Výroční zpráva o činnosti VŠE v Praze za rok 2000

Předmluva

Výroční zpráva o činnosti Vysoké školy ekonomické v Praze za rok 2000 a Výroční zpráva o hospodaření Vysoké školy ekonomické v Praze za rok 2000 jsou zpracovány ve smyslu ustanovení zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. a podle doporučené rámcové osnovy, kterou vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Správní rada VŠE v Praze nepožadovala žádné další údaje dle § 21 odst. 2 písm. d) zákona č. 111/1998 Sb..

Výroční zpráva VŠE v Praze za rok 2000 byla projednána a schválena Kolegiem rektorky VŠE v Praze dne 17. 4. 2001, Správní radou VŠE v Praze dne 26. 4. 2001 a Akademickým senátem VŠE v Praze dne 30. 4. 2001.

Výroční zpráva VŠE v Praze za rok 2000 bude zpřístupněna v počítačové síti na www stránkách VŠE v Praze (http://www.vse.cz) a v tištěné podobně ve studovně Centra informačních a knihovnických služeb VŠE v Praze na Žižkově.

1. Úvod

Při krátkém pohledu do historie Vysoké školy ekonomické je významnou událostí rok 1919, kdy byla rozhodnutím Národního shromáždění Československé republiky zřízena v rámci České techniky Vysoká škola obchodní. V roce 1949 bylo studium převedeno do Vysoké školy politických a hospodářských věd, která byla v roce 1953 přeměněna na Vysokou školu ekonomickou. V roce 1999 jsme tak oslavili osmdesáté výročí existence českého vysokého ekonomického školství.

Po roce 1989 prošla Vysoká škola ekonomická řadou významných obsahových i organizačních změn. Jako jedna z prvních vysokých škol v České republice přešla na kreditní systém studia, který umožňuje poměrně vysokou variabilitu při individuální tvorbě rozvrhu každým studentem. Byl vybudován třístupňový studijní systém (bakalářské, magisterské a doktorské studium). Vzhledem k tomu, že absolventi bakalářských programů nenacházeli dostatek příležitostí k uplatnění, přecházeli v naprosté většině do navazujících magisterských programů. VŠE se proto rozhodla zavést od roku 1999 tzv. dlouhé magisterské programy.

Se zřetelem k novým impulsům jak z domácího tak i zahraničního prostředí (Boloňská deklarace) věnovala VŠE mimořádné úsilí dalšímu rozvoji nových studijních programů s akcentem na jejich diverzifikaci. K tomu využívá VŠE i zkušenosti svých partnerských vztahů s prestižními zahraničními školami. Jako jediná česká vysoká škola ekonomického zaměření je od r. 1998 řádným členem Community of European Management Schools (CEMS). V roce 2000 rozšířila své vztahy k zahraničí vstupem do další významné celosvětové sítě ekonomických a manažerských škol, známé jako PIM (Program in International Management). Díky tomu se nejen nadále rozšiřuje mobilita studentů a pedagogů, ale i spolupráce v oblasti rozvoje curriculum, v oblasti doktorských studií a vědeckovýzkumných aktivit. Škola je nositelem celé řady mezinárodních programů a projektů a jejími partnery je řada prestižních zahraničních institucí poskytujících vzdělání. Škola je členem rovněž dalších významných mezinárodních institucí (CRE, AACSB, EDAMBA).

Zcela zásadní kvantitativní i kvalitativní rozvoj nastal v oblasti vybavení školy výpočetní technikou. Kapacity pro výuku a ubytování byly rozšířeny o budovy na Jižním Městě, byla vybudována Nová aula. Otevření nově koncipovaného a na špičkové úrovni vybaveného Centra informačních a knihovnických služeb vytvořilo pro studenty i pedagogy podmínky pro studium plně srovnatelné s podmínkami na zahraničních vysokých školách.

Vysoká škola ekonomická je dnes tvořena šesti fakultami:

Fakulta financí a účetnictví (F1, FFÚ),
Fakulta mezinárodních vztahů (F2, FMV),
Fakulta podnikohospodářská (F3, FPH),
Fakulta informatiky a statistiky (F4, FIS),
Fakulta národohospodářská (F5, FNH),
Fakulta managementu v Jindřichově Hradci (F6, FM)

a dalšími součástmi, zejména

Výpočetní centrum
Centrum informačních a knihovnických služeb,
Centrum doktorandských a manažerských studií,
Centrum tělesné výchovy a sportu,
Správa účelových zařízení.

Předkládaná Výroční zpráva o činnosti podává shrnující informace za celek VŠE v Praze; jednotlivé fakulty a součásti připravují své vlastní výroční zprávy, kde uvádějí podrobnější údaje.

2. Orgány a útvary školy

3. Složení orgánů Vysoké školy ekonomické v Praze

3.1 Vedení VŠE v Praze

V lednu 2000 působilo na Vysoké škole ekonomické v Praze následující vedení:

prof. Ing. Jan Seger, CSc. – rektor

doc. Ing. Alexej Švagr, CSc. – prorektor pro studijní a pedagogickou činnost
– statutární zástupce

doc. Ing. Jaroslava Durčáková, CSc. – prorektorka pro zahraniční spolupráci

prof. RNDr. Miroslav Maňas, DrSc. – prorektor pro vědu a výzkum

Mgr. Eduard Ježowicz, CSc. – prorektor pro informační systémy

Ing. Jiří Kříž – kvestor

Dne 8. listopadu 1999 se na Vysoké škole ekonomické v Praze uskutečnily volby nového rektora, ve kterých byla zvolena nová rektorka VŠE v Praze. Od 1. února 2000 pracuje vedení Vysoké školy ekonomické v Praze v tomto složení:

doc. Ing. Jaroslava Durčáková, CSc. – rektorka

doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. – prorektorka pro zahraniční styky a public
relations

doc. RNDr. Jiří Ivánek, CSc. – prorektor pro rozvoj a informační systém
– statutární zástupce

doc. Ing. Štěpánka Nováková, CSc. – prorektorka pro finanční politiku a vztahy
s praxí

doc. Ing. Jiří Patočka, CSc. – prorektor pro vědu a výzkum

doc. Ing. Dana Zadražilová, CSc. – prorektorka pro studijní a pedagogickou
činnost

Ing. Jiří Kříž – kvestor

3.2 Složení Správní rady

Správní rada Vysoké školy ekonomické v Praze byla podle zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb., na návrh rektora jmenována ministrem školství, mládeže a tělovýchovy a v roce 2000 pracovala v tomto složení:

Ing. Dana Baňacká Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Praha

Ing. Petr Brožek předseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev, Praha

Ing. Marie Čadová ředitelka odboru Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Praha

Ing. Jiří Fabián generální ředitel Podniku výpočetní techniky, Praha

Ing. Jan Fischer, CSc. místopředseda Českého statistického úřadu, Praha

Ing. Pavel Kafka generální ředitel SIEMENS, Praha

Ing. Tomáš Mikeska místostarosta Obvodního úřadu Městské části Praha 3

doc. Ing. Josef Tošovský guvernér České národní banky, Praha

doc. Ing. Jiří Volf, CSc. náměstek ministra financí ČR, Praha

Předsedkyní Správní rady VŠE v Praze je Ing. Marie Čadová, místopředsedy jsou Ing. Dana Baňacká a Ing. Jiří Fabián.

3.3 Složení Vědecké rady VŠE v Praze

Do konce února 2000 působila Vědecká rada VŠE v Praze v tomto složení:

prof. Ing. Václav Bakule, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FFÚ

doc. Ing. Ladislav Blažek, CSc. Masarykova univerzita Brno, FES

Ing. Petr Brožek Svaz českých a moravských spotřebních družstev,
Praha

doc. Ing. Jan Dohnal, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FIS

doc. Ing. Jaroslava Durčáková, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, prorektorka

doc. Ing. Pavel Dvořák, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, děkan FM

doc. RNDr. Jiří Ivánek, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, CIKS

prof. Ing. Kamil Janáček, CSc. Komerční banka, Praha

Mgr. Eduard Ježowicz, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, prorektor

prof. Ing. Jaroslav Jílek, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FIS

prof. Ing. Jiří Jindra, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FMV

prof. Ing. Tibor Jirges, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FMV

JUDr. Antonín Jízdný Lesan, Brno

Ing. Jaroslav Klapal ČS Živnostenská pojišťovna, Pardubice

prof. Ing. Karel Kouba, DrSc. Univerzita Karlova Praha, FSV

doc. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FNH

Ing. Vratislav Kulhánek Škoda Auto, Mladá Boleslav

prof. RNDr. Miroslav Maňas, DrSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, prorektor

prof. Ing. Lubomír Mlčoch, CSc. Univerzita Karlova Praha, FSV

doc. Ing. Štěpánka Nováková, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, děkanka FFÚ

