2. Orgány a útvary VŠE Praha

3. Složení orgánů Vysoké školy ekonomické v Praze

 

3.1 Vedení VŠE v Praze

 

V roce 1999 působilo na Vysoké škole ekonomické v Praze následující vedení:

prof. Ing. Jan SEGER, CSc.	– rektor
doc. Ing. Alexej ŠVAGR, CSc.	– prorektor pro studijní a pedagogickou činnost
	– statutární zástupce
doc. Ing. Jaroslava DURČÁKOVÁ, CSc.	– prorektorka pro zahraniční spolupráci

prof. RNDr. Miroslav MAŇAS, DrSc.	– prorektor pro vědu a výzkum
Mgr. Eduard JEŽOWICZ, CSc.	– prorektor pro informační systémy

Ing. Jiří KŘÍŽ

– kvestor

 

Dne 8. listopadu 1999 se na Vysoké škole ekonomické v Praze uskutečnily volby nového rektora, ve kterých byla zvolena nová rektorka VŠE v Praze. Od 1. února 2000 pracuje vedení Vysoké školy ekonomické v Praze v tomto složení:

doc. Ing. Jaroslava Durčáková, CSc.	– rektorka
doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc.	– prorektorka pro zahraniční styky a public
	relation
doc. RNDr. Jiří Ivánek, CSc.	– prorektor pro rozvoj a informační systém
	– statutární zástupce
doc. Ing. Štěpánka Nováková, CSc.	– prorektorka pro finanční politiku a vztahy
	s praxí
doc. Ing. Jiří Patočka, CSc.	– prorektor pro vědu a výzkum
doc. Ing. Dana Zadražilová, CSc.	– prorektorka pro studijní a pedagogickou
	činnost
Ing. Jiří Kříž	– kvestor

 

 

 

3.2 Složení Správní rady

 

Správní rada Vysoké školy ekonomické v Praze byla podle zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. jmenována ministrem školství, mládeže a tělovýchovy ČR na návrh rektora v tomto složení:

Ing. Dana Baňacká	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Praha
Ing. Petr Brožek	předseda Svazu českých a moravských družstev, Praha
Ing. Marie Čadová	ředitelka odboru Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Praha
Ing. Jiří Fabián	generální ředitel Podniku výpočetní techniky, Praha
Ing. Jan Fischer, CSc.	místopředseda Českého statistického úřadu, Praha
Ing. Pavel Kafka	generální ředitel SIEMENS, Praha
Ing. Tomáš Mikeska	místostarosta Obvodního úřadu městské části Praha 3
doc. Ing. Josef Tošovský	guvernér České národní banky, Praha
doc. Ing. Jiří Volf, CSc.	ředitel odboru Ministerstva financí ČR, Praha

 

Na svém ustavujícím zasedání dne 6. května 1999 byla předsedkyní Správní rady VŠE v Praze určena losem Ing. Marie Čadová. Na tomto zasedání Správní rada dále projednala Rozpočet VŠE v Praze a majetkové záležitosti. Na svém druhém zasedání dne 3. listopadu 1999 projednala Správní rada mimo jiné Dlouhodobý záměr VŠE v Praze na období let 2000-2005.

 

 

 

 

3.3 Složení Vědecké rady VŠE v Praze v roce 1999

prof. Ing. Václav Bakule, CSc.	Vysoká škola ekonomická v Praze, FFÚ
doc. Ing. Ladislav Blažek, CSc.	Masarykova univerzita Brno, FES
Ing. Petr Brožek	Svaz českých a moravských družstev Praha
doc. Ing. Jan Dohnal, CSc.	Vysoká škola ekonomická v Praze, FIS
doc. Ing. Jaroslava Durčáková,CSc.	Vysoká škola ekonomická v Praze, prorektorka
doc. Ing. Pavel Dvořák, CSc.	Vysoká škola ekonomická v Praze, děkan FM
doc. RNDr. Jiří Ivánek, CSc.	Vysoká škola ekonomická v Praze, CIKS
prof. Ing. Kamil Janáček, CSc.	Komerční banka Praha

Mgr. Eduard Ježowicz, CSc.	Vysoká škola ekonomická v Praze, prorektor
prof. Ing. Jaroslav Jílek, CSc.	Vysoká škola ekonomická v Praze, FIS
prof. Ing. Jiří Jindra, CSc.	Vysoká škola ekonomická v Praze, FMV
prof. Ing. Tibor Jirges, CSc.	Vysoká škola ekonomická v Praze, FMV
JUDr. Antonín Jízdný	Lesan Brno
Ing. Jaroslav Klapal	ČS Živnostenská pojišťovna Pardubice
prof. Ing. Karel Kouba, DrSc.	Univerzita Karlova Praha, FSV
doc. Ing. Vojtěch Krebs, CSc.	Vysoká škola ekonomická v Praze, FNH

Ing. Vratislav Kulhánek	Auto Škoda a.s. Mladá Boleslav
prof. RNDr. Miroslav Maňas, DrSc.	Vysoká škola ekonomická v Praze, prorektor
prof. Ing. Lubomír Mlčoch, CSc.	Univerzita Karlova Praha, FSV
doc. Ing. Štěpánka Nováková, CSc.	Vysoká škola ekonomická v Praze, děkanka FFÚ
Ing. Eduard Outrata	Český statistický úřad
doc. RNDr. Jan Pelikán, CSc.	Vysoká škola ekonomická v Praze, děkan FIS
prof. Ing. Jan Seger, CSc.	Vysoká škola ekonomická v Praze, rektor
doc. Ing. Ivo Straka, CSc.	Vysoká škola ekonomická v Praze, děkan FNH
prof. Ing. Miloslav Synek, CSc.	Vysoká škola ekonomická v Praze, FPH
doc. Ing. Alexej Švagr, CSc.	Vysoká škola ekonomická v Praze, prorektor

doc. JUDr. Zbyněk Švarc	Vysoká škola ekonomická v Praze, děkan FMV
doc. Ing. Josef Tošovský	Česká národní banka Praha
prof. Ing. Josef Valach, CSc.	Vysoká škola ekonomická v Praze, FFÚ
prof. Ing. Radim Vlček, CSc.	Vysoká škola ekonomická v Praze, děkan FPH
prof. Ing. Jiří Vojtíšek, CSc.	Vysoká škola ekonomická v Praze

 

 

 

 

3.4 Složení Akademického senátu VŠE v Praze k 31. 12. 1999

Ing. Vlasta Adámková	FFÚ
doc. Ing. Josef Arlt, CSc.	FIS
doc. Ing. Rostislav Duben, CSc.	FM
doc. Ing. Jan Eisler, CSc.	FPH
Jiří Grund	FNH – student
Petr Horák	FMV – student
doc. Ing. Jiřina Jílková, CSc.	FNH
Monika Junková	FFÚ – studentka
Ing. Jiří Klečka	FPH
PaedDr. Jaromír Kopřiva, CSc.	CTVS
doc. Ing. Vladimír Králíček, CSc.	FFÚ – předseda

Jana Littová	FPH – studentka
Ing. Zdena Marešová	FIS
doc. Ing. Jana Marková, CSc.	FFÚ
Michal Matějka	FMV – student
Ing. Ladislav Mejzlík	FFÚ
Petr Opolcer	FM – student
Ing. Petr Pirožek	FM

Ing. Jan Plešingr	FM
prof. Ing. Lenka Pražská, CSc.	FMV
Ing. Antonín Rosický, CSc.	FIS

Jana Sítková	FIS – studentka
doc. JUDr. Michal Spirit, CSc.	FMV
Ing. Miroslav Ševčík, CSc.	FNH
Ondřej Šourek	FFÚ – student
Petr Telc	FM – student
prof. Ing. Jan Truneček, CSc.	FPH
Michal Uryč-Gazda	FNH – student
Tomáš Vítek	FPH – student
doc. RNDr. René Wokoun,CSc.	FNH
Jan Zeman	FIS – student

4. Studijní a pedagogická činnost

 

4.1 Studijní programy a obory

 

V roce 1999 zajišťovaly fakulty VŠE celkem 12 studijních oborů v  tříletém bakalářském studiu, 16 studijních oborů – hlavních specializací ve  dvouletém navazujícím magisterském studiu, 12 oborů v pětiletém magisterském programu a dále 12 studijních oborů v doktorských studijních programech. Celkový přehled studijních programů a oborů obsahuje tabulka 4.1, ve které je zachováno řazení fakult, oborů atd. tak, jak je registrovalo MŠMT ČR.

Na VŠE se uskutečňovaly i programy celoživotního vzdělávání formou studia v Univerzitě třetího věku, v mimořádném studiu a vzděláváním zaměstnanců VŠE.

V Univerzitě třetího věku šlo o předměty Dialog s počítačem (21 účastníků), Vznik ČR (25 účastníků) a Základy hospodářského práva (35 účastníků).

V mimořádném studiu si posluchači mohli vybrat předměty z celkové nabídky 32 souborů předmětů zajišťovaných jednotlivými fakultami, resp. přímo katedrami. Ve dvou semestrech roku 1999 pak bylo na VŠE celkem 202 mimořádných studentů.

Program vzdělávání zaměstnanců VŠE obsahoval 13 a 10 jazykových kursů v jednotlivých semestrech a 4 kursy výpočetní techniky a počítačových sítí v obou semestrech.

