Vnitřní mzdový předpis Vysoké školy ekonomické v Praze

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle § 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, pod čj. MSMT-21681/2024-2 Vnitřní mzdový předpis Vysoké školy ekonomické v Praze ke dni podpisu registrace.

Mgr. Vojtěch Tomášek
ředitel odboru vysokých škol

Vnitřní mzdový předpis
Vysoké školy ekonomické v Praze

 Článek 1
Úvodní ustanovení

1. V souladu s § 17 odst. 1 písm. d) zákona o vysokých školách vydává Vysoká škola ekonomická v Praze (dále jen „VŠE“) vnitřní mzdový předpis, který upravuje způsob určení mzdy a jejích složek a mzdové podmínky zaměstnanců odměňovaných za práci v pracovním poměru s VŠE (dále jen „zaměstnanci“). Odměňování za práci v ostatních základních pracovněprávních vztazích, které tento vnitřní předpis neupravuje, se řídí platnými legislativními normami.
2. Poskytování mzdy se na VŠE řídí tímto vnitřním mzdovým předpisem, při dodržení obecných předpisů vztahujících se ke mzdové oblasti, zejména:
   • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“);
   • Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“);
   • Nařízení vlády č. 274/2016 Sb., o standardech pro akreditace ve vysokém školství, ve znění pozdějších předpisů;
   • Řád výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků Vysoké školy ekonomické v Praze;
   • Statut Vysoké školy ekonomické v Praze;
   • Kolektivní smlouva Vysoké školy ekonomické v Praze;
   • Pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností VŠE v Praze (dále jen „Pravidla“).

Článek 2
Mzda

1. Zaměstnanci přísluší za vykonanou práci mzda.
2. Mzdou se rozumí peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty poskytované zaměstnavatelem, které přísluší zaměstnanci za vykonanou práci.
3. Za mzdu se nepovažují plnění poskytovaná podle zvláštních předpisů v souvislosti s pracovním poměrem, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, odměna za pracovní pohotovost.
4. Mzdu stanoví zaměstnanci na návrh přímého nadřízeného vedoucí zaměstnanec oprávněný podle Statutu VŠE rozhodovat v pracovněprávních vztazích. Výše mzdy závisí na složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, výkonnosti zaměstnance a jeho pracovních výsledcích.
5. Mzda nesmí být nižší než minimální mzda.
6. Mzdový vývoj se určuje při sestavování rozpočtu na příslušný kalendářní rok podle finanční situace VŠE, s přihlédnutím k výši příspěvku a dotace neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu a na základě přijatých rozhodnutí příslušných orgánů VŠE, a to po projednání s představiteli odborových organizací.
7. Děkanovi stanoví mzdu rektor.
8. Rektorovi stanoví mzdu podle § 10 odst. 5 zákona o vysokých školách ministr školství, mládeže a tělovýchovy.

Článek 3
Zařazování zaměstnanců do mzdových tříd

1. Podkladem pro zařazení zaměstnance do mzdové třídy je druh práce sjednaný v pracovní smlouvě, který vychází ze základního popisu pracovní činnosti dle „Katalogu druhů práce a popisu pracovních činností“ (dále jen Katalog) – příloha č. 1. Dosažením vyššího než Katalogem stanoveného stupně vzdělání nebo vědecké hodnosti nevzniká zaměstnanci nárok na změnu druhu práce, kterému odpovídá zařazení do vyšší mzdové třídy. O této změně však zaměstnavatel může, na základě žádosti zaměstnance, rozhodnout s ohledem na provozní podmínky, akademickou činnost, výsledky výzkumné práce apod.
2. Pro účely stanovení mzdového tarifu zaměstnance je v Katalogu každému druhu práce přiřazena jedna mzdová třída ze stupnice 1 až 10.
3. Druhy práce jsou na VŠE rozděleny podle kategorií zaměstnanců do dvou částí Katalogu, a to:
   • Část I. – pro akademické a vědeckovýzkumné pracovníky;
   • Část II. – pro dělnicko-provozní a technickohospodářské pracovníky
4. Pokud v Katalogu nejsou některé pracovní činnosti uvedeny, zaměstnanec bude zařazen do druhu práce, ve kterém jsou zahrnuty činnosti porovnatelné z hlediska složitosti, odpovědnosti, psychické nebo fyzické namáhavosti a srovnatelných pracovních podmínek.
5. S náplní práce, která vychází z popisu pracovních činností v Katalogu, musí být zaměstnanec seznámen písemnou formou před započetím práce a tuto skutečnost musí potvrdit svým podpisem.