Ing. Eduard Outrata Český statistický úřad, Praha

doc. RNDr. Jan Pelikán, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, děkan FIS

prof. Ing. Jan Seger, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, rektor

doc. Ing. Ivo Straka, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, děkan FNH

prof. Ing. Miloslav Synek, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FPH

doc. Ing. Alexej Švagr, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, prorektor

doc. JUDr. Zbyněk Švarc Vysoká škola ekonomická v Praze, děkan FMV

doc. Ing. Josef Tošovský Česká národní banka, Praha

prof. Ing. Josef Valach, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FFÚ

prof. Ing. Radim Vlček, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, děkan FPH

prof. Ing. Jiří Vojtíšek, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze

Od března 2000 působí Vědecká rada VŠE v Praze v následujícím složení:

doc. Ing. Marie Bohatá, CSc. Český statistický úřad, Praha

prof. RNDr. Jan Černý, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FM

doc. Ing. Jaroslava Durčáková, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, rektorka

doc. Ing. Pavel Dvořák, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, děkan FM

RNDr. Jan Frolík Andersen Consulting, Praha

doc. Ing. Bojka Hamerníková, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, děkanka FFÚ

prof. Ing. Václav Havlíček, CSc. České vysoké učení technické Praha, prorektor

doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, prorektorka

doc. RNDr. Jiří Ivánek, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, prorektor

prof. Ing. Kamil Janáček, CSc. Komerční banka, Praha

prof. Ing. Jaroslav Jílek, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FIS

prof. Ing. Tibor Jirges, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FMV

prof. Ing. Jiří Kleibl, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, děkan FPH

prof. Ing. Karel Kouba, DrSc. Univerzita Karlova Praha, FSV

doc. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FNH

Ing. Vratislav Kulhánek Škoda Auto, Mladá Boleslav

doc. Ing. Hana Machková, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FMV

doc. Ing. Martin Mandel, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FFÚ

doc. RNDr. Milan Mareš, DrSc. ÚTIA AV ČR, Praha

prof. Ing. Lubomír Mlčoch, CSc. Univerzita Karlova Praha, FSV

doc. Ing. Štěpánka Nováková, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, prorektorka

prof. Ing. Ivan Nový, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FPH

doc. Ing. Jiří Patočka, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, prorektor

doc. RNDr. Jan Pelikán, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, děkan FIS

Ing. Helena Pískovská Svaz obchodu ČR, Praha

Ing. Zdeněk Přibyl IBM, Praha

doc. Ing. Pavel Pudil, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FM

prof. Ing. Ivan Sněhota, PhD Stockholm School of Economics

prof. Ing. Juraj Stern, CSc. Ekonomická univerzita, Bratislava

doc. Ing. Ivo Straka, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, děkan FNH

prof. Ing. Miloslav Synek, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FPH

doc. JUDr. Zbyněk Švarc Vysoká škola ekonomická v Praze, děkan FMV

doc. Ing. Josef Tošovský Česká národní banka, Praha

prof. Ing. Josef Valach, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FFÚ

prof. Ing. Radim Vlček, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FPH

prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FIS

doc. Ing. Dana Zadražilová, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, prorektorka

prof. Ing. Milan Žák, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FNH

3.4 Složení Akademického senátu VŠE v Praze

V první polovině roku 2000 pracoval Akademický senát VŠE v Praze ve složení, které bylo výsledkem voleb v roce 1998 na základě tehdy platného Statutu VŠE v Praze, resp. Volebního a jednacího řádu Akademického senátu.

Ing. Vlasta Adámková, CSc. FMV

doc. Ing. Josef Arlt, CSc. FIS

doc. Ing. Rostislav Duben, CSc. FM

doc. Ing. Jan Eisler, CSc. FPH

Jiří Grund FNH – student

Petr Horák FMV – student

doc. Ing. Jiřina Jílková, CSc. FNH

Monika Junková FFÚ studentka

Ing. Jiří Klečka FPH

PaedDr. Jaromír Kopřiva, CSc. CTVS

doc. Ing. Vladimír Králíček, CSc. FFÚ předseda

Jana Littová FPH studentka

Ing. Zdena Marešová FIS

doc. Ing. Jana Marková, CSc. FFÚ

Michal Matějka FMV student

Ing. Ladislav Mejzlík FFÚ

Petr Opolcer FM student

Ing. Petr Pirožek FM

Ing. Jan Plešingr FM

prof. Ing. Lenka Pražská, CSc. FMV

Ing. Antonín Rosický, CSc. FIS

Jana Sítková FIS studentka

doc. JUDr. Michal Spirit, Ph.D. FMV

Ing. Miroslav Ševčík, CSc. FNH

Ondřej Šourek FFÚ student

Petr Telc FM student

prof. Ing. Jan Truneček, CSc. FPH

Michal Uryč-Gazda FNH student

Tomáš Vítek FPH student

doc. RNDr. René Wokoun, CSc. FNH

Jan Zeman FIS – student

Tento Akademický senát připravil a realizoval volby nových senátorů VŠE v Praze v květnu 2000 a k 30. červnu 2000 ukončil svoji činnost.

Regulérnost výsledků květnových voleb byla, pokud jde o senátory zvolené za studentskou část akademické obce, studentskou akademickou obcí oprávněně zpochybněna; výsledky ve studentské části proto byly anulovány. Nově jmenovaná volební komise vyhlásila ve studentské části akademické obce na říjen 2000 nové volby. Po uskutečnění těchto voleb ve studentské části akademické obce a vyhlášení jejich výsledků se Akademický senát sešel na svém prvním zasedání dne 13. listopadu 2000 a zvolil v souladu s Volebním a jednacím řádem svoje předsednictvo. Akademický senát má nyní podle ustanovení Statutu VŠE v Praze 21 členů zvolených v celé akademické obci.

Od listopadu 2000 působí Akademický senát v následujícím složení:

doc. Ing. Miloslav Janhuba, CSc. FFÚ předseda

Ing. Vlasta Adámková, CSc. FMV

Michal Čarvaš FMV student

doc. Ing. Rostislav Duben, CSc. FM

Marek Jindra FFÚ student

Ing. Jiří Klečka FPH

PaedDr. Jaromír Kopřiva, CSc. CTVS

Lucie Krejčová FPH studentka

doc. Ing. Martin Mandel, CSc. FFÚ

Ing. Zdena Marešová FIS

Jana Outratová FMV studentka

Ing. Tomáš Pavelka FNH student

Antonín Pavlíček FIS student

doc. Ing. Mikuláš Pichanič, CSc. FPH

Ing. Jan Plešingr FM

PhDr. Jana Poláková FMV

Ing. Antonín Rosický, CSc. FIS

Pavel Štrach FM student

Mgr. Ing. Daniel Váňa FNH

Ondřej Víšek FFÚ student

doc. RNDr. René Wokoun, CSc. FNH

4. Studijní a pedagogická činnost

4.1 Studijní programy (obory) prezenčního, distančního a kombinovaného studia

V roce 2000 realizovalo šest fakult VŠE v Praze výuku v sedmi studijních programech:

Hospodářská politika a správa
Ekonomika a management
Mezinárodní ekonomické vztahy
Politologie
Aplikovaná informatika
Kvantitativní metody v ekonomice
Ekonomické teorie.

V těchto studijních programech zajišťovala VŠE v roce 2000 studium celkem
ve 12 bakalářských oborech studia,
16 dvouletých oborech navazujícího magisterského studia,
12 pětiletých oborech magisterského studia,
15 oborech doktorského studia.

Studium je realizováno zejména v prezenční formě. Ve dvou oborech bakalářského studia, dvou oborech pětiletého magisterského studia a dvou oborech dvouletého navazujícího magisterského studia studují studenti vedle prezenční i v distanční formě. Po několikaleté zkušenosti s uplatňováním této formy se fakulty, které ji používají, rozhodly k přechodu ke kombinaci formy prezenční a distanční. V tomto smyslu VŠE požádala také o změnu statutu.

Podrobný přehled studijních programů, oborů a forem studia je uveden v tabulce 4.1.