 

 

Tab. 4.1 – Studijní programy a obory na VŠE

Kód KKOV	Název studijního programu	Název studijního oboru	Standardní doba studia v akademických rocích				Kód JKOV
			Bc.	Mgr.	Ph.D.	FS,A)
	Fakulta mezinárodních vztahů
6210 R	Mezinárodní ekonomické vztahy	Mezinárodní obchod	3				6210700
		Podnikání a právo	3
6210 T	Mezinárodní ekonomické vztahy	Mezinárodní obchod		(2) )			6210800
		Komerční právo		(2)
		Cestovní ruch		(2)			6259800
		Evropská integrace		(2)
		Mezinárodní politikaa diplomacie		(2)
6210 T	Mezinárodní ekonomické vztahy	Mezinárodní obchod		5			6210800
		Podnikání a právo		5
		Mezinárodní a evropská studia – diplomacie		5
6210 V	Mezinárodní ekonomické vztahy	Mezinárodní ekonomické vztahy			3		6208900
		Obchodní a mezinárodní hospodářské právo			3		6820900
		Mezinárodní politickévztahy			3		6705951
6701 V	Politologie	Politologie			3		6702900
	Fakulta podnikohospodářská
6208 R	Ekonomika a management	Podniková ekonomikaa management	3				6260700
6208 T	Ekonomika a management	Podniková ekonomikaa management		(2)			6260800
6208 T	Ekonomika a management	Podniková ekonomikaa management		5			6260800
6208 V	Ekonomika a management	Podniková ekonomikaa management			3		6255900
	Fakulta informatikya statistiky
1802 R	Aplikovaná informatika	Informatika	3			P	11637
6207 R	Kvantitativní metody v ekonomice	Statistika a ekonometrie	3			P	62567
1802 T	Aplikovaná informatika	Informační technologie		(2)		P	62708
		Informační management		(2)		P	72308
		Informační a znalostní inženýrství		(2)		P	62698
		Informatika		5		P	11638
6207 T	Kvantitativní metody v ekonomice	Ekonometrie a operační výzkum		(2)		P	62078
		Statisticko-pojistné inženýrství		(2)		P	11598
		Matematické metody v ekonomii		5		P	62368
		Statistické a pojistné inženýrství		5		P
1802 V	Aplikovaná informatika	Informatika			3	PDA	62539
6207 V	Kvantitativní metody v ekonomice	Ekonometrie a operační výzkum			3	PDA	62079
		Statistika			3	PDA	11069
	Fakulty managementu
6208 R	Ekonomika a management	Management podnikatelské sféry a veřejných služeb	3				6298700
6208 T	Ekonomika a management	Management podnikatelské sféry a veřejných služeb)		(2)			6298800
6208 T	Ekonomika a management	Management podnikatelské sféry a veřejných služeb3)		5			6298800
6210 R	Mezinárodní ekonomické vztahy	Angličtina a němčina pro hospodářskou sféru	3)				7375700
	Fakulta financía účetnictví
6202 R	Hospodářská politika a správa	Finance – daně a finanční kontrola	3)			P	6235700
6202 R		Finance	34)			P	6235700
6202 T		Finance		(2)		P	6235800
6202 V		Finance			3	PK	6235900
6202 R		Účetnictví a finanční řízení podniku	34)			P	6257700
6202 T		Účetnictví a finanční řízení podniku		(2)		P	6257800
6202 V		Účetnictví a finanční řízení podniku			3	PK	6257900
6202 T		Finance		5		P	6235800
6202 T		Účetnictví a finanční řízení podniku		5		P	6257800
6202 V		Účetnictví a finanční řízení podniku			3	PK	6257900
	Fakulta národohospodářská
6202 R	Hospodářská politika a správa	Národní hospodářství	3				62307
6202 R	Hospodářská politika a správa	Veřejná správa a regionální ekonomika	3				62767
6202 T	Hospodářská politika a správa	Hospodářská politika)		(2)			62128
6202 T	Hospodářská politika a správa	Regionalistika a veřejná správa)		(2)			62748
6202 T	Hospodářská politika a správa	Národní hospodářství		5			62128
6202 T	Hospodářská politika a správa	Regionalistika a veřejná správa		5			62748
6202 V	Hospodářská politika a správa	Hospodářská politika			3		62129
6201 V	Ekonomické teorie	Obecná ekonomická teoriea dějiny ekonomických teorii			3		62099

 

¹⁾ Studijní programy (studijní obory) označené písmenem A jsou uskutečňovány i v anglickém (nebo jiném cizím) jazyce. Studijní programy (studijní obory) označené písmenem P jsou uskutečňovány v prezenční formě studia, studijní programy (studijní obory) označené písmenem D jsou uskutečňovány v distanční formě studia a studijní programy (studijní obory) označené písmenem K jsou uskutečňovány v kombinované formě studia.

²⁾ Čísla v závorkách označují standardní dobu studia v magisterském studijním programu navazujícím na bakalářský studijní program.

³⁾ Předpokládá se transformace na obor “management”.

⁴⁾ Dobíhající bakalářský studijní program, poslední studenti budou řádně ukončovat studium ve studijním programu v akademickém roce 1999/2000.

⁵⁾ V akademickém roce 1998/99 poslední přijatí studenti.

⁶⁾ Magisterský studijní program navazující na bakalářský studijní program národní  hospodářství.

⁷⁾ Magisterský studijní program navazující na bakalářský studijní program veřejná správa a regionální ekonomika.

 

 

 

 

4.2 Výsledky přijímacího řízení

 

V r. 1999 se na VŠE konala přijímací řízení na pětileté magisterské studium (tab. 4.2.1, graf 4.2.1 a tab. 4.2.2), na navazující dvouleté magisterské studium v lednu a srpnu (tab. 4.2.3 a 4.2.4) a na doktorské studium (tab. 4.2.5).

K pětiletému magisterskému studiu bylo přijato 44% uchazečů, kteří se dostavili k přijímací zkoušce.

Oproti předchozímu roku měla VŠE o 666 uchazečů méně, přičemž se snížila absence ze 17,3% na 16,15%, takže ke zkouškám se dostavilo o 447 uchazečů méně.

Úspěšnost uchazečů z hlediska počtu dosažených bodů vykazuje za matematiku průměrných 43,8 bodů oproti loňským 46,6 bodům, za cizí jazyky pak obdobné výsledky jako loni. Celkově neprospělo (méně než 50 bodů alespoň z jednoho testu) již 56,05% dostavivších se uchazečů, loni 53,98%. Přijatí uchazeči dosahovali průměrných 177,3 bodů, loni 183,6 bodů. Jistý vliv zde může mít i ta skutečnost, že v očekávání výpadku jednoho ročníku způsobeného zavedením devátých tříd základních škol v roce 1996, na některých středních školách již v předstihu přijímali ke studiu i méně způsobilé uchazeče.

Situace v počtu přijatých uchazečů, kteří ke studiu skutečně nastoupí, zapíší se, je letos výrazně horší – loni 92,28% a nyní 83,45%.

Počet uchazečů ze zahraničí je zřejmě ovlivněn i zákonným zrušením poplatku za studium cizinců u programů v českém jazyce. Oproti předchozím 195 jsme v r. 1999 měli 298 uchazečů ze zahraničí, z toho ze Slovenska 122 (předtím 86). Úspěšnost cizinců (přijatí k dostavivším se) je stejná jako v r. 1998, tj. 52,15%, naši uchazeči mají úspěšnost 34,92% (předtím 30,26%).

K náhradnímu termínu přijímacích zkoušek se dostavilo více uchazečů než v r. 1998 (957 oproti 648) při 74,13% prezenci, (předtím 60%). To je jednoznačně způsobeno přesunem náhradního termínu ze srpna na začátek července. Také úspěšnost je výrazně vyšší (40,75% oproti předchozím 29,63%).

V přezkumném řízení byly znovu posouzeny všechny testy z matematiky a z cizích jazyků celkem u 775 žadatelů. Z důvodů chybného bodování testů bylo zrušeno rozhodnutí o nepřijetí ke studiu v 9 případech (1,16% oproti 0,92% v r. 1998).

V celém přijímacím řízení nebyl přijat žádný uchazeč, který u přijímací zkoušky neprospěl nebo nedosáhl alespoň limitního počtu bodů a žádný uchazeč nebyl přijat na třetí obor.

K navazujícímu magisterskému studiu VŠE se v lednovém i srpnovém termínu přijímacích zkoušek hlásí stále více uchazečů. Například počet přihlášených na srpnový termín byl v uplynulých letech 697, 897 a 1265. Zvyšuje se zejména počet uchazečů z jiných vysokých škol, a to z 518 na 689 a 1031. Výsledky zkoušek co do počtu dosažených bodů mají dostavivší se uchazeči podobné jako v předchozím roce: ekonomie – průměrně 50,6 bodů, odborná zkouška – 56,3 a cizí jazyky – 59,4 (na FMV) oproti 48,4, 56,7 a 56,9 v předchozím roce.

I nadále měli absolventi z ostatních vysokých škol výrazně horší výsledky než bakaláři VŠE, jejich úspěšnost se však zásadním způsobem nezměnila (zhruba 15-17% přijatých z přihlášených).

K doktorskému studiu se hlásí trvale rostoucí počet zájemců (za poslední tři roky 193, 254 a 301 uchazeč).

