Hlavním cílem práce je zejména nalezení vhodného přístupu k modelování
úrokového rizika v prostředí českého finančního trhu při různých situacích na finančních
trzích. Analyzována jsou tři zcela odlišná období, která jsou charakteristická různou
mírou ohodnocení likviditního a kreditního rizika, rozdílnými vztahy mezi finančními
veličinami a účastníky trhu a rozdílnou regulací trhu. Konkrétně se jedná o období před
globální finanční krizí, období finanční krize a období po odeznění globální fina... zobrazit celý abstraktHlavním cílem práce je zejména nalezení vhodného přístupu k modelování
úrokového rizika v prostředí českého finančního trhu při různých situacích na finančních
trzích. Analyzována jsou tři zcela odlišná období, která jsou charakteristická různou
mírou ohodnocení likviditního a kreditního rizika, rozdílnými vztahy mezi finančními
veličinami a účastníky trhu a rozdílnou regulací trhu. Konkrétně se jedná o období před
globální finanční krizí, období finanční krize a období po odeznění globální finanční krize
a uklidnění následné dluhové krize v eurozóně.
V rámci tohoto cíle je stěžejní aplikace modelu BGM v prostředí českého trhu.
Použití modelu BGM pro účely predikce dynamiky výnosové křivky není běžné, neboť
primární použití tohoto modelu je oceňování finančních derivátů při zajištění neexis-
tence arbitráže a jeho aplikace je navíc relativně náročná. Přesto v této práci model
BGM využiji pro získání predikcí pravděpodobnostních rozdělení úrokových sazeb v pro-
středí české trhu a trhu eurozóny, protože jeho komplexnost, přímé modelování výnosové
křivky na základě tržních sazeb a hlavně možnost odhadu parametrů založená na ak-
tuálních kotacích volatilit swapcí mohou vést k výraznému zkvalitnění predikcí, což se
v této práci potvrdilo. Převážně v období bezprecedentního monetárního uvolňování a zvýšených zásahů centrálních bank a ostatních regulátorů do činnosti finančních trhů,
ke kterým dochází po finanční krizi, je využití tržních kotací volatilit swapcí výhodné,
protože odráží aktuální očekávání trhu se započítáním očekávaných budoucích zásahů
do fungování finančních trhů.
Vzhledem k tomu, že v důsledku nerozvinutosti českého finančního trhu neexistují
tržní kotace volatilit korunových swapcí, navrhuji jejich aproximace na základě kotací
volatilit eurových swapcí s využitím volatilit forwardových korunových i eurových sazeb,
díky čemuž jsou v získaných predikcích dynamiky české výnosové křivky započteny
aktuální očekávání trhu. Není mi známo, že by nějaký jiný autor dosud publikoval
obdobnou aplikace modelu BGM v prostředí českého finančního trhu.
V této práci dále konstruuji predikce dynamiky české a eurové výnosové křivky
peněžního trhu pomocí modelů CIR a GP jakožto zástupců různých typů modelů úro-
kových měr.
Pro posouzení predikční schopnosti jednotlivých modelů a vhodnosti jejich použití
v prostředí českého trhu během různých situacích na finančním trhu navrhuji ucelený
systém tří kritérií založený na porovnání predikcí se skutečností. Z této analýzy pre-
dikční schopnosti vyplývá, že na základě modelu BGM lze získat predikce dynamiky
výnosové křivky českého peněžního trhu s vysokou predikční schopností a nejlepší kva-
litou ve srovnání s ostatními analyzovanými modely, nicméně i model GP poskytuje
relativně kvalitní predikce. Naopak predikce učiněné na základě modelu CIR jakožto
6
zástupce modelů okamžité úrokové míry při popsání skutečnosti zcela selhaly. V situaci,
kdy ekonomika umožňuje záporné sazby a zároveň existuje signifikantní pravděpodob-
nost jejich zavedení, doporučuji provedení predikcí dynamiky výnosové křivky českého
peněžního trhu pomocí modelu GP, který záporné sazby připouští. Součástí této analýzy
je i provedení statistického testu predikční schopnosti jednotlivých modelů a informace
o dalších možných statistických testech pro zhodnocení kvality modelů. Při aplikaci
Berkowitzova testu byla u všech zkoumaných modelů zamítnuta hypotéza o tom, že vý-
sledné predikce přesně popisují skutečnost. Tento fakt je však při aplikaci statistických
testů na reálná data běžný i při použití relativně dobrého modelu především z důvodu
obtížného splnění podmínek testů v reálném světě. Takovouto analýzu predikční schop-
nosti vybraných modelů úrokových měr a navíc v prostředí českého finančního trhu
jsem doposud v žádných jiných publikacích nezaznamenala.
Posledním cílem této práce je navržení vhodného přístupu k predikci dynamiky ri-
zikové přirážky českých státních dluhopisů, kterou definuji jako rozdíl mezi výnosem
státních dluhopisů a fixní sazbou CZK IRS totožné délky. Takto definovaný ukazatel
kreditního rizika České republiky modeluji pomocí modelu GP. Pro získání časových
řad rizikové přirážky potřebných k odhadu parametrů modelu GP odhadnu nejdříve
výnosové křivky českých státních dluhopisů pomocí Svenssonova modelu pro každý
obchodní den od roku 2005. Z výsledných simulací je patrné, že model GP relativně
dobře predikoval skutečný vývoj rizikových přirážek všech analyzovaných splatností.
Navržený postup je vhodný pro modelování kreditního rizika České republiky na zá-
kladě využití informací z finančních trhů. S takovýmto přístupem k modelování rizikové
přirážky státních dluhopisů a navíc v českém prostředí jsem se doposud v žádné jiné
publikaci nesetkala. |