Tab. 4.1: Studijní programy a obory na VŠE

Kód KKOV	Název studijního programu	Název studijního oboru	Standardní doba studia v akademických rocích			FS,A¹⁾	Kód JKOV
Kód KKOV	Název studijního programu	Název studijního oboru	Bc.	Mgr.	Ph.D.	FS,A¹⁾	Kód JKOV
	Fakulta financí a účetnictví
6202R	Hospodářská politika a správa	Finance daně a finanční kontrola	3			P	6235700
6202R		Finance	3			P	6235700
6202T		Finance		(2) ²⁾		P	6235800
6202V		Finance			3	PK,A	6235900
6202R		Účetnictví a finanční řízení podniku	3			P	6257700
6202T		Účetnictví a finanční řízení podniku		(2) ²⁾		P	6257800
6202V		Účetnictví a finanční řízení podniku			3	PK,A	6257900
6202T		Finance		5		P	6235800
6202T		Účetnictví a finanční řízení podniku		5		P	6257800
6208V	Ekonomika a management	Teorie vyučování ekonomických předmětů			3	PK
	Fakulta mezinárodních vztahů
6210R	Mezinárodní ekonomické vztahy	Mezinárodní obchod	3			P	6210700
		Podnikání a právo	3			P
6210T		Mezinárodní obchod		(2) ²⁾		P	6210800
6210T		Komerční právo		(2) ²⁾		P
6210T		Cestovní ruch		(2) ²⁾		P	6259800
6210T		Evropská integrace		(2) ²⁾		P
6210T		Mezinárodní politika a diplomacie		(2) ²⁾		P
6210T		Mezinárodní obchod		5		P	6210800
6210T		Podnikání a právo		5		P
6210T		Mezinárodní a evropská studia diplomacie		5		P
6210V		Mezinárodní ekonomické vztahy			3	PK,A	6208900
6210V		Obchodní a mezinárodní hospodářské právo			3	PK,A	6820900
6210V		Mezinárodní politické vztahy			3	PK,A	6705951
6210V		Evropská studia			3	PK,A
6701V	Politologie	Politologie			3	PK,A	6702900
	Fakulta podnikohospodářská
6208R	Ekonomika a management	Podniková ekonomika a management	3			PK	6260700
6208T		Podniková ekonomika a management		(2) ²⁾		PK	6260800
6208T		Podniková ekonomika a management		5		PK	6260800
6208V		Podniková ekonomika a management			3	PK,A	6255900
	Fakulta informatiky a statistiky
1802R	Aplikovaná informatika	Informatika	3			P	1163700
6207R	Kvantitativní metody v ekonomice	Statistika a ekonometrie	3			P	6256700
1802T	Aplikovaná informatika	Informační technologie		(2) ²⁾		P	6270800
1802T		Informační management		(2) ²⁾		P	7230800
1802T		Informační a znalostní inženýrství		(2) ²⁾		P	6269800
1802T		Informatika		5		P	1163800
6207T	Kvantitativní metody v ekonomice	Ekonometrie a operační výzkum		(2) ²⁾		P	6207800
6207T		Statisticko-pojistné inženýrství		(2) ²⁾		P	1159800
6207T		Matematické metody v ekonomii		5		P	6236800
6207T		Statistické a pojistné inženýrství		5		P
1802V	Aplikovaná informatika	Informatika			3	PK,A	6253900
6207V	Kvantitativní metody v ekonomice	Ekonometrie a operační výzkum			3	PK,A	6207900
6207V		Statistika			3	PK,A	1106900
	Fakulta národohospodářská
6202R	Hospodářská politika a správa	Národní hospodářství	3			P	6230700
6202R		Veřejná správa a regionální ekonomika	3			P	6276700
6202T		Hospodářská politika⁶⁾		(2) ²⁾		P	6212800
6202T		Regionalistika a veřejná správa⁷⁾		(2) ²⁾		P	6274800
6202T		Národní hospodářství		5		P	6212800
6202T		Regionalistika a veřejná správa		5		PK	6274800
6202V		Hospodářská politika			3	PK,A	6212900
6202V		Regionalistika – veřejná správa			3	PK,A
6201V	Ekonomické teorie	Obecná ekonomická teorie a dějiny ekonomických teorii			3	PK,A	6209900
	Fakulta managementu
6208R	Ekonomika a management	Management podnikatelské sféry a veřejných služeb	3			PK	6298700
6208T		Management podnikatelské sféry a veřejných služeb³⁾		(2) ²⁾		PK	6298800
6208T		Management podnikatelské sféry a veřejných služeb³⁾		5		PK	6298800
6210R	Mezinárodní ekonomické vztahy	Angličtina a němčina pro hospodářskou sféru	3			P	7375700

2 / Standardní doba studia v magisterském studijním programu navazujícím na bakalárský studijní program.

4.2 Programy celoživotního vzdělávání

V rámci své vzdělávací činnosti poskytuje VŠE v ekonomických a jim příbuzných oborech programy celoživotního vzdělávání uskutečňované mimo rámec studijních programů, orientované na výkon povolání nebo i zájmově.

Programy celoživotního vzdělávání se realizují ve čtyřech oblastech činnosti:

Univerzita třetího věku,
mimořádné studium,
vzdělávání zaměstnanců (viz kapitola 12.6.3),
kurzy pořádané pro veřejnost instituty a katedrami VŠE v rámci doplňkové činnosti.

Univerzita třetího věku

Gestorem programů Univerzity třetího věku je prof.Ing. Stanislav Jireš, CSc. Studium v kurzech je bezplatné, účastníci hradí pouze organizační poplatek. V akademickém roce 1999/2000 proběhly tři semestrální a dva dvousemestrální kurzy. Celkem absolvovalo na VŠE 99 studujících. Pro akademický rok 2000/2001 je připraveno pět dvousemestrálních kurzů a je provozován nově zřízený Senior Internet Klub.

Mimořádné studium

V programech celoživotního vzdělávání nabízí VŠE možnost mimořádného studia vybraných předmětů a jejich bloků. Studium je určeno k doplnění znalostí a vědomostí absolventů středních a vysokých škol. Délka trvání je jeden nebo dva semestry.

Děkani fakult v těchto programech vyhlašují před zahájením akademického roku předměty, které je možno studovat. Toto studium je poskytováno za úplatu. Ve dvou semestrech roku 2000 studovalo v tomto typu programu 187 studentů.

Přípravné kurzy k přijímací zkoušce

V roce 2000 byly pořádány také přípravné kurzy k přijímací zkoušce na VŠE. V letním semestru bylo realizováno 17 kurzů, z toho 11 z matematiky a 6 jazykových. V zimním semestru bylo otevřeno celkem 30 kurzů, z toho 19 z matematiky a 11 jazykových. Kurzy navštěvovalo v uvedeném roce 1096 studentů.

Instituty VŠE

Instituty jako celoškolská pracoviště poskytují za úplatu služby celoškolního významu, při jejichž realizaci využívají široký pedagogický a vědecký potenciál školy. Splňují tak podmínku, že v jejich činnosti je dodržena návaznost na hlavní činnost vysoké školy.

Kurzy pořádané pro veřejnost se opírají o zásady pro provozování doplňkové činnosti, jež jsou v obecné rovině formulovány v zákonu č. 111/98 Sb., o vysokých školách, zejména v §20 odst. 1 a 2.

Činnost celoškolních institutů v roce 2000 je popsána v kapitole 10.

4.3 Zájem o studium, přijímací řízení a jeho výsledky

Přijímací řízení do pětiletého magisterského studijního programu

Vývoj zájmu o studium

V roce 2000 byl očekáván výrazně nižší počet uchazečů o studium vzhledem k nízkému počtu maturantů. Počet přihlášek byl přes tato očekávání na VŠE podobně jako na jiných vysokých školách rámcově srovnatelný s předchozími léty. Podrobně dokumentuje vývoj počtu přihlášek v posledních osmi létech tabulka 4.3.1 a tabulka 4.3.2.

Zřejmý je především velký zájem o distanční formu studia. Z hlediska jednotlivých oborů zaznamenala velkou dynamiku Regionalistika a veřejná správa a studijní program Mezinárodní ekonomické vztahy jako celek. Zde došlo k mírnému poklesu počtu přihlášek na Mezinárodní obchod jako první obor. Tento pokles byl však vyrovnán vysokou atraktivitou nově otevíraných oborů Podnikání a právo a zvláště pak Mezinárodní a evropská studia diplomacie. Trvale vysoký je také zájem o studium Informatiky. Určitý útlum počtu přihlášek na F1 byl mimo jiné ovlivněn uzavřením bakalářského oboru Daně a finanční kontrola, na F3 pak především neotevřením dalšího ročníku distančního studia.

Vyhraněný zájem mají uchazeči zejména o obor Informatika. Ještě výraznější je setrvačnost zájmu o distanční formu studia.

V roce 2000 byl opětovně zaznamenán růst zájmu cizinců o studium na VŠE. Zatímco v roce 1996 bylo ke studiu přijato 79 cizinců, v roce 2000 je to již 433, což je 14 % přijatých studentů. Enormní je nárůst studentů ze Slovenské republiky. Od roku 1996 se tento počet zvýšil více než 11 krát. Svou roli tu hraje bezesporu zrušení poplatků za studium pro cizince, kteří studují v českém jazyce, neexistence jazykové bariéry a možnost ubytování na koleji, k níž nás zavazuje mezivládní dohoda. Vedle občanů SR je mezi cizinci větší skupina Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Zájem cizinců, a to ať již jde o občany SR nebo jiné státy, je výrazně soustředěn na dva obory Mezinárodní obchod a Podnikovou ekonomiku a management.