Z uchazečů, kteří se dostavili k přijímacím zkouškám (246 uchazečů) jich neprospělo 64, tj. zhruba 24% (v letech 97/98 a 98/99 zhruba 14%), z čehož lze usuzovat, že jednak náročnost přijímacích zkoušek stoupá, jednak se přirozeně zmenšuje kapacita školitelů (při zachování rozumné hranice počtu doktorandů na jednoho školitele) a jednak – jak uvádějí předsedové komisí – klesá připravenost u některých uchazečů.

Celkově bylo v r. 1999 přijato na doktorské studium 182 doktorandů, jde tedy o 76% úspěšnost při přijímacích zkouškách (v letech 97/98 a 98/99 zhruba 86% úspěšnost).

 

 

 

Tab. 4.2.1 – Přehled přijímacího řízení na Bc. stupeň

+) Na pětileté magisterské studium

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tab. 4.2.2 – Přijímací řízení na pětileté magisterské studium v akademickém

roce 1999/2000

 

 

	Směrné číslo	Počet přihlášených celkem       v % ku sm.č.		Bodový limit pro přijetí	POČET PŘIJATÝCH celkem obor1 obor2 muži ženy
FI	304	1006	330.92	144	306	276	30	176	130
UC	289	1401	484.78	143	294	276	18	101	193
MO	600	1313	218.83	216	603	516	87	249	354
MS	90	976	1084.44	263	91	91	0	33	58
PP	91	270	296.70	215	91	81	10	38	53
P2	100	755	755.00	130	110	103	7	52	58
PE	550	2438	443.27	146	560	525	35	285	275
IN	455	1171	257.36	128	458	378	80	413	45
MM	69	77	111.59	121	71	42	29	46	25
SP	111	139	125.23	*	113	49	64	62	51
NH	360	1104	306.67	141	354	255	99	172	182
R2	0	109	–	999	0	0	0	0	0
RE	260	446	171.54	115	262	144	118	113	149
M2	90	110	122.22	*	17	13	4	7	10
MN	290	759	261.72	*	205	131	74	69	136
VŠE	3659	12074	329.98		3535	2880	655	1816	1719

Vysvětlivky k použitým zkratkám:

* = Přijat každý, kdo prospěl u přijímací zkoušky

FI = Finance

UC = Účetnictví a finanční řízení podniku

MO = Mezinárodní obchod

MS = Mezinárodní a evropská studia – diplomacie

PP = Podnikání a právo

PE = Podniková ekonomika a management

P2 = obor PE v distanční formě

IN = Informatika

MM = Matematické metody v ekonomii

SP = Statisticko-pojistné inženýrství

NH = Národní hospodářství

RE = Regionalistika a veřejná správa

R2 = obor RE v distanční formě

MN = Ekonomika a management

M2 = obor MN v distanční formě

 

 

Tab. 4.2.3 – Přijímací řízení na navazující magisterské studium (leden)

 

 

Fak.	hlavní spec.	přihlášeno	dostavilo se	PROSPĚLO ekonomie odbor. jazyk			PŘIJATO celkem v % ženy v %
	FI	69	62	58	49	0	48	77,4	13	27,1
	UC	54	46	44	32	0	32	69,6	17	53,1
F1		123	108	102	81	0	80	74,1	30	37,5
	CR	13	10	7	9	5	4	40,0	3	75,0
	EI	1	1	0	0	0	0	0,0	0	0,0
	KP	8	7	6	6	5	4	57,1	2	50,0
	MO	14	12	9	7	9	6	50,0	3	50,0
	MP	9	3	2	2	2	1	33,3	1	100,0
F2		45	33	24	24	21	15	45,5	9	60,0
	PE	145	112	79	52	0	32	28,6	15	46,9
F3		145	112	79	52	0	32	28,6	15	46,9
	EK	0	0	0	0	0	0	0,0	0	0,0
	EO	6	3	3	3	0	3	100,0	2	66,7
	IM	7	4	4	4	0	4	100,0	0	0,0
	IT	8	6	5	3	0	3	50,0	0	0,0
	OV	0	0	0	0	0	0	0,0	0	0,0
	SP	5	5	3	1	0	1	20,0	1	100,0
	ZI	2	1	1	1	0	1	100,0	0	0,0
F4		28	19	16	12	0	12	63,2	3	25,0
	HP	70	53	36	48	0	25	47,2	9	36,0
	RE	45	30	19	28	0	16	53,3	2	12,5
F5		115	83	55	76	0	41	49,4	11	26,8
VŠE		456	355	276	245	21	180	50,7	68	37,8

Vysvětlivky k použitým zkratkám:

FI = Finance

UC = Účetnictví a finanční řízení podniku

CR = Cestovní ruch SP = Statisticko-pojistné inženýrství

EI = Evropská integrace ZI = Informační a znalostní inženýrství

KP = Komerční právo HP = Hospodářská politika

MO = Mezinárodní obchod RE = Regionalistika a veřejná srpáva

MP = Mezinárodní politika EK = Ekonometrie

PE = Podniková ekonomika a management OV = Operační výzkum

EO = Ekonometrie a operační výzkum

IM = Informační management

IT = Informační technologie

 

 

Tab. 4.2.4 – Přijímací řízení na navazující magisterské studium (srpen)

 

 

Fak.	hlavní spec.	přihlášeno	dostavilo se	PROSPĚLO ekonomie odbor. jazyk			PŘIJATO celkem v % ženy v %
	FI	104	84	64	54	0	50	59.5	14	28.0
	UC	103	73	58	52	0	47	64.4	19	40.4
F1		207	157	122	106	0	97	61.8	33	34.0
	CR	60	47	19	46	26	15	31.9	10	66.7
	EI	16	12	6	12	8	6	50.0	0	0.0
	KP	7	4	3	2	2	2	50.0	2	100.0
	MO	27	18	12	11	8	7	38.9	3	42.9
	MP	29	18	9	16	8	7	38.9	4	57.1
F2		139	99	49	87	52	37	37.4	19	51.4
	P2	350	242	85	121	0	54	22.3	22	40.7
	PE	324	239	123	157	0	53	22.2	17	32.1
F3		674	481	208	278	0	107	22.2	39	36.4
	EK	0	0	0	0	0	0	0.0	0	0.0
	EO	7	6	6	6	0	6	100.0	0	0.0
	IM	17	12	11	11	0	10	83.3	2	20.0
	IT	21	14	7	5	0	5	35.7	0	0.0
	OV	0	0	0	0	0	0	0.0	0	0.0
	SP	16	14	8	5	0	4	28.6	0	0.0
	ZI	5	4	4	4	0	4	100.0	0	0.0
F4		66	50	36	31	0	29	58.0	2	6.9
	HP	90	71	44	62	0	23	32.4	7	30.4
	RE	89	60	34	48	0	20	33.3	8	40.0
F5		179	131	78	110	0	43	32.8	15	34.9
VŠE		1265	918	493	612	52	313	34.1	108	34.5

Vysvětlivky k použitým zkratkám:

viz strana 13

Tab. 4.2.5 – Přijímací řízení na doktorské studium

Fakulta	Studijní program	Počet při- hlášených	Nedosta- vilo se	Nepro-spělo	Přijatých celkem	Občanství ČR		Cizinci
	(spec.)					Prezen-ční	Distan-ční	Prezenční		Distanční
								český prog-ram	vládní stipen-disté	český prog-ram	samo-plátci
I.	FI	39	5	20	14	9	5	0	0	0	0
	UC	18	4	4	10	4	6	0	0	0	0
FIcelkem		57	9	24	24	13	11	0	0	0	0
II.	ME	43	7	12	24	6	16	0	1	1	0
	MP	38	7	2	29	4	22	0	1	2	0
	MH	12	5	4	3	1	2	0	0	0	0
	PL	2	0	0	2	1	1	0	0	0	0
FIIcelkem		95	19	18	58	12	41	0	2	3	0
III	RP MNG	41	9	3	29	4	23	0	1	1	0
	RP MGT	15	2	4	9	2	7	0	0	0	0
	RP EKP	17	3	3	11	3	8	0	0	0	0
FIII. celkem		73	14	10	49	9	38	0	1	1	0
IV.	EO	4	2	0	2	1	1	0	0	0	0
	IN	22	2	1	19	15	2	1	0	1	0
	ST	10	1	3	6	4	2	0	0	0	0
FIV celkem		36	5	4	27	20	5	1	0	1	0
V.	HP	37	8	8	21	8	13	0	0	0	0
	OE	3	0	0	3	3	0	0	0	0	0
FVcelkem		40	8	8	24	11	13	0	0	0	0
VŠE celkem		301	55	64	182	65	108	1	3	5	0

 

Vysvětlivky k použitým zkratkám v tab.4.2.5 na str. 15:

FI = Finance

UC = Účetnictví a finanční řízení podniku

ME = Mezinárodní ekonomické vztahy

MP = Mezinárodní politické vztahy

MH = Obchodní a mezinárodní hospodářské právo

PL = Politologie

RP MNG = oborová specializace Management

RP MGT = oborová specializace Marketing

RP EKP = oborová specializace Ekonomika podniku

EO = Ekonometrie a operační výzkum

IN = Informatika

ST = Statistika

HP = Hospodářská politika

OE = Obecná ekonomická teorie a dějiny ekonomických teorií

 

4.3 Počty studentů

 

Celkový přehled obsahuje tab. 4.3.1, členění podle jednotlivých fakult a studijních oborů je uvedeno v kapitole 10 – Činnost fakult.

