Svobodná volba rektora nebo internacionalizace. I takové změny přinesl rok 1989

Třicet let od sametové revoluce jsme se kancléře VŠE doc. Andreje Tótha zeptali na to, jak se škola za tu dobu proměnila a k jakým nejzásadnějším změnám došlo.

Jak se změnila svoboda vysokých škol, jak stát zasahoval do jejich chodu před rokem 1989? Zlepšilo se financování vysokých škol?
Jedna z největších změn ve vysokoškolském prostředí po roce 1989 se týkala navrácení její samosprávy do rukou volených akademických orgánů. V roce 1990 proběhly na základě nového vysokoškolského zákona první volby akademických senátů a akademických funkcionářů. Po 22 letech byl opět volen rektor a nikoliv dosazován. V období normalizace byli rektoři totiž dosazováni a jmenováni MŠMT.
Financování vysokého školství doznalo podstatných změn a obecně lze říci, že financování doznalo řadu pozitivních změn, které umožňují nejen kontinuální modernizaci výukového procesu, ale zejména internacionalizaci vysokých škol.

Kolik měla škola studentů v roce 1989 a kolik dnes? A jak se změnila jejich struktura?
Ve školním roce 1988/89 bylo na VŠE zapsáno okolo deseti tisíc studentů. V současnosti jich na VŠE studuje více než 13 tisíc. Struktura studentů se změnila významně, až 25 % studentů jsou cizinci. Internacionalizace se projevuje výrazně i v zahraničních mobilitách, každý rok vyjíždí na zahraniční stáže tisíc studentů a zhruba stejný počet studentů na VŠE ze zahraničí přijíždí. Z tohoto pohledu zaujímá VŠE třetí místo mezi veřejnými vysokými školami v ČR. V případě domácích studentů v současnosti výrazně dominují zejména studenti z Prahy a středních Čech.

Jak se za třicet let změnilo zázemí školy?
Největší změnu v hlavním kampusu VŠE v polistopadovém období představovala přístavba moderní Rajské budovy o pěti nadzemních a jednom podzemním podlaží, kde se nachází i prostorné garáže pro zaměstnance (celkem 17 606 m2) a jednopatrová nástavba na stávající budově Menza Italská (celkem 17 606 m2). Součástí projektu byla i střešní zahrada (kolaudace proběhla v roce 2005). V roce 2005 byla také koridorem propojena Stará a Nová budova.
Prozatím poslední velkou stavební úpravu v hlavním kampusu na Žižkově představuje nadstavba dvou moderních zasedacích sálů nad přednáškové místnosti B a C mezi Novou a Rajskou budovou z let 2007–09. Touto dostavbou získal komplex budov VŠE na Náměstí Winstona Churchilla svoji současnou podobu.
Ještě v roce 1994 došlo k výraznému rozšíření výukových prostor, kdy byl dostavěn areál VŠE na Jižním Městě, jedná se však ještě o projekt z 80. let. Během 90. let VŠE také získala budovy v Jindřichově Hradci, kde sídlí Fakulta managementu.

Jak se proměnilo studium na škole? Přibyly nové fakulty, některé předměty přestaly existovat…
Po roce 1989 vzniklo pět nových fakult a v roce 1998 se součástí VŠE stala i Fakulta managementu v Jindřichově Hradci, která do té doby působila v rámci Jihočeské univerzity. V této podobně funguje VŠE dodnes.
Struktura studijních oborů se radikálně proměnila a VŠE od akademického roku 1991/92 jako první vysoká škola v Československu zavedla kreditní systém.

… významným faktorem je v současnosti také internacionalizace školy.
Ano, dnes spolupracujeme s více než 250 partnerskými univerzitami na čtyřech kontinentech, jsme rovněž členem řady mezinárodních organizací a sítí vysokých škol, např. mezinárodní strategické aliance CEMS (Global Alliance in Management Education) a PIM (Partnership in International Management) atd. V srpnu 2016 jsme také zahájili pětiletý proces vstupu VŠE do prestižní mezinárodní asociace AACSB.
Známkou správného rozvoje VŠE po roce 1989 byl v neposlední řadě i úspěch školy v mezinárodním hodnocení Eduniversal, v rámci kterého v roce 2008 VŠE poprvé získala cenu „1st Business School in Eastern European Zone“ a dlouhodobě je hodnocena jako jedna z nejlepších „business schools“ ve střední a východní Evropě.
Úspěchy sklízí také jednotlivé fakulty. Např. navazující magisterské studijní programy Mezinárodní obchod a obor International Business – Central European Business Realities, realizované Fakultou mezinárodních vztahů, získaly v roce 2012 jako první manažerské obory v ČR prestižní mezinárodní akreditaci EPAS organizace EFMD (European Foundation for Management Development). Akreditaci EQUIS získala Fakulta podnikohospodářská, která se tak řadí mezi 1 % nejlepších business škol na světě. Navazující magisterský program Fakulty informatiky a statistiky „Official Statistics“ má akreditaci EMOS (European Master in Official Statistics), kterou uděluje ESSC (Výbor pro Evropský statistický systém).

Další zajímavosti o fungování školy i o tom, jak revoluční události prožívali studenti, se můžete dozvědět na probíhající výstavě v Atriu RB Ze Škroupáku na Národní a dále ke svobodným volbám… nebo 21. 11. na diskuzi s pamětníky z řad tehdejších studentů. Více o akcích ZDE.

Atmosféru dnů sametové revoluce na VŠE ilustruje sbírka fotografií Centra pro dějiny VŠE. Autorkami většiny z nich jsou Ing. Helena Herbenová a Ing. Marie Špitálníková, tehdejší posluchačky VŠE v Praze.