Výsledky přijímacího řízení

V roce 2000 podalo přihlášku ke studiu v pětiletém magisterském programu na VŠE celkem 10.738 uchazečů. K samotné přijímací zkoušce se nedostavilo 20 % uchazečů (v roce 1999 byla absence 16 %). Celkem přijímací zkoušku konalo o 15 % méně uchazečů než v roce 1999. U přijímací zkoušky prospělo 66,6 % uchazečů, což je výrazně lepší výsledek než v předchozích létech. (V roce 1999 prospělo 44 % uchazečů). U náhradního termínu zkoušek prospělo dokonce 69,4% uchazečů.

Ke studiu bylo přijato 35,23 % uchazečů, kteří konali přijímací zkoušku (v roce 1999 34,92 %), tedy 3.025 studentů (v roce 1999 3.535). Podrobné výsledky podle jednotlivých fakult a oborů jsou uvedeny v tabulce 4.3.2. Ke studiu skutečně nastoupilo 2061 studentů.

U přijímacích zkoušek jsou úspěšnější absolventi gymnázií, z nichž jen 20,9 % neprospělo, dále pak absolventi zahraničních škol, z nichž neprospělo 24,4 %. Naopak nízkou úspěšnost mají absolventi učebních oborů s maturitou, z nichž 67,8 % neprospělo, a středních průmyslových škol.

Z hlediska jednotlivých testů došlo v roce 2000 k vyrovnání průměrného bodového výsledku dosaženého u testu z matematiky a z cizího jazyka. Do budoucnosti bude nutno věnovat pozornost statistickému vyhodnocování spolehlivosti testů (shodné úspěšnosti a reliabilitě). K tomu je nutno vytvořit datovou základnu i metodiku.

Tab. 4.3.1: Přehled přijímacího řízení

	uchazeči	přijatí	%
1993	8477	2841	33,51
1994	8776	2644	30,13
1995	9306	2909	31,26
1996	9800	2462	25,12
1997	11831	3023	25,55
1998	12740	3198	25,10
1999*	12074	3535	29,28
2000*	10738	3025	28,17

* Na pětileté magisterské studium

Graf 4.3.1: Přehled přijímacího řízení

Tab. 4.3.2: Přijímací řízení na pětileté magisterské studium v akademickém roce 2000/2001

Obor	Směrné číslo	Počet přihlášených		Bodový limit pro přijetí	Počet přijatých
Obor	Směrné číslo	celkem	v % ku sm.č.	Bodový limit pro přijetí	celkem	obor1	obor2	muži	ženy
FI	270	903	334,44	171	270	242	28	156	114
UC	270	1103	408,52	167	269	245	24	90	179
MO	480	1336	278,33	253	477	363	114	175	302
MS	75	965	1286,67	282	68	68	0	20	48
PP	75	297	396,00	257	76	58	18	20	56
PE	540	2179	403,52	169	546	442	104	281	265
IN	400	1079	269,75	160	401	285	116	330	71
MM	50	100	200,00	167	50	39	11	28	22
SP	90	116	128,89	160	90	38	52	38	52
NH	290	833	287,24	163	293	203	90	138	155
R2	0	618	*.	999	0	0	0	0	0
RE	220	398	180,91	160	240	111	129	101	139
M2	50	313	626,00	162	54	31	23	21	33
MN	190	498	262,11	147	191	100	91	78	113
VŠE	3000	10738	357,93		3025	2225	800	1476	1549

Legenda:

FI	Finance	MM	Matematické metody v ekonomii
UC	Účetnictví a finanční řízení podniku	SP	Statistické a pojistné inženýrství
MO	Mezinárodní obchod	NH	Národní hospodářství
MS	Mezinárodní a evropská studia – diplomacie	RE	Regionalistika a veřejná správa – prezenční
PP	Podnikání a právo	R2	Regionalistika a veřejná správa – distanční
PE	Podniková ekonomika a management	MN	Management podnik. sféry a veřej. služeb – prezenční
IN	Informatika	M2	Management podnik. sféry a veřej. služeb – kombinovaný

Obor1, obor2 – v tabulce je uveden počet studentů, kteří byli na daný obor přijati a v přihlášce jej uváděli buď jako první (1.), nebo jako náhradní (2.)

Tab. 4.3.3: Počet uchazečů v jednotlivých oborech v létech 1996 -2000

Fak.	1996		1997		1998		1999		2000
Fak.	Přihl.	Index	Přihl.	Index	Přihl.	Index	Přihl.	Index	Přihl.	Index
F1	3204	100.00	3315	103.46	3187	99.46	2407	75.12	2007	62.64
DK	608	100.00	664	109.21	758	124.67
FI	1215	100.00	1186	97.61	1018	83.78	1006	82.79	903	74.32
UC	1381	100.00	1465	106.08	1411	102.17	1401	101.44	1104	79.94
F2	1876	100.00	2416	128.78	2482	132.30	2559	136.40	2598	138.48
MO	1571	100.00	1897	120.75	2005	127.62	1313	83.57	1336	85.04
MS							976	100.00	966	98.97
PP	305	100.00	519	170.16	477	156.39	270	88.52	296	97.04
F3	2784	100.00	3395	121.94	3048	109.48	3193	114.69	2178	78.23
P2	277	100.00	330	119.13	351	126.71	755	272.56
PE	2507	100.00	3065	122.25	2697	107.57	2438	97.24	2178	86.87
F4	1081	100.00	1334	123.40	1507	139.40	1387	128.30	1295	119.79
IN	912	100.00	1101	120.72	1223	134.10	1171	128.39	1079	118.31
MM							77	100.00	100	129.87
SE	169	100.00	233	137.86	284	168.04
SP							139	100.00	116	83.45
F5	1132	100.00	1701	150.26	2000	176.67	1659	146.55	1852	163.60
NH	879	100.00	1201	136.63	1324	150.62	1104	125.59	833	94.76
R2					50	100.00	109	218.00	640	1280.00
RE	253	100.00	500	197.62	626	247.43	446	176.28	379	149.80
F6					954	100.00	869	91.09	808	84.69
M2					37	100.00	110	297.29	310	837.83
MN					917	100.00	759	82.76	498	54.30
VŠE	10077	100.00	12161	120.68	13178	130.77	12074	119.81	10738	106.55

Přijímací řízení na navazující magisterské studijní programy

Přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studijního programu se konaly v srpnu 2000 za stejných podmínek jako v minulých létech. Počet přihlášených uchazečů, kteří mají absolvovat přijímací zkoušku, výrazně roste. V roce 1998 to bylo 697 uchazečů, v roce 2000 již 1.279, tedy dvojnásobek. Z toho z jiných vysokých škol bylo 1.037 uchazečů. Z tohoto počtu se k přijímací zkoušce dostavilo 854 uchazečů, tedy 66 %, což je vyšší absence než v roce 1999, kdy se dostavilo 73 % přihlášených.

Přijato bylo 41,9 % uchazečů, tj. 358 studentů. Na rozdíl od přijímacího řízení napětileté magisterské programy zde většina přijatých také ke studiu skutečně nastoupí. Úspěšnost u přijímací zkoušky z ekonomie je 55 %, u odborného předmětu 69 %. I nadále mají absolventi jiných vysokých škol horší výsledky než absolventi z VŠE. V přezkumném řízení bylo přijato 8 uchazečů z důvodu opravy bodového hodnocení.

Na Fakultě podnikohospodářské bylo k identifikaci uchazečů použito čárového kódu podobně jako u pětiletých magisterských programů. Na Fakultě managementu v Jindřichově Hradci bylo s úspěchem využito optického čtecího zařízení pro vyhodnocování testů.

Tab. 4.3.4: Přijímací řízení na navazující magisterské studium v akademickém roce 2000/2001

Fak.	Obor	Přihl.	Dostav. se	Prospělo			Přijato
Fak.	Obor	Přihl.	Dostav. se	eko	odb.	jazyk	celkem	v %	ženy	v %
	FI	104	74	61	55	0	54	73,0	15	27,8
	UC	94	62	44	29	0	25	40,3	17	68,0
FFÚ		198	136	105	84	0	79	58,1	32	40,5
	CR	67	48	18	45	25	14	29,2	12	85,7
	EI	28	18	12	16	13	9	50,0	6	66,7
	KP	18	11	6	7	4	2	18,2	1	50,0
	MO	30	22	16	11	17	9	40,9	4	44,4
	MP	36	21	12	21	14	10	47,6	5	50,0
FMV		179	120	64	100	73	44	36,7	28	63,6
	P2	399	258	108	145	0	80	31,0	37	46,3
	PE	267	168	93	126	0	79	47,0	37	46,8
FPH		666	426	201	271	0	159	37,3	74	46,5
	EO	15	13	9	13	0	9	69,2	2	22,2
	IM	27	21	16	19	0	16	76,2	4	25,0
	IT	32	24	14	17	0	12	50,0	0	0,0
	SP	5	4	3	1	0	1	25,0	1	100,0
	ZI	3	3	1	1	0	1	33,3	0	0,0
FIS		82	65	43	51	0	39	60,0	7	17,9
	HP	65	49	36	38	0	23	46,9	5	21,7
	RE	89	58	22	45	0	14	24,1	5	35,7
FNH		154	107	58	83	0	37	34,6	10	27,0
VŠE		1279	854	471	589	73	358	41,9	151	42,2

