Rozhovor s vítězem Ceny profesora Mejstříka, studentem Lukášem Tahotným

Student Vysoké školy ekonomické, Lukáš Tahotný, obdržel koncem minulého roku Cenu profesora Mejstříka za svou diplomovou práci zabývající se automatizovaným přeceňováním komerčních nemovitostí. Lukáš je absolventem Fakulty podnikohospodářské a v současné době pokračuje ve studiu na Fakultě informatiky a statistiky. Jak se do soutěže dostal? Co jej inspiruje a jaké rady může předat dalším zájemcům o podobné ocenění? Toto vše můžete zjistit v našem rozhovoru. 

Rozhovor 

Dovolte mi nejprve Vám ještě jednou pogratulovat k Ceně profesora Mejstříka. Udělení proběhlo v rámci galavečera Banka roku. Jak k tomu vlastně došlo? 

Lukáš Tahotný: Děkuji. Galavečer Banka roku primárně oceňuje finanční instituce, ale součástí programu je také studentská kategorie nesoucí jméno profesora Mejstříka. Právě v té jsem zvítězil díky své diplomové práci. Na soutěž mě nakonec přihlásil pan docent Hudík, a to skutečně na poslední chvíli. 

Jaký byl pocit, když jste se dozvěděl, že jste vyhrál toto ocenění?  

Lukáš Tahotný: Byl to skvělý a trochu nečekaný zážitek. Nikdy jsem nepatřil k těm vyloženě nejlepším studentům, ale vždycky jsem se snažil o praktický dopad projektů. Teď je vidět, že to porota ocenila. Je to velká motivace do budoucna. 

Mohu Vás požádat o přiblížení diplomové práce, za kterou jste získal toto ocenění? 

Lukáš Tahotný: Název zní „Automatizace přeceňování komerčních nemovitostí“. Banky musí podle regulací Evropské centrální banky pravidelně aktualizovat cenu zastavených nemovitostí. Můj algoritmus vychází z již jednou zjištěné hodnoty a umožňuje ji přepočítat tak, aby zohledňoval změny na trhu. Znalec je stále potřeba, ale díky automatizaci se šetří čas a náklady.  

Znamená to, že se Vaše řešení již reálně používá? 

Lukáš Tahotný: Ano, a to je důvod, proč se snažíme nepřipravovat „práce do šuplíku“. Spolu s kolegy jsme získali přístup k reálným datům v jedné větší bance i ve znalecké kanceláři. Díky tomu mohlo naše řešení přejít z teorie do praxe a reálně usnadňuje přeceňování komerčních nemovitostí. 

Jaké největší překážky jste museli při implementaci řešit? 

Lukáš Tahotný: Největší problém spočíval v kvalitě dat. Byla často neúplná a navíc má každá instituce jiné interní procesy. Museli jsme tedy model přizpůsobit specifickým podmínkám banky. Přesto jsme rádi, že nám vůbec umožnili do tak citlivých údajů nahlédnout. 

Když mluvíte o algoritmu a přeceňování, je to již tzv. umělá inteligence? 

Lukáš Tahotný: V současné podobě jde především o regresi a základní nástroje strojového učení. AI v tom nejpokročilejším slova smyslu zatím nevyužíváme, i když by se to v budoucnu jistě dalo posunout dál, třeba pomocí neuronových sítí. Vše závisí na dostupnosti robustní datové základny a poptávce bank či dalších subjektů. 

Vystudoval jste Fakultu podnikohospodářskou, nyní pokračujete na Fakultě informatiky a statistiky. Co Vás k tomu vedlo? 

Lukáš Tahotný: Zjistil jsem, že mě baví hledat praktické využití dat a algoritmů. Proto jsem se rozhodl pokračovat ve studiu aplikované datové analytiky a umělé inteligence na FIS. S kolegou Viktorem Suchým jsme také založili vlastní firmu, kde se zabýváme algoritmizací a customizací řešení. Studium nás posouvá dál a poskytuje cenné kontakty i znalosti. 

Jak moc je obtížné skloubit studium s vlastním podnikáním?  

Lukáš Tahotný: Je to určitě náročné na čas. Snažím se však vše plánovat tak, aby práce ani škola netrpěly. Jsem rád, že dělám něco, co mě skutečně baví a dává mi to smysl. 

Máte na závěr radu pro studenty, kteří uvažují o podobně praktickém pojetí své závěrečné práce? 

Lukáš Tahotný: Určitě bych je povzbudil, aby se nebáli reálné praxe. Pokud máte možnost spolupracovat s nějakou firmou, bankou či institucí, využijte toho. Začněte třeba sběrem dat, ujasněte si, co potřebují řešit. Ne každý nápad se ujme, ale vždy je lepší to vyzkoušet. I zdánlivě nenápadná idea může mít velký potenciál a přinést skutečný užitek. 

Děkuji Vám za inspirativní rozhovor a ještě jednou gratulujeme k ocenění. 

Lukáš Tahotný: Já rovněž děkuji za možnost o tom mluvit a snad tím motivuji další studenty, aby se pustili do podobně zajímavých projektů. 

 
Příběh Lukáše ukazuje, že diplomová práce může mít reálný přínos pro finanční sektor i samotné studenty. Jeho model pro automatizované přeceňování komerčních nemovitostí zafungoval v praxi, čímž zaujal i odbornou porotu Ceny profesora Mejstříka. Lukáš nadále rozvíjí své aktivity na Fakultě informatiky a statistiky, zatímco se ve vlastní firmě věnuje novým projektům z oblasti algoritmizace a datové analytiky. Propojení teorie s praxí je tak nejen možné, ale také nesmírně přínosné. Za nás přejeme Lukášovi spoustu úspěchů i v budoucnu a děkujeme za rozhovor.