Tab. 4.3.1 – Počty studentů VŠE v r. 1999

Fakulta	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Doktorské studium		Celkem		Celkem
	Češi	Ciz.	Češi	Ciz.	Češi	Ciz.	Češi	Ciz.	Češi	Ciz.
financí a účetnictví	1086	23	1125	13	482	32	115	8	2808	76	2884
mezinárodních vztahů	1269	60	1056	50	628	73	189	9	3142	192	3334
podnikohospodářská	1270	17	1070	5	559	34	145	6	3044	62	3106
informat. a statistiky	745	12	460	4	467	16	81	3	1753	35	1788
národohospodářská	962	2	690	2	571	25	66	1	2289	30	2319
managementu	321		362		137	5			820	5	825
Vysoká škola ekonomická	5653	114	4763	74	2844	185	596	27	13856	400	14256

 

Pozn.: uvedené počty studentů odpovídají “Výkazu o vysoké škole” (V11) a zahrnují i studenty, kterým bylo přerušeno studium (např. pro dlouhodobé onemocnění).

Mezi roky 1998 a 1999 došlo ke zvýšení počtu studentů na VŠE v Praze jako celku o více než 6%. Největší nárůst byl zaznamenán na Fakultě mezinárodních vztahů, kde byl otevřen nový obor pětiletého magisterského programu Mezinárodní a evropská studia – diplomacie, a na Fakultě národohospodářské.

 

4.4 Počty zahraničních studentů

 

Celkový přehled za VŠE obsahuje tab. 4.3.1, členění podle jednotlivých fakult pak tab. 4.4.1 – 4.4.6.

Tab. 4.4.1 – Fakulta financí a účetnictví

Studijní program: Hospodářská politika a správa
Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Doktorské studium		Celkem
	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.
Finance	16		9		28				53
Účetnictví a finanční řízení podniku	7		4		4			8	23
Celkem fakulta	23		13		32			8	76
Celoživ. vzdělávání – mimořádné studium
Studium k rozšíření pedagog. kvalifikace

 

Tab. 4.4.2 – Fakulta mezinárodních vztahů

Studijní program: Mezinárodní ekonomické vztahy
Obor		Bakalářské studium				Navazující magisterské				Magisterské studium				Doktorské studium				Celkem
		Prez.		Dist.		Prez.		Dist.		Prez.		Dist.		Prez.		Dist.
Mezinárodní obchod		52				32				56								140
Právo a podnikání		8								9								17
Cestovní ruch						2												2
Evropská integrace						1												1
Komerční právo						2												2
Mezinárodní politika a diplomacie						13												13
Mezinárodní a evrop. studia – diplomacie										8								8
Mezin. ekon. vztahy														3		2		5
Mezin. polit. vztahy														2		2		4
Obchodní a mezinár. hospodářské právo
Celkem program		60				50				73				5		4		192
Studijní program: Politologie
Politologie
Celkem fakulta	60				50				73				5		4		192
Celoživ. vzdělávání -mimořádné studium

 

 

 

 

 

 

 

 

Tab. 4.4.3 – Fakulta podnikohospodářská

Studijní program: Ekonomika a management
Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Doktorské studium		Celkem
	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.
Podnik. ekonomika a management	16	1	5		27	7	4	2	62
Celkem fakulta	16	1	5		27	7	4	2	62
Celoživ. vzdělávání – mimořádné studium

 

 

 

Tab. 4.4.4 – Fakulta informatiky a statistiky

Studijní program: Aplikovaná informatika
Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Doktorské studium		Celkem
	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.
Informatika	8				12		1	1	22
Inform. management
Inform. technologie			2						2
Inform. a znalostní inženýrství			2						2
Celkem program	8		4		12		1	1	26
Studijní program: Kvantitativní metody v ekonomice
Statist. a ekonometrie	4								4
Ekonometrie a operační výzkum								1	1
Statisticko-pojistné inženýrství
Matematické metody v ekonomii					2				2
Statistické a pojistné inženýrství					2				2
Statistika
Celkem program	4				4			1	9
Celkem fakulta	12		4		16		1	2	35
Celoživ. vzdělávání -mimořádné studium

 

 

 

 

 

Tab. 4.4.5 – Fakulta národohospodářská

Studijní program: Hospodářská politika a správa
Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Doktorské studium		Celkem
	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.
Národní hospodářství	2				22				24
Veřejná správa a region. ekonomika
Hospodářská politika			2					1	3
Regionalistika a veřejná správa					3				3
Celkem program	2		2		25			1	30
Studijní program: Ekonomické teorie
Obecná ekon. teorie a dějiny ekon. teorií
Celkem fakulta	2		2		25			1	30
Celoživ. vzdělávání – mimořádné studium

 

 

Tab. 4.4.6 – Fakulta managementu

 

Studijní program: Ekonomika a management
Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Doktorské studium			Celkem
	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.
Manag. podn. sféry a veřejných služeb					5					5
Celkem program					5					5
Studijní program: Mezinárodní ekonomické vztahy
Angl. a němčina pro hospodářskou sféru
Celkem fakulta					5					5
Celoživ. vzdělávání -mimořádné studium

 

 

 

 

 

 

4.5 Počty absolventů

Tab. 4.5.1 – Počty absolventů v r. 1999

Obor	Absolventi
	Bc.	Mgr.	Ph.D.
DK – Finance-daně a finanční kontrola	69
FI – Finance	157	228
UC – Účetnictví a finanční řízení podniku	179	200
celkem FFÚ			2
MO – Mezinárodní obchod	444	309
PP – Podnikání a právo	26
CR – Cestovní ruch		8
EI – Evropská integrace		1
KP – Komerční právo		7
MP – Mezinárodní politika a diplomacie		57
celkem FMV	470	382	5
PE – Podniková ekonomika a management presenční	400	355
PE – Podniková ekonomika a management distanční	2
celkem FPH	402	355	1
IN – Informatika	109
SE – Statistika a ekonometrie	34
EO – Ekonometrie a operační výzkum		10
IM – Informační management		45
IT – Informační technologie		62
SP – Statisticko-pojistné inženýrství		31
ZI – Informační a znalostní inženýrství		20
celkem FIS	143	168	2
NH – Národní hospodářství	235
RE – Regionalistika a veřejná správa	70	37
HP – Hospodářská politika		209
celkem FNH	305	246	1
MN – Management a podnikatelské sféry a služby presenční	29	72
MN – Management a podnikatelské sféry a služby distanční	11
AN – Angličtina a němčina pro hospodářskou sféru	36
celkem FMN	76	72
CELKEM VŠE	1801	1651	11

 

 

 

4.6 Inovace již uskutečňovaných studijních programů

 

Jedním z podstatných prvků kreditního systému VŠE jsou akreditační komise školy a obdobně i fakult (akreditační komise, pedagogická kolegia, studijní rady), jejichž trvalým úkolem je akreditace a reakreditace studijních programů, oborů specializací a předmětů. V akreditačním procesu mají koncepční úlohu kolegia, vědecké rady a akademické senáty školy a fakult.

Podle závazného pravidla tříleté lhůty platnosti akreditace jsou výše uvedené studijní struktury kontrolovány a cestou reakreditací průběžně inovovány, přičemž společný celoškolní předmětový základ a vedlejší specializace má na starosti celoškolní akreditační komise, ostatní pak obdobné fakultní orgány.

Také v roce 1999 probíhal intenzívní proces inovace existujících studijních programů, oborů, specializací a předmětů VŠE podle výše uvedených podmínek, a to jak z hlediska aktualizace obsahové náplně výuky, tak i co do kreditní dotace a struktury zajišťovaných programů, předmětů. Tak byl např. přestrukturován celoškolně povinný předmět Informatika pro ekonomy (část 8.2), doplněny studijní programy magisterského studia o nové vedlejší specializace (např. Oceňování majetku), doplněny a inovovány – reakreditovány desítky předmětů povinných i volitelných ve studijních programech jednotlivých fakult.

Celkově má inovace studijních programů fakult VŠE charakter vědeckopeda-gogického rozvoje příslušných disciplin i oborů a praktického uplatnění v hospodářství, s přihlédnutím k poptávce ze strany studentů.

Akreditační komise vlády ČR doporučila, aby fakulty VŠE posílily a kreditně více dotovaly teoretický základ studia, zejména v obecné ekonomii, zavedením povinného kursu ekonomických teorií, zvláště jejich dějin, popř. dalších, např. práva. Uvedené doporučení k tomuto směru inovace zatím VŠE v r. 1999 neuskutečnila, neboť v jisté výlučnosti školy založené na společném jmenovateli ekonomického curriculla ověřeného zejména v evropském, ale i americkém znalostním kontextu a rovněž z pragmatických důvodů mezifakultního předmětového průniku, je aktuální podporovat spíše teoretický základ jednotlivých studijních programů – oborů profilujících absolventy fakult, kde míru teorie je nutné poměřovat v mnohem rozmanitější škále absolventské orientace, podmiňované navíc i charakterem té které hospodářské praxe.