Poznámka:

FI	Finance	PE	Podniková ekonomika a management
UC	Účetnictví a finanční řízení podniku	EO	Ekonometrie a operační výzkum
CR	Cestovní ruch	IM	Informační management
EI	Evropská integrace	IT	Informační technologie
KP	Komerční právo	SP	Statisticko-pojistné inženýrství
MO	Mezinárodní obchod	ZI	Informační a znalostní inženýrství
MP	Mezinárodní politika a diplomacie	HP	Hospodářská politika
P2	Podniková ekonomika a management distanční	RE	Regionalistika a veřejná správa

4.4 Počty studentů v bakalářských a magisterských studijních
programech

K 31.10. 2000 studovalo na VŠE celkem v bakalářských a magisterských programech 13.380 studentů. Ve srovnání s rokem 1999 to představuje pokles počtu studentů o 2 %. I přesto překročila VŠE povolený nárůst počtu studentů daný rozpočtovými pravidly MŠMT ČR o více než 700 studentů. Příčinou je to, že od šk.roku 1999/2000 VŠE přešla k přijímání studentů pouze do pětiletých magisterských programů, které jsou na rozdíl od programů bakalářských ze strany MŠMT ČR utlumovány (povolen nárůst počtu přepočtených studentů pouze 5% oproti stavu k 30. 10. 1997).

Celkový počet studentů ve srovnání s rokem 1999 vzrostl pouze na Fakultě managementu v Jindřichově Hradci (nárůst o 7 %), stabilní je počet studentů Fakulty mezinárodních vztahů, kde dochází k vnitřnímu přestrukturování studentů směrem od mezinárodního obchodu k novým menším oborům, především pak k oboru Mezinárodní politika a diplomacie. Všechny ostatní fakulty zaznamenaly mírný pokles počtu studentů, nejvýrazněji Fakulta financí a účetnictví, kde počet studentů klesl o 7 %.

Tab. 4.4: Počty studentů Vysoké školy ekonomické v roce 2000
– stav k 31.10.2000 – fyzický počet uvedený v matrice studentů

Fakulta	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Celkem		Celkem
Fakulta	Češi	Ciz.	Češi	Ciz.	Češi	Ciz.	Češi	Ciz.	Celkem
Financí a účetnictví	616	13	1049	11	801	93	2466	117	2583
Mezinárodních vztahů	775	39	1123	54	967	195	2865	288	3153
Podnikohospodářská	751	14	1184	9	863	100	2798	123	2921
Informat. a statistiky	424	5	465	5	719	52	1608	62	1670
Národohospodářská	572	1	701	2	825	68	2098	71	2169
Managementu	144		446		284	10	874	10	884
Vysoká škola ekonomická	3282	72	4968	81	4459	518	12709	671	13380

4.5 Počty zahraničních studentů v bakalářském a magisterském
programu

Mezi léty 1999 a 2000 se počet cizinců studujících v bakalářských a magisterských programech na VŠE téměř zdvojnásobil. Zatímco v roce 1999 studovalo v těchto programech 373 cizinců, v roce 2000 to již bylo 671. Enormní meziroční přírůstek je zaznamenán především díky studentům občanům Slovenské republiky, pro které není v ČR překážkou jazyková bariéra, studium v češtině je pro ně bezplatné a navíc mají jistotu získání ubytování na vysokoškolské koleji. Poslední jmenovaná skutečnost vytváří pro další roky velké riziko podstatného snížení disponibilních míst na kolejích pro studenty z ČR přijaté do 1. ročníků.

Podrobnější přehled je v tabulkách 4.4 a dále pak 4.5.1 – 4.5.6, které uvádějí počty studentů – cizinců na jednotlivých fakultách.

Tab. 4.5.1: Počty studentů cizího občanství v roce 2000 – stav k 31.10.2000

Fakulta financí a účetnictví

Studijní program: Hospodárská politika a správa
Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Celkem
Obor	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Celkem
Finance	9	–	7	–	70	–	86
Účetnictví a finanční řízení podniku	4	–	4	–	23	–	31
Celkem program	13	–	11	–	93	–	117
Celkem fakulta	13	–	11	–	93	–	117

Tab. 4.5.2: Počty studentů cizího občanství v roce 2000 – stav k 31.10.2000

Fakulta mezinárodních vztahů

Studijní program: Mezinárodní ekonomické vztahy
Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Celkem
Obor	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Celkem
Mezinárodní obchod	35	–	32	–	149	–	216
Podnikání a právo	4	–	–	–	25	–	29
Cestovní ruch	–	–	2	–	–	–	2
Evropská integrace	–	–	2	–	–	–	2
Komerční právo	–	–	4	–	–	–	4
Mezinárodní politika a diplomacie	–	–	14	–	–	–	14
Mezinárodní a evrop. Studia – diplomacie	–	–	–	–	21	–	21
Celkem program	39	–	54	–	195	–	288
Celkem fakulta	39	–	54	–	195	–	288

Tab. 4.5.3: Počty studentů cizího občanství v roce 2000 – stav k 31.10.2000

Fakulta podnikohospodářská

Studijní program: Ekonomika a management
Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Celkem
Obor	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Celkem
Podnik. Ekonomika a management	13	1	7	2	96	4	123
Celkem fakulta	13	1	7	2	96	4	123

Tab. 4.5.4: Počty studentů cizího občanství v roce 2000 – stav k 31.10.2000

Fakulta informatiky a statistiky

Studijní program: Aplikovaná informatika
Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Celkem
Obor	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Celkem
Informatika	3	–	–	–	35	–	38
Inform. Management	–	–	2	–	–	–	2
Inform. Technologie	–	–	2	–	–	–	2
Inform. a znalostní inženýrství	–	–	1	–	–	–	1
Celkem program	3	–	5	–	35	–	43
Studijní program: Kvantitativní metody v ekonomice
Statist. a ekonometrie	2	–	–	–	–	–	2
Ekonometrie a operační výzkum	–	–	–	–	–	–	–
Statisticko-pojistné inženýrství	–	–	–	–	13	–	13
Matematické metody v ekonomii	–	–	–	–	4	–	4
Statistické a pojistné inženýrství	–	–	–	–	–	–	–
Celkem program	2	–	–	–	17	–	19
Celkem fakulta	5	–	5	–	52	–	62

Tab. 4.5.5: Počty studentů cizího občanství v roce 2000 – stav k 31.10.2000

Fakulta národohospodářská

Studijní program: Aplikovaná informatika
Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Celkem
Obor	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Celkem
Národní hospodářství	1	–	–	–	54	–	55
Veřejná správa a region. Ekonomika	–	–	–	–	–	–	–
Hospodářská politika	–	–	2	–	–	–	2
Regionalistika a veřejná správa	–	–	–	–	14	–	14
Celkem program	1	–	2	–	68	–	71
Celkem fakulta	1	–	2	–	68	–	71

Tab. 4.5.6: Počty studentů cizího občanství v roce 2000 – stav k 31.10.2000

Fakulta managementu

Studijní program:
Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Celkem
Obor	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Celkem
Manag. podn. sféry a veřejných služeb	–	–	–	–	10	–	10
Celkem fakulta	–	–	–	–	10	–	10

4.6 Počty absolventů

V roce 2000 absolvovalo VŠE o 171 absolventů méně než v roce předchozím, což je pokles o 5 %.

Relativně nejvýrazněji poklesl počet absolventů oboru Národní hospodářství, klesá také počet absolventů Mezinárodního obchodu a mírně i Účetnictví a finanční řízení podniku. Naopak výrazně vzrostl počet absolventů oboru Management podnikatelské sféry a veřejných služeb, roste také počet absolventů oboru Regionalistika a veřejná správa, Informatika a Finance a nových menších oborů na Fakultě mezinárodních vztahů, především Mezinárodní politika a diplomacie, ale také Komerční právo a Cestovní ruch.