Článek 4
Mzdový tarif

1. Mzdový tarif zaměstnance je stanoven zařazením zaměstnance do mzdové třídy.
2. Mzdový tarif pro mzdovou třídu 1 je stanoven ve výši minimální mzdy,
   mzdový tarif pro mzdovou třídu 2 je stanoven ve výši minimální mzdy navýšený o 1 000,- Kč,
   mzdový tarif pro mzdovou třídu 3 je stanoven ve výši minimální mzdy navýšený o 2 000,- Kč,
   mzdový tarif pro mzdovou třídu 4 je stanoven ve výši minimální mzdy navýšený o 3 000,- Kč,
   mzdový tarif pro mzdovou třídu 5 je stanoven ve výši minimální mzdy navýšený o 5 000,- Kč,
   mzdový tarif pro mzdovou třídu 6 je stanoven ve výši minimální mzdy navýšený o 8 000,- Kč,
   mzdový tarif pro mzdovou třídu 7 je stanoven ve výši minimální mzdy navýšený o 12 000,- Kč,
   mzdový tarif pro mzdovou třídu 8 je stanoven ve výši minimální mzdy navýšený o 20 000,- Kč,
   mzdový tarif pro mzdovou třídu 9 je stanoven ve výši minimální mzdy navýšený o 25 000,- Kč a
   mzdový tarif pro mzdovou třídu 10 je stanoven ve výši minimální mzdy navýšený o 30 000,- Kč.

3. Aktuálně platné částky mzdových tarifů pro příslušnou mzdovou třídu jsou zveřejněny
   na internetových stránkách zaměstnavatele v sekci Předpisy VŠE/ Vnitřní mzdový předpis.

Článek 5
Výkonnostní a projektový příplatek

1. Vedoucí zaměstnanec podle čl. 2 odst. 4 může rozhodnout o přiznání výkonnostního a projektového příplatku zaměstnanci, součet těchto příplatků nesmí přesáhnout 200 % přiznaného mzdového tarifu pro mzdovou třídu, do které je zaměstnanec zařazen.
2. Výkonnostní i projektový příplatek mají charakter individuálně stanovené pohyblivé složky mzdy, zaměstnavatel může o přiznání těchto příplatků rozhodnout na základě kvality vykonávané práce, manažerských a organizačních schopností a zkušeností, profesního rozvoje, odborného přínosu pro zaměstnavatele, nebo splnění některé z dalších podmínek pro jeho přiznání:
   1. Výkonnostní příplatek může být přiznán, dosahuje-li zaměstnanec velmi dobrých pracovních výsledků; při nástupu zaměstnance může být výkonnostní příplatek přiznán jako motivační složka mzdy, jejíž skutečně vyplacená výše je závislá na pracovním výkonu zaměstnance, je vedoucím zaměstnancem vyhodnocována a příplatek takto odůvodněný může být přiznán na dobu určitou do periody termínu provádění hodnocení pracovníků, nejdéle však na dobu 1 roku;
   2. Projektový příplatek může být přiznán, je-li zaměstnanec zapojen do práce na specificky a účelově vymezených úkolech příslušného pracoviště, fakulty, nebo celé školy mimo rámec standardních pracovních úkolů nebo se účastní projektu s předem časově omezeným trváním, individuálně definovanými podmínkami nebo výstupy. Výši příplatku ovlivňuje jak pracovní výkon zaměstnance v projektových činnostech, tak stanovené projektové podmínky.
3. Změna výše příplatku nebo jeho úplné odebrání závisí na změně podmínek nebo kritérií, za kterých byl přiznáván a také na výši neinvestičních prostředků školy, nebo její součásti a ekonomických možnostech příslušného pracoviště. Zaměstnavatel je povinen přehodnotit výši výkonnostního příplatku v případě, že se zaměstnancem sjednává jiný rozsah pracovního úvazku.
4. Rozhodnutí o přiznání, změně výše nebo odebrání příplatku je vždy zaměstnanci zaměstnavatelem zdůvodněno, a to nejpozději v den nabytí účinnosti rozhodnutí.
5. Příplatky mohou být přiznány na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou do doby provádění dalšího hodnocení zaměstnance, případně na dobu zamýšleného zapojení zaměstnance do specifických a časově omezených projektů a pracovních úkolů.