 

4.7 Nové bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy

 

V roce 1999 došlo k zařazení studijních oborů zajišťovaných fakultami VŠE do souboru studijních programů podle nové klasifikace oborů vzdělávání z MŠMT ČR. V přehledu tab. 4.1 jsou názvy studijních programů uvedeny s tím, že z iniciativy VŠE byly založeny i některé dosud neexistující programy, např. Mezinárodní ekonomické vztahy. Vedle klasifikačního a názvového hlediska je však velmi významná skutečnost, že v r. 1999 byly na VŠE zřízeny studijní obory v pětiletých magisterských studijních programech, a to tak, že dosud existující tříleté bakalářské programy – obory a na ně navazující dvouleté magisterské programy – hlavní specializace zůstávají v platnosti pro přijaté studenty z ak. r. 1998/99 a dříve, a noví uchazeči byli přijímáni již do zmíněných nových programů – oborů pětiletého magisterského studia koncipovaných jako kreditově, obsahově a výukově konzistentní programové struktury. Šlo tedy o zavedení celkem 12 studijních oborů v pětiletých magisterských studijních programech, které s ohledem na potřebu účelného a efektivního provázání obecných a specializačních disciplín či oborů. Na VŠE byly v závěru roku připraveny k vnější akreditaci také nové doktorské studijní obory Evropská studia, Odborný ekonomický jazyk a Teorie vyučování ekonomických předmětů, jejichž schválení se týká již roku 2000. V akademickém roce 1999/2000 byli poprvé přijati studenti do nově akreditovaného pětiletého magisterského programu Mezinárodní a evropská studia – diplomacie.

 

4.8 Hodnocení nabídky studijních oborů s ohledem na uplatnění absolventů na trhu práce

 

Fakulty VŠE nabízejí nejširší paletu ekonomických a jim příbuzných studijních oborů v ČR a vykazují rostoucí nebo setrvalý zájem jak ze strany uchazečů o studium tak i poptávku zaměstnavatelů po našich absolventech.

Bez ohledu na výše uvedenou skutečnost je monitorování vývoje na trhu práce v ČR na VŠE věnována soustavná pozornost ve vědecko-výzkumné práci akademických pracovníků fakult VŠE. Část výzkumů již byla publikována ve vědeckém sborníku Acta oeconomica pragensia, č. 3, 1999 “Česká ekonomika v 90. letech”.

V r. 1999 probíhaly práce na grantech “Vnitřní a vnější podmínky restrukturalizace české ekonomiky a hospodářská politika v  druhé polovině 90. let” a “Konvergence české ekonomiky k ekonomické úrovni zemí Evropské unie – dosavadní vývoj a perspektivy”, kde je rovněž analýza českého trhu práce důležitou součástí celého výzkumu. Tuto činnost bude VŠE i nadále systematicky rozvíjet.

Podle dosavadních zjištění je uplatnění absolventů VŠE závislé na studovaném oboru až v druhé nebo další řadě, prioritně zaměstnavatelé oceňují více odborný profil uchazeče jako absolventa VŠE než oborové zaměření dané orientací příslušné fakulty. Tato skutečnost je dána zejména velmi silným povinným předmětovým základem, společným pro studenty celé VŠE. Společný předmětový základ obsahuje celkově výrazně kreditově dotované disciplíny marketingu, managementu, účetnictví, informatiky, práva, cizí jazyky, tak jak to za rozhodující považují zaměstnavatelé absolventů podnikohospodářsky orientovaných fakult, ale též financí, statistiky, ekonomických teorií apod., které oceňují i ostatní zaměstnavatelé. V dlouhodobém záměru VŠE půjde zejména o doprofilaci studentů jednotlivých programů – oborů v oborově zaměřených speciálních aplikacích výše uvedených disciplín. Z tohoto hlediska je VŠE velmi specifickou vysokou školou, u níž lze obtížně nalézt absolventskou preferenci jiným způsobem než je projevený zájem o studium toho kterého oboru, spolu s výše uvedenou poptávkou zaměstnavatelů po absolventech VŠE.

 

 

4.9 Uplatnění nových forem studia

 

VŠE uskutečňuje distanční studium, které však dosud nevyužívá celý disponibilní sortiment metod, technik, specializovaných učebních pomůcek apod. Proto je např. na Fakultě podnikohospodářské připravován program kombinovaného studia s tím, že půjde o etapu přechodu k postupnému zavádění prvků budoucího plnohodnotného distančního studia se všemi příslušnými technikami a technologiemi. Distanční studium s důrazem na jeho virtuální formu představuje jednu z významných priorit dalšího rozvoje VŠE.

 

4.10 Studijní neúspěšnost na VŠE

Studijní neúspěšnost je na VŠE dlouhodobě velmi nízká. Jak ukazuje tab. 4.10.1, bakalářský program neukončí v průměru 10,62 % studentů. Největší neúspěšnost je na Fakultě informatiky a statistiky a na Fakultě managementu v Jindřichově Hradci, kde je ovšem toto procento tvořeno zejména studenty, kteří byli sice ke studiu přijati, ale již v prvním semestru jej zanechali nebo ke studiu vůbec nenastoupili. Propadovost se koncentruje především do 2. – 4. semestru studia, kdy studenti skládají první obtížné bakalářské zkoušky a neuspějí.

Studijní neúspěšnost v navazujícím magisterském programu je již nižší – 6,2 %. Jednotlivé fakulty se v procentu propadovosti příliš neliší, snad s výjimkou Fakulty mezinárodních vztahů, kde studium nedokončí pouze 3,41 % studentů (viz. Tab. 10.4.2).

Poměrně vysoká je propadovost u bakalářských zkoušek z předmětů celoškolního základu. V některém ze tří možných termínů nesloží zkoušku 25 % studentů (v letním semestru 1998/99 to bylo přesně 25,23 %). U státních závěrečných zkoušek v navazujícím magisterském studijním programu jsou výsledky výrazně lepší. V některém termínu nesloží zkoušku zhruba 12 % studentů, a to zejména vlivem neúspěšnosti v těch částech státních zkoušek, které se týkají hlavních specializací.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

4.10.1 Studijní neúspěšnost v akademickém roce 1998/1999 – bakalářské studijní programy
	semestr											celkem
Fakulta	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	aktivní	úbytek	%
F1	6	21	28	34	12	14	8	10	4	12	1653	149	9,01
F2	20	11	17	24	8	7	9	8	3	7	1876	114	6,08
F3	4	22	15	31	13	10	8	4	4	8	1625	119	7,32
F4	3	55	73	60	19	15	5	10	2	6	1137	248	21,81
F5	2	38	15	47	11	18	1	10	4	10	1452	156	10,74
F6	33	9	4	2	6	3	7	4	5	4	380	77	20,26
VŠE	68	156	152	198	69	67	38	46	22	47	8123	863	10,62
Poznámka:
Stav aktivních studentů k 31.10.1998

4.10.2 Studijní neúspěšnost v akademickém roce 1998/1999 – navazující magisterské studijní programy
	semestr								celkem
Fakulta	1	2	3	4	5	6	7	aktivní	úbytek	%
F1	6	37	28	6	2	0	5	1108	84	7,58
F2	5	4	7	2	2	0	13	968	33	3,41
F3	16	16	12	3	3	3	4	921	57	6,19
F4	4	19	7	4	1	0	3	476	38	7,98
F5	11	13	3	6	1	2	1	598	37	6,19
F6	14	1	3	0	0	0	0	234	18	7,69
VŠE	56	90	60	21	9	5	26	4305	267	6,20
Poznámka:
Stav aktivních studentů k 31.10.1998

 

 

4.11 Možnost studia handicapovaných uchazečů

 

V hlavní budově VŠE byla z prostředků Pražské nadace pro podporu vysokého ekonomického školství vybudována bezbariérová trasa a přístupy do učeben, včetně velmi nákladných výtahů, ze sponzorského daru byl financován příspěvek na vozík handicapovanému studentu, podmínky přijímacích zkoušek zdravotně postižených jsou organizačně upraveny, právě tak jako vlastní výuka a individualizace studia, koleje. Handicapovaným studentům byly umožněny registrace a zápisy kursů na letní semestr 1999/2000 bez nutnosti jejich osobní účasti, silami pedagogického oddělení. Tyto studenty bude VŠE i nadále dlouhodobě systematicky podporovat.

 

4.12 Využívání kreditního systému

 

Kreditní způsob studia byl na VŠE jako na první vysoké škole u nás zaveden v roce 1991 a bude i nadále rozvíjen. Dnes již má tento systém i vynikající informačně – počítačovou podporu, takže např. volbu předmětů, kursy a celý rozvrh si každý student na příští semestr zajišťuje sám, výhradně z počítače (ve škole, na koleji nebo i odjinud prostřednictvím Internetu). Při té příležitosti elektronicky odpovídá i na anketní dotazy k předmětům minulého semestru.

5. Informační a komunikační technologie

 

VŠE je v současné době vybavena prostředky výpočetní, audiovizuální a telekomunikační techniky v rozsahu pokrývajícím základní nároky na využití současných informačních technologií ve všech oblastech činnosti školy. Obdobně jako v předchozích létech, VŠE věnovala prvořadou pozornost vytváření předpokladů pro podporu výuky, individuálních studijních aktivit a vědeckovýzkumné činnosti. Výrazný byl i rozvoj informačního systému pro administrativu, především ekonomicko-správní a studijní agendy.