Tab. 4.6.1: Počty absolventů v roce 2000

Obor	Absolventi
Obor	Bc.	Mgr.
Finance-daně a finanční kontrola	62
Finance	160	244
Účetnictví a finanční řízení podniku	153	181
celkem FFÚ	375	425
Mezinárodní obchod	375	276
Podnikání a právo	54
Cestovní ruch		17
Evropská integrace		3
Komerční právo		14
Mezinárodní politika a diplomacie		70
Mezinárodní a evropská studia – diplomacie
celkem FMV	429	380
Podniková ekonomika a management – presenční	367	364
Podniková ekonomika a management – distanční	6
celkem FPH	373	364
Informatika	131
Statistika a ekonometrie	28
Ekonometrie a operační výzkum		19
Informační management		38
Informační technologie		42
Statisticko-pojistné inženýrství		31
Informační a znalostní inženýrství		21
Matematické metody v ekonomii
Statistické a pojistné inženýrství
celkem FIS	159	151
Národní hospodářství	154
Veřejná správa a regionální ekonomika	78
Regionalistika a veřejná správa		50
Hospodářská politika		155
celkem FNH	232	205
Management podnikatelské sféry a veřejných služeb – presenční	14	122
Management podnikatelské sféry a veřejných služeb – distanční	28
Angličtina a němčina pro hospodářskou sféru	24
celkem FMN	66	122
CELKEM VŠE	1634	1647

Tab. 4.6.2: Průměrná délka studia absolventů bakalářských a navazujících magisterských programů v akademickém roce 1999/2000

Fakulta	program
Fakulta	Bakalářský	navazující magisterský
FFÚ	6,58	4,85
FMV	6,75	4,91
FPH	7,09	4,72
FIS	6,88	5,20
FNH	6,96	4,79
FMN	6,21	4,23
VŠE	6,84	4,86

Tabulka 4.6.2 dokumentuje průměrnou délku studia absolventů bakalářských a navazujících magisterských programů. Údaj je uveden v semestrech. Standardní délka studia v bakalářském programu je stanovena na 6 semestrů, v roce 1999/2000 v průměru absolventi dokončili program za 6,84 semestru. V navazujícím magisterském programu je standardní délka studia 4 semestry, v roce 1999/2000 absolventi končili v průměru za 4,84 semestru.

4.7 Inovace již uskutečňovaných bakalářských a magisterských
programů

VŠE podporuje myšlenku zpřístupnění vysokoškolského vzdělání většímu počtu zájemců a co největší prostupnosti mezi jednotlivými typy programů. Chceme také umožnit co největšímu počtu absolventů bakalářských programů z jiných vysokých škol pokračovat ve studiu ve dvouletých navazujících magisterských programech na VŠE. V této souvislosti byla otevřena diskuse o možnosti uvolnit strukturu studijních programů (škola přistoupila v roce 1999 ve všech oborech pouze k pětiletým magisterským programům). Závěrem této diskuse, k níž dalo impuls nové vedení a Akademický senát VŠE, je potřeba modifikovat dlouhodobou koncepci rozvoje studijních programů vytvořenou v roce 1999 směrem k jejich větší variabilitě. VŠE bude již v akademickém roce 2001/2002 nabízet studium ve všech typech programů v bakalářských programech, navazujících magisterských programech, v některých oborech, které to svým charakterem vyžadují, i v pětiletých magisterských programech. Mezi jednotlivými typy programů, které na sebe navazují, předpokládáme vždy absolvování přijímacího řízení. Podmínky přijetí včetně možného stanovení maximálního počtu přijímaných, budou stanoveny děkany fakult v závislosti na charakteru toho kterého oboru a kapacitních možnostech školy.

V této souvislosti byly ve stávajících bakalářských programech provedeny změny, které budou platit pro studenty, kteří začnou studovat v akademickém roce 2001/2002:

na všech oborech byla do studia zařazena výuka dvou povinných cizích jazyků (jeden jazyk na úrovni pokročilé se zaměřením na odbornou terminologii, jeden jazyk na základní úrovni; výjimkou je Fakulta mezinárodních vztahů, kde jsou oba jazyky vyučovány na pokročilé úrovni),
inovovány byly předměty informatiky a finančního účetnictví zařazené do celoškolního společného základu,
došlo k větší agregaci skupin celoškolně volitelných předmětů a snížení jejich počtu,
na některých oborech došlo k úpravě a redukci počtu bakalářských zkoušek z oborově povinných předmětů,
nově bude zavedena obhajoba závěrečné bakalářské práce jako jedné z částí státní závěrečné zkoušky v bakalářském programu.

Fakulty v této souvislosti prověřily strukturu oborových předmětů v bakalářských programech a přistoupily k jejich inovování. Předmětem posouzení bude také struktura a rozsah předmětů celoškolního základu. V této souvislosti byl rektorkou jmenován tým, jehož členy jsou také představitelé partnerských škol CEMS. Termín pro formulaci doporučení byl stanoven na červen 2001.

Reakcí na závěry Asociace děkanů ekonomických fakult při vytváření doporučených standardů znalostí v ekonomických oborech byl např. projekt katedry informačních technologií – návrh nového předmětu orientovaného na rozvoj výuky v oblasti integrovaného aplikačního softwaru. Tento projekt je mimořádně významný především proto, že usiluje o vybudování předmětu z oblasti IC/IT jednak na mezioborovém principu (na přípravě předmětu se podílejí učitelé z několika kateder a fakult), jednak ve spolupráci s externími partnery z podnikové sféry, kteří patří v daném oboru na trhu k nejvýznamnějším.

4.8 Nové bakalářské a magisterské programy

V roce 2000 nebyly akreditovány žádné nové bakalářské ani magisterské studijní programy. Podařilo se získat finanční podporu z Fondu rozvoje VŠ na přípravu nových bakalářských programů (např. Cestovní ruch), byly zahájeny práce na přípravě dvouletého magisterského programu vyučovaného v angličtině.

4.9 Vzdělávání pedagogických pracovníků

V rámci Programu vzdělávání pracovníků VŠE byl v roce 2000 uspořádán kurz vysokoškolské pedagogiky a didaktiky pro začínající učitele VŠE. Kurz byl realizován v rozsahu 45 hodin a zaměřen na základní poznatky z oblasti pedagogiky, didaktiky a pedagogické psychologie, včetně tréninku dovedností a samostatných pedagogických výstupů jednotlivých účastníků. Po splnění předepsaných podmínek získali absolventi Osvědčení. Kurz měl především motivační funkci, do budoucna by jej bylo žádoucí doplnit o další bloky tak, aby odpovídal svým rozsahem a strukturou mezinárodně uznávaným programům podobného typu, např. programu Mezinárodní společnosti pro inženýrskou pedagogiku (IGIP), který opravňuje vyučovat na vysokých školách technického zaměření (výstupem je mezinárodně uznávaný titul ING-PAED IGIP).

4.10 Uplatnění absolventů na trhu práce, hodnocení nabídky studijních
programů

V roce 2000 proběhla na celoškolní úrovni anketa zaměřená na uplatnění absolventů VŠE. Zpracovány byly odpovědi 908 absolventů, kteří ukončili studium v roce 2000. Cílem bylo zjistit, zda mají absolventi VŠE problémy s hledáním zaměstnání a identifikování oblastí, kam skutečně odcházejí pracovat (z hlediska oborů, typů zaměstnavatelů a regionu).

Více než dvě třetiny absolventů znaly již ve chvíli promoce svého budoucího zaměstnavatele (71,3 %).Ostatní absolventi buď dosud zaměstnání nehledali (18,5 %), nebo hledali zatím neúspěšně (10,2 %). V posledně jmenované skupině výrazně převažují ženy (74,2 %). Více než třetina z celkového počtu absolventů (36,7 %) již při studiu pracovala ve firmě, kde je v současnosti zaměstnána, z toho na plný úvazek většinou muži (61 %). Na částečný úvazek pracují převážně ženy (53,2 %).

Nejvíce absolventů, kteří se ankety zúčastnili a uvedli odpověď, bude pracovat v oboru bankovnictví a pojišťovnictví (9,5 %), auditu a účetnictví (8,9 %), obchodní činnosti (8,3 %) a finančního poradenství (6,5 %).

Naprostá většina firem zaměstnávajících absolventy VŠE je v soukromém vlastnictví (86,2 %) a má sídlo v Praze (82,2 %). Pracovní zařazení absolventů odpovídá převážně jejich hlavní specializaci (39,9 %). Pouze 11,2 % absolventů zpracovávalo diplomovou práci ve firmě, kde je v současnosti zaměstnáno, a to především muži (64,7 %).

4.11 Uplatnění nových forem studia

V roce 2000 byly podány projekty pro přípravu virtuálního vzdělávání, a to do Fondu rozvoje vysokých škol a do Rezortního výzkumu MŠMT. Na úrovni státních orgánů (MŠMT ČR a USIS) byla iniciována ze strany VŠE aktivita, která by měla podpořit virtuální vzdělávání formou samostatných programů v rámci Státní informační politiky ve vzdělávání. VŠE se přihlásila ke spolupráci s dalšími vysokými školami v rámci tohoto projektu.

V první fázi předpokládáme vytvoření jednotlivých on-line kurzů, které by byly nabízeny jak studentům VŠE jako alternativa ke kurzům prezenčním, tak veřejnosti v rámci programů celoživotního vzdělávání. Vytvořila se skupina zainteresovaných učitelů, kteří mají o zapojení do projektu zájem. K uskutečnění tohoto záměru bude vytvořen kurz pro učitele zaměřený na využití technologie WEB CT a Learning Space a zvládnutí metodické stránky tvorby on line předmětu.