Článek 6
Příplatek za vedení a výkon funkce

1. Vedoucímu zaměstnanci VŠE, který je oprávněn stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat a kontrolovat jejich práci nebo zastává vedoucí funkci stanovenou organizační strukturou, přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení a výkon funkce v rámci stanovených rozpětí podle stupňů řízení.

2. Vedoucímu zaměstnanci, který vykonává více vedoucích funkcí, přísluší pouze jeden z příplatků za vedení, a to ten, který je při splnění stanovených podmínek pro vedoucího zaměstnance výhodnější.
3. Vedoucímu zaměstnanci, který má sjednánu kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu, náleží poměrná část příplatku za vedení.
4. Garantovi studijního programu, pokud splňuje požadavky definované v části druhé, hlavy II, písm. A odst. 2 až 10 Nařízení vlády č. 274/2016 Sb., o standardech pro akreditace ve vysokém školství, přísluší příplatek až 8 000 Kč měsíčně s tím, že o výši příplatku rozhoduje zpravidla 1x ročně ten, kdo garanta jmenuje s přihlédnutím zejména:
   1. ke stupni studia garantovaného studijního programu;
   2. aktuálnímu počtu studentů garantovaného studijního programu;
   3. ke skutečnosti, zda se jedná o garanta podle písmene a) nebo písmene b) nebo písmene c) ve smyslu Hlavy II, kap. A odst. 1 Nařízení vlády č. 274/2016 Sb., o standardech
      pro akreditace ve vysokém školství;
   4. ke skutečnosti, zda je studijní program realizován v českém jazyce, cizím jazyce nebo v českém a cizím jazyce;
   5. k výsledkům pravidelného hodnocení studijních programů, prováděného Akreditační radou fakulty podle čl. 9 Pravidel.
5. Současné poskytování příplatků podle odstavců 1 a 4 je možné.

Článek 7
Mzda nebo náhradní volno za práci přesčas

1. Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen „dosažená mzda“) a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.
2. Jde-li o práci přesčas konanou ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu (sobota, neděle), přísluší zaměstnanci příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo mzdy za práci přesčas.
3. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek podle odstavce 1 nebo 2.

Článek 8
Mzda, náhradní volno nebo náhrada mzdy za svátek

1. Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
2. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.
3. Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den a je odměňován měsíční mzdou, přísluší mzda. V důsledku svátku se mzda nekrátí.

Článek 9
Mzda za noční práci

Zaměstnanci přísluší za dobu noční práce (práce konaná v době mezi 22. a 6. hodinou následujícího dne) dosažená mzda a příplatek ve výši 20 % průměrného výdělku.

Článek 10
Mzda za práci v sobotu a v neděli

Zaměstnanci přísluší za nařízenou dobu práce v sobotu a v neděli dosažená mzda a příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku.

Článek 11
Odměna za pracovní pohotovost

Za dobu pracovní pohotovosti podle § 78 odst. 1 písm. h) a § 95 zákoníku práce přísluší zaměstnanci odměna ve výši 10 % průměrného výdělku.

Článek 12
Odměny

Zaměstnancům lze poskytovat odměny:

1. za mimořádné pracovní výkony;
2. za splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu;
3. za iniciativní přístup k plnění pracovních úkolů nad rámec běžných povinností;
4. za zastupování vedoucího zaměstnance při jeho nepřítomnosti trvající déle než čtyři týdny, není-li zastupování zohledněno v jiné složce mzdy (např. výkonnostním příplatku);
5. za reprezentaci školy a v ostatních případech hodných zvláštního zřetele;
6. k ocenění jejich pracovních zásluh při dovršení padesáti, šedesáti let věku a při prvním skončení pracovního poměru po nabytí nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod III. stupně;
7. za poskytnutí osobní pomoci při předcházení požárům nebo živelních událostí, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen majetek nebo život.

O přiznání odměny i její výši rozhoduje vedoucí zaměstnanec.

Článek 13
Cílové odměny

1. Za splnění předem stanoveného mimořádně náročného úkolu, jehož příprava, postupné zajišťování a konečná realizace je pro zaměstnavatele zvlášť významná, může zaměstnavatel zaměstnanci, který se na jeho splnění významně podílí, poskytnout cílovou odměnu podle
   134a zákoníku práce.
2. Výše odměny je oznámena zaměstnavatelem společně s hodnocenými nebo měřitelnými ukazateli před započetím plnění úkolu.
3. Cílová odměna přísluší zaměstnanci ve výši určené zaměstnavatelem v závislosti na plnění hodnocených ukazatelů, neskončí-li jeho pracovní poměr před splněním pracovního úkolu.