 

5.1 Informační infrastruktura

 

VŠE se na rozdíl od jiných českých vysokých škol vyznačuje vysokým stupněm integrace, která vyplývá z těchto skutečností:

• většina aktivit je uskutečňována v hlavním areálu školy na Žižkově, další, kapacitně významný areál na Jižním Městě je využíván společně fakultami a dalšími útvary,
• relativní příbuznost studijních oborů, společný studijní základ vyvolávají požadavky na úzkou spolupráci především ve výuce ale i výzkumu a dalších aktivitách.

Toto specifikum VŠE ovlivňuje jak organizaci spravování a využívání počítačových učeben a studoven, tak i koncepci rozvoje a budování informačního systému a budování technické infrastruktury. Jistou výjimkou je Fakulta managementu v Jindřichově Hradci, kde vzhledem k odloučenosti byly dosud uplatňovány specifické přístupy. Postupně bude i tato fakulta plně integrována do informačního systému VŠE.

 

5.1.1 Organizační aspekty

 

Podporu rozvoje využití moderních informačních technologií na VŠE zajišťují na celoškolské úrovni Výpočetní centrum (VC) a Centrum informačních a knihovnických služeb (CIKS). Výpočetní centrum plní tyto hlavní úkoly:

• zajišťuje správu a rozvoj počítačové sítě,
• zajišťuje provoz počítačových učeben a studoven,
• poskytuje servis uživatelům výpočetní techniky,
• zajišťuje údržbu a inovace výpočetní techniky
• poskytuje projekční a programátorské služby, provádí údržbu a podílí se na zavádění a provozování vyprojektovaných systémů.

 

Centrum informačních a knihovnických služeb plní tyto úkoly:

• zajišťuje provoz a rozvoj ekonomické knihovny, která plní funkci univerzitní knihovny a současně plní funkci veřejné vědecké knihovny orientované na ekonomickou oblast,
• zajišťuje přístup k elektronickým informačním zdrojům pro studium a výzkum,
• zabezpečuje všeobecný interní i externí informační servis.

 

Kromě těchto celoškolských pracovišť existují lokální specializovaná pracoviště pro podporu využití informačních technologií ve výuce, výzkumu a administrativě. V této struktuře nedošlo oproti minulému období k významnějším změnám.

5.1.2 Počítačové sítě

 

Ve všech významných areálech VŠE jsou vybudovány lokální počítačové sítě (LAN) napojené prostřednictvím pražské metropolitní sítě PASNET a sítě TEN-34 (resp. TEN-155 CZ) do INTERNETu. Jde o tyto sítě:

• LAN v areálu Žižkov,
• LAN v areálu Jižní Město,
• LAN v areálu Fakulty managementu,
• LAN v areálu studentských kolejí Jarov,
• LAN Veleslavín
• LAN Štěpánská.

 

Základní struktura počítačové sítě VŠE je vidět na přiloženém obrázku.

V roce 1999 se změnila páteřní část sítě v areálu na Žižkově – původní FDDI okruh byl nahrazen přepínanou sítí postavenou na ethernetu o rychlosti 100 a 1000 Mb/s. Současně s tím byl nainstalován ATM switch, který umožňuje lepší využití možností, které nabízí Pražská akademická síť (PASNET) postavená na technologii ATM. Počítačová síť na Jižním městě má páteř na 100 Mb ethernetu, obdobně i počítačová síť v Jindřichově Hradci. Počítačová síť na Jarově využívá FDDI ring, který byl dříve nainstalován na Žižkově. Poslední dvě lokality (Veleslavín a Štěpánská) používají technologii sdíleného ethernetu. V roce 2000 byla zahájena příprava pro zprovoznění optického vlákna mezi hlavním areálem VŠE na Žižkově a objekty VŠE na Jarově (areál kolejí).

V oblasti připojení VŠE do Internetu pokračoval stálý trend, kdy přes průběžné rozšiřování kapacity spojení (zejména do USA), které sdružení CESNET realizovalo v roce 1999 a některá další opatření (peering přes uzel NIX, instalace CISCO Cache Engine), nadále trvá stav, kdy konektivita do USA je v určitých obdobích dne zahlcena. Vnitrostátní a evropská konektivita tento problém nevykazuje. Také kapacita linek pražské sítě PASNET je dostatečná. V oblasti zahraniční konektivity připravilo sdružení CESNET pro rok 2000 zpoplatnění provozu do zahraničí, jehož intenzita se (prozatím v malé míře) promítne do celkového poplatku účastníka sdružení CESNET.

Servery s operačním systémem Novell Netware a službou NDS poskytují základní síťové služby uživatelům – jmennou službu, autorizaci uživatelů, diskový prostor, tisk na síťových tiskárnách. Aplikační servery jsou postaveny na počítačích s Unixem (převážně Solaris, FreeBSD, Linux) a Windows NT.

Servery s operačním systémem typu Unix zajišťovaly v roce 1999 provoz nejdůležitějších částí Informačního systému VŠE: studijního informačního systému a ekonomického informačního systému. Unixové servery rovněž zajišťují služby centrálního poštovního serveru (mailserver), serveru pro elektronické diskusní skupiny (listserver), serveru pro provoz služby DNS (nameserver) a služby newsů, serveru pro provoz centrálního webbu školy (webbserver). Na unixových serverech je rovněž realizována služba ftp. Během roku 1999 byla v podstatě dokončena několikaletá průběžná inovace hardware jádra databázových a internetových serverů při podstatném zvýšení výkonnosti a spolehlivosti instalovaných služeb a hardware. Na všech nových riscových serverech byl instalován moderní 64-bitový operační systém Solaris 2.7. Došlo tak k plánovanému sjednocení unixového prostředí pokud se jedná o typ operačního systému a hardware, což se příznivě projevuje na kvalitě a souvisejících nákladech na správu unixových systémů.

Tzv. problém roku 2000 se díky pečlivé přípravě (archivace systémů a dat, vypracování krizového scénáře) a testování všech systémů na serverech VŠE z hlediska operačních systémů a aplikací neprojevil.

Celkově počítačové sítě VŠE v Praze representují cca 1735 uživatelských pracovišť. Podstatná část těchto pracovišť je umístěna v areálu sídla školy na Žižkově. Až na LAN Fakulty managementu v Jindřichově Hradci a LAN v areálu Veleslavín jsou sítě vybudovány na technologií strukturované kabeláže, případně optických vláken.

Přehled o počtech uživatelských pracovišť v jednotlivých sítích a jejich struktuře udává následující tabulka. (Uživatelská pracoviště představují pracoviště pro studenty v počítačových učebnách a studovnách, pracoviště pro vědeckopedagogické pracovníky a ostatní administrativní a technické pracovníky).

	učebny a studovny	vědeckopedag. prac.+administrativa a technici
LAN Žižkov	360	540
LAN Jižní Město	130	170
LAN FM JH	30	70
LAN kolej Jarov	100	25
LAN Veleslavín	10	10
LAN Štěpánská	–	15
CELKEM	630	830

Navíc je v síti kolejí Jarov připojeno 275 počítačů ubytovaných studentů.

Významným krokem v rozvoji technické infrastruktury v uplynulém roce bylo kromě nezbytné inovace technických a softwarových prostředků vybudování studijního centra Jarov. Toto centrum umístěné v předtím nedostatečně využívané studentské mense v areálu kolejí Jarov representuje cca 200 pracovních míst pro individuální studium. Přibližně polovina míst je vybavena počítači, druhá polovina slouží pro presenční studium skript a knih. Toto řešení podstatně rozšiřuje studijní kapacity školy. Předpokládá se další dovybavování centra počítači, studijní literaturou a rozšířením o další možnosti aktivit studentů (kultura, sport). Z plánovaných významnějších akcí v uplnulém roce se nepodařilo z technických důvodů uskutečnit vybudování dostatečně dimenzovaného připojení sítě FM JH k akademické síti TEN 34. Tento úkol bude nutné znovu řešit v r. 2000 ve spolupráci se sdružením CESNET.

 

5.1.3 Informační systémy

 

Informační systém VŠE je v posledních létech, speciálně i v r. 1999 předmětem podstatných změn. Týká se to všech součástí, kterými jsou:

– studijní informační systém (SIS),

– ekonomicko-správní informační systém (ESIS),

– informační systém CIKSu (IS CIKS)

– informační systém pro podporu výuky (ISV),

– informační systém základních síťových služeb (ISSS).

 

Projektování, rozvoj a údržbu SISu provádí výpočetní centrum v součinnosti s prorektorem pro pedagogiku a studijním oddělením, které je jeho provozovatelem. V rámci rozvoje SISu v uplynulém roce byla pozornost věnována především úpravám z hlediska nového vysokoškolského zákona a jeho důsledků na studijní proces, dále pak úpravám v souvislosti se zavedením pětiletého inženýrského studia. V roce 1999 byla rovněž provedena transformace centrální databáze studijní agendy a přijímacího řízení v souvislosti s přechodem na provoz na novém výkonném serveru.

ESIS procházel v roce 1999 zásadní inovaci na bázi zakoupeného typového řešení EkonFis firmy PRAGODATA. V uplynulém roce byly postupně zaváděny jednotlivé moduly EkonFisu do zkušebního a následně rutinního provozu včetně zaškolování personálu. Dokončení a dotvoření speciálních funkcí se předpokládá v r. 2000. Další rozvoj systému je zaměřen na integraci dalších agend, které jsou dosud provozovány samostatně. Centrálním provozovatelem ESISu jsou rektorátní pracoviště řízené kvestorem.