Smyslem těchto aktivit je především nabídnout možnost studia v distanční formě, která je velmi žádaná, a zároveň posílit aktivizující problémově orientované formy výuky.

4.12 Studijní neúspěšnost

Studijní neúspěšnost v akademickém roce 1999/2000 dokumentuje tabulka 4.12.1.

Uváděny jsou tu počty studentů, kteří v daném akademickém roce, tj. v období od 1.9.1999 do 31.8.2000 ukončili studium na VŠE bez úspěšného absolvování studovaného programu.

V tabulce 4.12.1 nejsou uvedeni studenti pětiletých magisterských programů, kteří ve sledovaném období ještě nebyli ve všech semestrech studia.

Ve srovnání s rokem 1998/1999 se studijní neúspěšnost v bakalářských programech zvýšila o 3 procentní body, v navazujících magisterských programech o 0,7 procentního bodu. Tabulky 4.12.2 – 4.12.7 uvádějí % studijní neúspěšnosti podle ročníků studia.

Je zřejmé, že v bakalářských programech se neúspěšnost koncentruje do 2.ročníku (1.ročník je v daném případě pouze zbytkový a údaje nemají vypovídací schopnost), v navazujících magisterských programech je neúspěšnost nejvyšší ve 2.ročníku. Uváděný 4.ročník je představován pouze několika studenty, kteří byli v 7.semestru studia.

Tab. 4.12.1: Studijní neúspěšnost v akademickém roce 1999/2000

	Program
	bakalářský			navazující magisterský
Fakulta	aktivní	úbytky	%	aktivní	úbytky	%
FFÚ	1050	94	8,95	1102	101	9,17
FMV	1258	88	7,00	1069	27	2,53
FPH	1192	161	13,51	1041	67	6,44
FIS	689	197	28,59	450	45	10,00
FNH	912	167	18,31	656	70	10,67
FMN	321	17	5,30	362	11	3,04
VŠE	5422	724	13,35	4680	321	6,86

Poznámka: aktivní – položka uvádí počet studentů daného programu k 31.10.1999, a to bez studentů, kteří měli studium
přerušené

Tab. 4.12.2: Studijní neúspěšnost v ročnících akademického roku 1999/2000

bakalářské studijní programy

Fakulta	1. ročník	2. ročník	3. ročník	4. ročník	5. ročník	aktivní	úbytek	%
FFÚ	2	41	31	11	9	1050	94	8,95%
FMV	2	49	15	12	10	1258	88	7,00%
FPH	6	97	25	20	13	1192	161	13,51%
FIS	2	133	50	10	2	689	197	28,59%
FNH	1	104	29	19	14	912	167	18,31%
FMN	0	12	5	0	0	321	17	5,30%
VŠE	13	436	155	72	48	5422	724	13,35%

Tab. 4.12.3: Počet aktivních studentů v ročnících k 31.10.1999

bakalářské studijní programy

Fakulta	1. ročník	2. ročník	3. ročník	4. ročník	5. ročník	aktivní
FFÚ	8	405	465	156	16	1050
FMV	7	552	499	164	36	1258
FPH	12	492	420	223	45	1192
FIS	7	330	231	109	12	689
FNH	10	420	323	140	19	912
FMN	0	107	214	0	0	321
VŠE	44	2306	2152	792	128	5422

Tab. 4.12.4: Procento neúspěšnosti v ročnících akademického roku 1999/2000

bakalářské studijní programy

Fakulta	1. ročník	2. ročník	3. ročník	4. ročník	5. ročník	celkem
FFÚ	25,00%	10,12%	6,67%	7,05%	56,25%	8,95%
FMV	28,57%	8,88%	3,01%	7,32%	27,78%	7,00%
FPH	50,00%	19,72%	5,95%	8,97%	28,89%	13,51%
FIS	28,57%	40,30%	21,65%	9,17%	16,67%	28,59%
FNH	10,00%	24,76%	8,98%	13,57%	73,68%	18,31%
FMN	0,00%	11,20%	2,33%	0,00%	0,00%	5,30%
VŠE	29,55%	18,91%	7,20%	9,09%	37,50%	13,35%

Tab. 4.12.6: Počet aktivních studentů v ročnících k 31.10.1999

navazující magisterské studijní programy

Fakulta	1. ročník	2. ročník	3. ročník	4. ročník	aktivní
FFÚ	521	436	132	13	1102
FMV	526	396	133	14	1069
FPH	544	381	109	7	1041
FIS	181	183	73	13	450
FNH	369	225	60	2	656
FMN	239	123	0	0	362
VŠE	2380	1744	507	49	4680

Tab. 4.12.7: Procento neúspěšnosti v ročnících akademického roku 1999/2000

navazující magisterské studijní programy

Fakulta	1. ročník	2. ročník	3. ročník	4. ročník	celkem
FFÚ	5,95%	13,07%	6,06%	38,46%	9,17%
FMV	1,33%	2,27%	5,26%	21,43%	2,53%
FPH	5,51%	7,09%	3,67%	85,71%	6,44%
FIS	6,63%	8,20%	9,59%	84,62%	10,00%
FNH	6,50%	16,44%	11,67%	100,00%	10,67%
FMN	4,18%	0,81%	0,00%	0,00%	3,04%
VŠE	4,79%	8,37%	6,51%	55,10%	6,86%

Poznámka: 4. ročník je představován 7. semestrem

4.13 Možnost studia handicapovaných uchazečů

V hlavní budově VŠE je vybudována bezbariérová trasa a přístupy do učeben včetně výtahů. Ke zdravotním handicapům, na které bylo pedagogické oddělení upozorněno, bylo přihlédnuto také při organizaci přijímacího řízení (např. zvětšení zadání testu pro zrakově postiženého uchazeče). Ke zdravotním postižením je přihlíženo i při vyřizování žádostí o ubytování na vysokoškolské koleji. Centrum tělesné výchovy a sportu umožňuje handicapovaným studentům účast na výuce tělesné výchovy v rámci specializovaných hodin podle míry zdravotního oslabení po celou dobu jejich studia bez omezení.

4.14 Využívání kreditního systému

Kreditní systém je na VŠE používán již od roku 1991. Značně rozvinutý je systém uznávání kreditů získaných na jiných, především zahraničních vysokých školách ECTS European Credit Transfer System. Kreditové ohodnocení předmětů je na VŠE dosud plně vázáno na rozsah přímé výuky v učebně. Do budoucnosti bude nutné tuto vazbu oslabit ve prospěch zohlednění skutečné studijní zátěže včetně nároků na samostudium.

Kreditní systém je podpořen počítačově orientovaným studijním informačním systémem, který umožňuje každému studentovi vytváření značně individualizovaného studijního plánu a rozvrhu v příslušném akademickém roce. Studenti stále ve větším rozsahu využívají možnost registrace a zápisu předmětů nejen z počítačových studoven VŠE, ale také prostřednictvím internetu.

4.15 Doktorské studium na VŠE

Nové vedení VŠE si vytklo jako jednu z priorit posílení vědecko-výzkumného charakteru doktorského studia a to především v oblasti zahraničních styků. Doktorské studium spadá v současné době do gesce prorektora pro vědu a výzkum VŠE, který na základě zhodnocení dosavadního vývoje průběžně pokračuje v reorganizaci doktorského studia započaté v roce 1999.

V roce 2000 bylo doktorské studium na VŠE organizováno v rámci patnácti studijních oborů v sedmi studijních doktorských programech:

Fakulta financí a účetnictví:

Studijní program: Hospodářská politika a správa ve studijních oborech:
Finance
Účetnictví a finanční řízení podniku

Studijní program: Ekonomika a management ve studijním oboru:

Teorie vyučování ekonomických předmětů

Fakulta mezinárodních vztahů:

Studijní program: Mezinárodní ekonomické vztahy ve studijních oborech:
Mezinárodní ekonomické vztahy
Obchodní a mezinárodní hospodářské právo
Mezinárodní politické vztahy
Evropská studia

Studijní program: Politologie ve studijním oboru:
Politologie

Fakulta podnikohospodářská:

Studijní program: Ekonomika a management ve studijním oboru:
Podniková ekonomika a management:

Specializace: Podniková ekonomika
Management
Marketing

Fakulta informatiky a statistiky:

Studijní program: Aplikovaná informatika ve studijním oboru:
Informatika

Studijní program: Kvantitativní metody v ekonomice ve studijních oborech:
Ekonometrie a operační výzkum
Statistika

Fakulta národohospodářská:

Studijní program: Hospodářská politika a správa ve studijním oboru:
Hospodářská politika
Regionalistika – veřejná správa

Studijní program: Ekonomické teorie ve studijním oboru:
Obecná ekonomická teorie a dějiny ekonomických teorií

V programech doktorského studia na VŠE studuje 725 studentů ve výše uvedených oborech. Na Fakultě financí a účetnictví studuje 130 studentů, na Fakultě mezinárodních vztahů 228 studentů, na Fakultě podnikohospodářské 169 studentů, na Fakultě informatiky a statistiky 111 studentů, na Fakultě národohospodářské 87 studentů.