Článek 14
Mzda při čerpání tvůrčího volna

1. Po dobu čerpání tvůrčího volna podle § 76 zákona o vysokých školách zaměstnanec nekoná jemu předem určenou náplň práce a v rámci sjednané pracovní smlouvy se věnuje plnění úkolu uvedeného v žádosti o poskytnutí tvůrčího volna.
2. Zaměstnanci je vyplácena mzda ve výši odpovídajícího mzdového tarifu, případně výkonnostního příplatku, byl-li zaměstnanci před nástupem na tvůrčí volno výkonnostní příplatek přiznán.

Článek 15
Smluvní mzda

1. Zaměstnanci s mimořádnými schopnostmi a vynikajícími pracovními výsledky nebo vykonávajícímu vysoce odpovědné funkce, může rektor nebo děkan se souhlasem rektora přiznat smluvní mzdu. Smluvní mzdu lze sjednat též s mimořádným profesorem, nebo se zahraničním specialistou v příslušném oboru, jehož odborná kvalita a hodnota jeho práce znamená pro VŠE zásadní přínos.
2. Smluvní mzda se přiznává místo mzdového tarifu, příplatku za vedení a výkon funkce, výkonnostního a projektového příplatku a odměn, na dobu určitou. Horní hranicí pro stanovení měsíční výše smluvní mzdy je dvojnásobek mzdového tarifu 10. mzdové třídy. Horní hranice se nevztahuje na smluvní mzdu vyplácenou z jiných zdrojů, než je příspěvek na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost.

Článek 16
Průměrný výdělek  

Pravidla pro určení a použití průměrného výdělku, pravděpodobného výdělku a rozhodného období v pracovněprávních vztazích upravuje hlava XVIII zákoníku práce.

Článek 17
Výplata mzdy

1. Mzda se vyplácí v korunách českých.
2. Mzda se vyplácí měsíčně po provedení srážek ze mzdy podle § 145 až 150 zákoníku práce převodem na bankovní účet zaměstnance, jehož číslo zaměstnanec průkazně sdělil mzdovému a personálnímu oddělení dané lokality nejpozději poslední den v měsíci, za nějž bude mzda vyplácena. Odeslání mzdy na účet zaměstnance proběhne do 10. dne následujícího měsíce po skončení období, za nějž je mzda vyplácena.

Článek 18
Přechodná a závěrečná ustanovení

1. Změny mající vliv na výši mzdy zaměstnance se provádějí pouze k 1. dni následujícího měsíce, kdy bylo o změně rozhodnuto. Podklady k provedení změny musí být doručeny mzdovému a personálnímu oddělení příslušné lokality nejpozději 5 pracovních dnů před plánovaným datem účinnosti.
2. V otázkách poskytování mzdy, které nejsou tímto vnitřním mzdovým předpisem upraveny, se postupuje podle zákoníku práce a kolektivní smlouvy. Kolektivní smlouva může sjednat výhodnější mzdová práva, než jaká plynou z tohoto předpisu.
3. Rektor, děkani, případně vedoucí dalších součástí v mezích své působnosti uvedou do souladu zařazení podřízených zaměstnanců s Katalogem a zároveň přehodnotí mzdy zaměstnanců nejpozději 5 pracovních dnů před datem účinnosti tohoto předpisu.
4. Dochází-li změnou pracovní smlouvy ke sjednání jiného druhu práce podle Katalogu, změna musí být se zaměstnancem písemně sjednána nejméně 14 dnů před datem účinnosti této změny.

Článek 19
Přílohy

Součástí tohoto vnitřního mzdového předpisu jsou:

Příloha č. 1 – Katalog druhů práce a popis pracovních činností

Článek 20

Zrušuje se vnitřní mzdový předpis Vysoké školy ekonomické v Praze registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 7. září 2020 pod č.j. MSMT-35399/2020-1 a jehož účinnost trvá do 31. prosince 2024.

Tento vnitřní mzdový předpis byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách Akademickým senátem VŠE dne 25. listopadu 2024.

Tento mzdový předpis nabývá platnosti podle § 36 zákona o vysokých školách dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Tento mzdový předpis nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025.

doc. Ing. Tomáš Pavelka, Ph.D., v. r.
předseda AS VŠE v Praze

doc. Ing. Petr Dvořák, Ph.D., v. r.
rektor