Kulturněhistorický potenciál: možnosti jeho hodnocení na příkladu 3 periferních regionů
Pavla Rudová
Cílem článku je představit metodiku pro výzkum kulturněhistorického potenciálu rozvoje, která spočívá v určení relevantních prvků a jejich ohodnocení podle významové úrovně. Pro možnost srovnávání odlišných regionů byl stanovený ukazatel relativizován vůči rozloze území, počtu obyvatel a počtu částí obcí). Článek dále obsahuje výsledky aplikace této metodiky na příkladu 3 typově odlišných modelových území lokalizovaných v periferních oblastech Česka. Na základě provedeného výzkumu lze formulovat několik zjištění: i) byly zjištěny rozdíly mezi modelovými regiony z hlediska jejich kulturněhistorického potenciálu ? regiony vnitrozemské jsou si v tomto směru relativně podobné, region pohraniční se odlišuje; ii) tato rozrůzněnost byla zjištěna u všech relativizovaných ukazatelů. Výsledky výzkumu však prozatím nelze vzhledem k omezenému vzorku regionů, které byly zkoumány, zobecňovat.
JEL klasifikace: R58
Reference:
[1] Blažek, J., Csank, P., Macešková, M., Sýkorová, I., Žížalová, P. (2008): Regional Development of Prague, and Application of the Four-Capital Model to the Issue of Urban Sprawl. European Environment, 2008, roč. 18, č. 2, s. 96 ? 109.
[2] Čermák, L. (2004): Hodnocení vztahu dopravní dostupnosti a perifernosti území na příkladu územních obvodů pověřených obecních úřadů. Bakalářská práce, vedoucí práce RNDr. Miroslav Marada, Ph. D. Praha, PřF UK v Praze, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, 2004.
[3] Hampl, M., Dostál, P., Drbohlav, D. (2007): Social and Cultural Geography in the Czech Republic: Under Pressures of Globalization and Post-Totalitarian Transformation. Country Report. Social and Cultural Geography, 2007, roč. 8, č. 3, s. 475 ? 493.
[4] Heřmanová, E., Chromý, P. a kol. (2009): Kulturní regiony a geografie kultury: Kulturní reálie a kultura v regionech Česka. Praha, ASPI, a.s., 2009.
[5] Howard, P. (2003): Heritage: Management, Interpretation, Identity. London, Continuum, 2003.
[6] Jančák, V., Havlíček, T., Chromý, P., Marada, M., Vondráčková, P. (2010): Sociální kapitál jako faktor rozvoje periferních oblastí: Analýza vybraných složek sociálního kapitálu v typově odlišných periferiích Česka. Geografie, 2010, roč. 115, č. 2, s. 207 ? 222.
[7] Kastner, Q. (1996): Osidlování českého pohraničí od května 1945. Working Papers 96:12, Sociologický ústav AVČR, Praha, 68 s.
[8] Kuldová, S. (2005): Příspěvek ke kulturněgeografickému výzkumu: Možnosti hodnocení kulturních aspektů pomocí statistických metod. Geografie, 2005, roč. 110, č. 4, s. 300 ? 314.
[9] Rudová, P. (2010): Kulturněhistorický potenciál rozvoje periferních oblastí v Česku: Případová studie Horažďovicka, Kašperskohorska a Netolicka. Diplomová práce, vedoucí práce: RNDr. Pavel Chromý, Ph. D. Praha, PřF UK v Praze, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, 2010.
[10] Semotanová, E. (1998): Historická geografie českých zemí. Praha, Historický ústav, 1998.
[11] Stejskal, J., Kovárník, J. (2009): Regionální politika a její nástroje. Praha, Portál, 2009.
[12] Veselý, A. (2008): Zdroje a kapitály. In: Potůček, M., Musil, J., Mašková, M. (eds.): Strategické volby pro českou společnost: Teoretická východiska. Praha, Sociologické nakladatelství, s. 195 ? 213, 2008.
[13] Wokoun, R., Malinovský, J., Damborský, M., Blažek, J.: (2008): Regionální rozvoj: Východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha, Linde Praha, a.s., 2008.