Problematice IS CIKS je věnována zvláštní pozornost v souvislosti s problematikou dostupnosti informačních zdrojů v následujícím bodu.

Systémům ISV, ISSS byla v roce 1999 věnována permanentní pozornost v souvislosti se světovým inovačním procesem. Došlo k inovaci části zastaralého technického vybavení počítačových učeben a studoven. Podle potřeb kateder byly instalovány nejnovější verze software, modernizovány síťové služby. Dosažený stav vytváří předpoklady pro přechod v celoškolském měřítku na standardní platformu uživatelského operačního prostředí na úrovni operačních systémů řady Windows 95/98.

 

5.2 Dostupnost informačních zdrojů na VŠE

 

Informační zabezpečení studia a vědecké a výzkumné práce na VŠE je posláním Centra informačních a knihovnických služeb (CIKS) VŠE.

CIKS VŠE spravuje a provozuje (buď po linii přímého nebo metodického řízení) rozsáhlý komplex studoven, knihoven a různě specializovaných knihovních fondů – síť je tvořena 58 knihovnami včetně celoškolských, katedrových, fakultních a střediskových knihoven, a informačním servisem CIKS, který zajišťuje přístupnost a prezentaci elektronických informačních zdrojů a služeb jak v lokální počítačové síti VŠE, tak prostřednictvím technologie WWW v síti Internet.

Všechny druhy informačních zdrojů – od klasických tištěných materiálů po elektronické databáze, audiokazety a videokazety – jsou pro potřeby celé VŠE centrálně nakupovány a zpracovávány podle mezinárodních standardů a decentralizovaně zpřístupňovány buď ve studovnách a knihovnách VŠE, nebo ve strukturované nabídce v počítačové síti VŠE.

Hlavním nástrojem, který umožňuje zjistit dostupnost všech informačních zdrojů na VŠE, je souborný katalog VŠE (Tinlib/Tinweb), a to až na úroveň rozmístění jednotlivých výtisků informačních dokumentů do knihoven a studoven VŠE a na úroveň zjištění, zda jsou jednotlivé dokumenty volné k výpůjčce, resp. kdy budou volné k výpůjčce. Tento katalog je přístupný ze všech PC sítě VŠE, i z prostředí Internetu na adrese http://ciks.vse.cz. V katalogu dosud nejsou zastoupeny elektronické informační zdroje – ty jsou prozatím evidovány v informačním servisu CIKS VŠE, ale v budoucnu budou také zahrnuty do souborného katalogu. Souborný katalog VŠE je budován od roku 1995 a obsahuje více než 100 000 záznamů.

Struktura elektronických informačních zdrojů v počítačové síti VŠE dostupná ze všech cca 1300 PC zahrnuje všechny druhy informací od běžných, každodenních informací až po odborné informace : jsou to rubriky Základní informační servis, Interní informační servis, Knihovnicko – informační servis, Informační zdroje pro ekonomická studia. Návštěvnost jednotlivých položek těchto rubrik se pohybuje od několika set (většinou v případě databází na CD – ROM) až po několik desítek tisíc za měsíc. Podrobné statistické rozbory jsou uvedeny v každoročně zpracovávané samostatné Výroční zprávě CIKS VŠE.

V roce 1999 se dostala v oblasti zpřístupňování plnotextových elektronických informačních zdrojů do popředí otázka online přístupu prostřednictvím sítě Internet. Smyslem těchto knihovnických aktivit je dosáhnout vyšší úrovně sdílení rozsáhlých celosvětových databází a sdílení informační zdrojů cestou vytváření a zakládání konsoricíí. CIKS mohl i v roce 1999 zakoupit díky finanční podpoře grantu Infra databázi ABI/Inform zahrnující 1500 titulů odborných periodik s abstrakty časopiseckých článků a 400 titulů plných textů na CD – ROM, a zároveň tím získal přístup i do online verze s názvem ProquestDirect ze všech PC domény VŠE. Rovněž byly v tomto roce vedena jednání a podány granty, které v budoucnu umožní online přístup do plnotextových databází Anopress (veškeré české tiskoviny, televizní aj. zpravodajství) , EBSCO (podobné složení zdrojů jako v ABI/Inform, ale více zaměřené na aktuální obchodní informace), WEBSITE (citační analýzy pro potřeby evaluací).

 

Některé vybrané statistické ukazatele charakterizují rozsah a obrat (stupeň využívání) informačních zdrojů dostupných na VŠE:

Rozsah knihovních fondů lze charakterizovat údajem o více než 430 000 knihovních jednotek, z  toho ve volném výběru přibližně 40 000 knihovních jednotek. VŠE nakupuje nebo zdarma či výměnou získává cca 700 titulů novin a časopisů, z toho zhruba 400 titulů je zahraničního původu. Registrovaných uživatelů včetně odborné veřejnosti je téměř 10 000, výpůjčky včetně prolongací dosahují počtu 123 000 ročně. Ve všech studovnách VŠE je k dispozici 604 míst, a to včetně nového studijního centra na Jarově, které bylo otevřeno koncem roku 1999 a je v něm k dispozici asi 200 studijních míst. Návštěvnost hlavní studovny v budově na Žižkově (s nejširším volným výběrem a různorodou skladbou informačních zdrojů) se pohybuje v některých dnech semestru kolem 1500 – 1800 návštěv denně, výpůjčky zpravidla na začátku semestru dosahují rovněž čísla kolem 1500 výpůjček denně. Z prostředí počítačové sítě VŠE je dostupných více než 70 databází. CIKS poskytl celkem 22 odborných porad, konzultací a prohlídek knihovny. Těchto akcí se účastnilo přibližně 400 osob.

 

5.2.1 Informační zabezpečení studia na VŠE

 

Uspokojování informačních potřeb téměř 13 000 studentů VŠE je prioritou CIKS, zejména pokud se týká povinné a doporučené literatury ke studiu. Na multiplikáty studijní literatury se každoročně vynakládá naprostá většina rozpočtových finančních prostředků – u celoškolsky nebo oborově povinných kursů se počet multiplikátů pohybuje v rozmezí 40 – 100 výtisků (nad 100 výtisků se zpravidla vyskytují tituly skript nebo základních učebnic VŠE). Skripta, základní učebnice, diplomové práce (vždy za posledních 5 let) a odborné časopisy jsou ve studovnách VŠE dostupné v diferencovaném počtu výtisků vždy k prezenčnímu studiu, a to i v případě, že výtisky jednotlivých titulů určené k půjčování domů jsou rozebrány. K dispozici jsou samoobslužné kopírky na karty, které si studenti kupují. Pro celoškolské kursy je k  dispozici prostor pro trvalou rezervaci zejména časopiseckých článků, ale i jiných studijních materiálů, a to podle čísla kursu a jeho názvu. Každý student si na samoobslužné kopírce může z rezervovaných kopií pořídit další kopii pro vlastní potřebu.

V rámci informační výchovy uživatelů nabízí CIKS hlavně prezentace elektronických informačních zdrojů a konzultace k jejich užití jak pro jednotlivce, tak pro skupiny či diplomové semináře. Periodicky jsou vydávány informační letáky, poutače a upozornění na nově zpřístupňované elektronické informační zdroje.

Významným obohacením základních služeb CIKS je půjčování audiokazet a videokazet hlavně v jazykové studovně Studijní knihovny Jižní město, a dále informační zdroje o Evropské unii a evropské ekonomické integraci v Evropském dokumentačním středisku v komplexu studoven na Žižkově.

 

5.2.2 Informační zabezpečení vědecké a výzkumné práce na VŠE

 

Základní schéma informačních služeb pro potřeby vědy a výzkumu je CIKS rozvíjeno v pojetí, které lze stručně vyjádřit ”od základního informačního průzkumu až k dodání plných textů vyžádaných informačních dokumentů”.

Základní informační průzkum představují tzv. rešerše jak na jméno autora, tak na téma nebo předmět, rešerše na sestavení bibliografie k zadanému tématu, ale i na vyhledávání faktografických a statistických údajů. K bibliografickým rešerším obstarává rešeršní oddělení plné texty k  záznamům, které si uživatel vybere, a to zpravidla v digitalizované podobě (většinou prostřednictvím virtuální knihovny STK – INVIK), ale i prostřednictvím mezinárodních meziknihovních výpůjček. I když se za uplynulých 5 let existence CIKS objem zpracovávaných rešerší zdvojnásobil, je počet 80 rešerší za rok 1999 stále velmi nízký, zvláště vezmeme-li v úvahu celkový počet učitelů na VŠE a finanční náklady na nákup plnotextových elektronických databází.

Převládající formou zajištění informačních potřeb pro vědu a výzkum na VŠE je centralizovaný nákup a zpracování odborné, převážně cizojazyčné literatury. Finanční prostředky, které CIKS může věnovat na nákup cizojazyčné odborné literatury, jsou poměrně nízké. Skutečnost, že v souborném katalogu VŠE se i přesto objevují hlavní zahraniční odborné materiály, je dána neustále stoupajícími finančními prostředky, věnovanými na jejich nákup řešiteli grantových projektů. Bohužel jsou tyto hodnotné informační materiály k dispozici pouze v příručních knihovnách řešitelů, takže jsou pro odbornou veřejnost i pro studenty VŠE prakticky nedostupné.

 

Samostatnou kapitolou činnosti CIKS jsou průběžně probíhající obsahové revize knihovních fondů VŠE, jejichž cílem by mělo být soustředit nejhodnotnější historickou odbornou literaturu do badatelského knihovního fondu, resp. vybudovat jakýsi ”zlatý fond” odborné ekonomické literatury.

5.2.3 Všeobecný informační servis

Do této kategorie jsou zařazovány služby Informačního servisu, informační služby zprostředkované technologií WWW a informační služby na nosičích CD ROM.

Informační zdroje na nosičích CD-ROM jsou zpřístupněny v síti školy sdílením pomocí technologie Ultra*Net, s výjimkou systému právních informací ASPI, jehož veškerá data jsou uložena na serveru Informačního servisu. Většina databází s vyhledávacím programem pracujícím pod systémem DOS je dostupná přímo v nabídce Informačního servisu VŠE. Jejich počet se však stále snižuje, protože producenti přestávají rozhraní pro DOS dále vyvíjet, nebo ho už vůbec neposkytují. Databáze, které mají rozhraní pro Windows, jsou dostupné jednak v síťových Windows 3.11 (nabídka Windows s podporou serveru CD-ROM), a jednak v Mediotéce na počítačích s Windows 95.

Tento podvojný přístup k informacím, jevící se jako hlavní problém na straně uživatele a skutečnost, že možnosti stávajícího systému zpřístupňování informací jsou již vyčerpány, vedl mimo jiné také k  intenzivní snaze pracovníků Informačního servisu CIKS převést lokální informační služby do prostředí World Wide Web. Na www stránkách CIKS http://ciks.vse.cz se tak kromě již existujících databázových aplikací objevila řada dalších žádaných informací.

Hlavním úkolem, jehož realizace přispěje ke zvýšení informovanosti a kvality informací, se však pro pracovníky Informačního servisu stala příprava nové struktury školních www stránek http://www.vse.cz , vytvoření jejich jasné koncepce a zpřehlednění informací podle potenciálních návštěvníků.

Stránky školy byly rozděleny do čtyř základních oblastí: Všeobecné informace, Informace pro studenty, Informace pro zájemce o studium, Informace pro zaměstnance. V závěru roku 1999 byla tato struktura detailně rozpracována a jednotlivé fakulty byly požádány o aktualizaci svých stránek. Byl vytvořen také nástroj pro usnadnění aktualizací na úrovni jednotlivých útvarů – jednoduchý formulář pro zařazení informací. Hlavním úkolem pro rok 2000 se tak stává naplnění www stránek školy aktuálními informacemi a vytvoření jednotného postupu jejich spravování ve spolupráci s útvary školy.

 

Kromě výše popsaných částí informačního systému VŠE, které tvoří základní strukturu Informačního systému VŠE, je provozována řada systémů lokálního významu nebo speciálního určení (fakultní informační systémy, katedrální informační systémy apod.).

 

5.3 Využití vnějších a vnitřních informačních systémů.

 

Řada údajů charakterizujících využití vnějších a vnitřních informačních systémů již byla prezentována v předchozích odstavcích.

V roce 1999 byly uvedeny do provozu následující moduly integrovaného ekonomického informačního systému (EkonFis):

1. Finanční řízení
2. Mzdy a personalistika
3. Rozpočet
4. Majetek
5. Zásobování a skladová evidence

 

Přístupová práva jsou koncipována tak, že lze zajistit exkluzivní přístup k jednotlivým modulům, případně pouze k části menu, vybraným sestavám, event. proměnným. EkonFis je zpřístupněn pro cca 200 koncových uživatelů. Přístupová práva pro zápis a čtení dat byla udělena 55 pracovníkům, ostatní uživatelé mohou data pouze číst. Přístup do EkonFisu byl přednostně umožněn vrcholovému a střednímu managementu VŠE v Praze, děkanům a tajemnicím fakult, vedoucím kateder a řešitelům grantů, zástupci odborů a předsedovi AS VŠE.

Charakteristické statistické údaje

 

Průměrný počet e-mailů odeslaných a přijatých na VŠE přes centrální poštovní uzel (mailserver) je zhruba 26 tisíc denně (v pracovní dny) a přibližně 5 tisíc denně během soboty a neděle.

VŠE odebírá v systému newsů zhruba 15 tisíc diskusních skupin do kterých přichází průměrně denně přibližně 135 tisíc příspěvků o celkovém objemu asi 330 MB.

V elektronických diskusních skupinách je přihlášeno do 14 lokálních skupin celkem 1794 uživatelů.

Na centrální www stránky VŠE (www.vse.cz) je průměrně realizováno denně asi 15 tisíc přístupů od zhruba 1300 uživatelů.

Z FTP-serveru školy (pub.vse.cz) je v průměru denně staženo přibližně 2000 souborů o celkovém objemu zhruba 1 GB.

Průměrná hodnota toku dat z VŠE do sítě PASNET činí cca 112kB/s (což odpovídá přenosové rychlosti 896 kb/s), průměrná hodnota toku dat z PASNETu do sítě VŠE činí cca 580 kB/s (což odpovídá přenosové rychlosti 4.64 Mb/s).

 

5.4 Zapojení do projektu evropských vysokorychlostních síti

 

VŠE věnuje stálou pozornost zajištění kvalitního vzájemného síťového spojení svých pracovišť i připojení těchto pracovišť k síti Internet. Připojení VŠE v Praze do Internetu je zajišťováno prostřednictvím pražské metropolitní sítě PASNET a sítě TEN 155 CZ. Síť PASNET (Pražská akademická síť) je provozována sdružením PASNET, jehož je VŠE (spolu s UK, ČVUT a AV ČR) členem.

V rámci činnosti sdružení CESNET, jehož členy jsou všechny vysoké školy v ČR a Akademie věd ČR, je VŠE zapojena do projektu evropských vysokorychlostních sítí (projekt TEN155). Zaměstnanci Výpočetního centra VŠE se podílejí na řešení některých konkrétních dílčích projektů (videokonference, tarifikace přenosu dat apod.). V této činnosti chce VŠE pokračovat i v následujících letech.

Účast ve sdružení CESNET umožňuje VŠE používat zahraniční i vnitrostátní linky o vysoké kapacitě pronajaté sdružením CESNET a tím i využívat všech dostupných informačních zdrojů v ČR, Evropě, USA i ostatních zemích pro vědeckovýzkumné i studijní účely.

5.5 Stav výpočetní techniky

 

Zaměstnanci VŠE (akademičtí i administrativní pracovníci) jsou vybaveni obvykle počítačem s diskem. Část zaměstnanců používá na svém počítači Windows 95/98 či Windows NT Workstation, ve kterém mají nainstalovaný kancelářský systém MS Office 97, Internet Explorer a Netscape Navigator. Ostatní zaměstnanci používají Windows 3.11 v kancelářským systém MS Office. Všichni zaměstnanci mají přístup k aplikacím nainstalovaným na síti. Hlavně akademičtí pracovníci si na tyto počítače instalují další programové vybavení potřebné pro svoji pedagogickou a vědeckou činnost. V roce 2000 se počítá s přechodem na 32-bitové verze operační systémy (řady Windows 95/98 a Windows NT).

Na stanicích na počítačových učebnách a studovnách je k dispozici velké množství programového vybavení dostupného pod operačními systémy DOS, Windows 3.1x a Windows NT 4 Workstation. Software lze rozdělit do následujících základních skupin:

• Kancelářský software (MS Office 97, Corell Office, Office od Software 602),
• Software pro přístup k Internetu (Netscape, Internet Explorer), el. pošta (Pegasus Mail), publikování na Internetu (WWW servery, MS FrontPage, MS InterDev …),
• Statistické programy (SAS, SPSS, StatGraphics), ekonometrické programy,
• Celopodnikové ekonomické informační systémy (BAAN, MFG),
• Informační systémy pro jednotlivé ekonomické oblasti (Personalistika, Pojišťovnictví …). Množství a dostupnost je závislá na iniciativě a výukových plánech jednotlivých kateder.
• Programovací jazyky (C++ Builder, Java Builder, Visual Basic, Pascal), databáze (Oracle, MySQL, objektové databáze),
• Nástroje pro projektování informačních systémů (S-Designor, Rational Rose, MS Project, SDW),
• Nástroje pro analýzu informací (např. Guha) a data mining,
• Software nezařazený do výše uvedených kategorií (např. pomocné programy, programy pro distanční vzdělávání a testovaní znalostí).

 

V roce 1999 pokračoval projekt Select firmy Microsoft, který umožňuje školám kupovat produkty firmy Microsoft (operační systémy Windows 95/98, Windows NT, kancelářské balíky (MS Office) apod.) za výhodné školní ceny. Podíl různých produktů na celkových nákupech software na VŠE v roce 1999 byl následující:

– kancelářské aplikace	36,8 %
– operační systémy	14,9 %
– databáze	12,1 %
– SW pro počítačovou síť	9,5 %
– ekonomika, statistika	6,5 %
– matematika,lingvistika	6,0 %
– ostatní	14,2 %

 

VŠE využila také cenové nabídky pro školství firmy Corel a zakoupila pro výuku kancelářský balík WordPerfect 2000 včetně Paradoxu v počtu 40 licencí. Produkty firmy Corel ve školních verzích spolu s lingvistickými a antivirovými programy nabízí Středisko multilicencí, s nímž VŠE úzce spolupracuje.