Tab. 4.15.1: Počty studentů v doktorských studijních programech na VŠE v Praze
k 31. 10. 2000

Fakulta:	Počet studentů:	Počet cizinců:	Počet absolventů v roce 2000
financí a účetnictví:	130	7	2
mezinárodních vztahů	228	10	6
podnikohospodářská	169	8	7
informatiky a statistiky	111	4	2
národohospodářská	87	1	3
Celkem:	725	30	20

Z přehledu počtu přijímaných studentů do doktorského studia (viz Tabulka 4.15.2 Výsledky obou kol přijímacího řízení na doktorské studium na šk. rok 2000/01) je patrné, že v rámci VŠE je také realizován program doktorského studia na základě vládních stipendií, českého programu doktorského studia a samoplátců zaměřený na zahraniční studenty.

Z uchazečů, kteří se dostavili k přijímacím zkouškám (242) jich neprospělo 55, tj. 22,7%, což je přibližně stejné jako v loňském roce. V průběhu přijímacích zkoušek se projevila vyšší jazyková úroveň uchazečů. Tento poznatek je dobrým předpokladem pro plánované rozšíření zahraničních kontaktů.

Celkově bylo v r. 2000 přijato na doktorské studium 187 studentů, z toho 75 českých studentů na prezenční studium a 101 na distanční studium; z celkového počtu cizinců bylo 5 vládních stipendistů, 2 samoplátci a 4 studenti na český program. Oproti loňskému roku se zvýšil počet přijatých studentů do prezenční formy studia.

Inovace již uskutečňovaných studijních programů

Jedním z podstatných prvků nového systému doktorského studia na VŠE jsou kompetence oborových rad, jejichž trvalým úkolem je odborný rozvoj studijních programů, oborů, specializací a předmětů s důrazem na vědecký charakter doktorského studia a zapojování studentů do vědecko-výzkumných projektů. V akreditačním procesu zastávají koncepční úlohu kolegia, vědecké rady a akademické senáty školy a fakult. Podle závazného pravidla tříleté lhůty platnosti akreditace jsou výše uvedené studijní struktury kontrolovány a cestou reakreditací průběžně inovovány. Intenzivní proces inovace existujících studijních programů, oborů, specializací a předmětů VŠE probíhal i v roce 2000 podle výše uvedených podmínek.

Nové doktorské studijní obory

V průběhu roku 2000 byly na VŠE akreditovány dva nové studijní obory (Evropská studia a Regionalistika – veřejná správa).

Celkově má inovace a vznik nových studijních oborů a programů na VŠE charakter vědecko-pedagogického rozvoje příslušných disciplin i oborů a praktického uplatnění v hospodářství, s přihlédnutím k poptávce ze strany studentů a odborné veřejnosti.

Tab. 4.15.2: Výsledky obou kol přijímacího řízení na doktorské studium
na šk. rok 2000/2001

Fakulta	Studijní obor (spec.)	Počet při- hlášených	Nedosta- vilo se	Nepro- spělo	Přijatých celkem	Občanství ČR		Cizinci
						Prezenční	Distanční	Prezenční		Distanční
						Prezenční	Distanční	český program	vládní stipendisté	český program	samoplátci
I.	FI	35	7	15	13	4	8	0	1	0	0
	UC	26	6	11	9	7	2	0	0	0	0
	TE	3	1	0	2	0	2	0	0	0	0
FI celkem		64	14	26	24	11	12	0	1	0	0
II.	ME	40	4	13	23	5	15	0	1	1	1
	MP	26	4	1	21	6	14	0	0	1	0
	MH	7	2	0	5	1	4	0	0	0	0
	ES	15	4	2	9	4	5	0	0	0	0
	PL	8	0	0	8	3	4	0	1	0	0
FII celkem		96	14	16	66	19	42	0	2	2	1
III	PE MNG	21	4	2	15	5	9	0	1	0	0
	PE MGT	8	1	3	4	1	1	0	0	1	1
	PE EKP	20	2	2	16	5	10	0	1	0	0
FIII. celkem		49	7	7	35	11	20	0	2	1	1
IV.	EO	8	0	1	7	2	5	0	0	0	0
	IN	22	3	1	18	11	6	0	0	1	0
	ST	11	1	0	10	5	5	0	0	0	0
FIV celkem		41	4	2	35	18	16	0	0	1	0
V.	HP	24	6	3	15	9	6	0	0	0	0
	OE	10	0	1	9	5	4	0	0	0	0
	REG	4	1	0	3	1	2	0	0	0	0
FV celkem		38	7	4	27	15	12	0	0	0	0
VŠE celkem		288	46	55	187	75	101	0	5	4	2

5. Informační a komunikační technologie

VŠE je v současné době vybavena prostředky výpočetní, audiovizuální a telekomunikační techniky v rozsahu pokrývajícím základní nároky na využití současných informačních technologií ve všech oblastech činnosti školy. Obdobně jako v předchozích létech, VŠE věnovala prvořadou pozornost vytváření předpokladů pro podporu výuky, individuálních studijních aktivit a vědeckovýzkumné činnosti. Výrazný byl i rozvoj informačního systému pro administrativu, především ekonomicko-správní a studijní agendy.

5.1 Stav výpočetní techniky, informačních a komunikačních technologií

Celkově počítačové sítě VŠE representují cca 1930 uživatelských pracovišť. Podstatná část těchto pracovišť je umístěna v areálu sídla školy na Žižkově. Až na malé lokální sítě v budově školy ve Štěpánské ulici a v areálu Veleslavín jsou sítě vybudovány na technologií strukturované kabeláže, případně optických vláken.

Přehled o počtech uživatelských pracovišť v jednotlivých sítích a jejich struktuře udává následující tabulka. (Uživatelská pracoviště představují pracoviště pro studenty v počítačových učebnách a studovnách, pracoviště pro vědeckopedagogické pracovníky a ostatní administrativní a technické pracovníky).

učebny a studovny vědeckopedag. prac.+administrativa a technici

LAN Žižkov 430 900

LAN Jižní Město 150 170

LAN FM JH 30 70

LAN kolej Jarov 120 30

LAN Veleslavín 15

LAN Štěpánská – 15

CELKEM 730 1200

Navíc je v síti kolejí Jarov připojeno cca 400 počítačů ubytovaných studentů.

Významným krokem v rozvoji technické infrastruktury v uplynulém roce bylo kromě nezbytné inovace technických a softwarových prostředků zprovoznění studijního centra Jarov. Toto centrum umístěné v předtím nedostatečně využívané studentské mense v areálu kolejí Jarov representuje cca 200 pracovních míst pro individuální studium. Přibližně polovina míst je vybavena počítači, druhá polovina slouží pro presenční studium skript a knih. Toto řešení podstatně rozšiřilo studijní kapacity školy. V roce 2000 bylo rozšířeno vybavení centra výpočetní technikou.

Jedním z hlavních cílů roku 2000 byl přechod na 32-bitové operační systémy (Windows 9x/NT) a to jak u zaměstnanců, tak na počítačových učebnách. U zaměstnanců je na lokálních počítačích instalován kancelářský systém MS Office 97 nebo MS Office 2000, Internet Explorer, Netscape Comunicator, Real Player a některé další pomocné programy (např. Acrobat Reader). Všichni zaměstnanci mají přístup k aplikacím nainstalovaným na síti. Hlavně akademičtí pracovníci si na tyto počítače instalují další programové vybavení potřebné pro svoji pedagogickou a vědeckou činnost. V roce 2001 se počítá s dokončením přechodu na 32-bitové verze operačních systémů (řady Windows 95/98 a Windows NT/2000).

Na stanicích na počítačových učebnách a studovnách je k dispozici velké množství programového vybavení dostupného pod operačními systémy Windows NT 4 Workstation a MS DOS. Software lze rozdělit do následujících základních skupin:

kancelářský software (MS Office 97, Corell Office, Office od Software 602),
software pro přístup k Internetu (Netscape, Internet Explorer), el. pošta (Pegasus Mail), publikování na Internetu (WWW servery, MS FrontPage, MS InterDev …),
statistické programy (SAS, SPSS, StatGraphics), ekonometrické programy,
celopodnikové ekonomické informační systémy (BAAN, MFG),
informační systémy pro jednotlivé ekonomické oblasti (Personalistika, Pojišťovnictví …). Množství a dostupnost je závislá na iniciativě a výukových plánech jednotlivých kateder.
programovací jazyky (C++ Builder, Java Builder, Visual Basic, Pascal), databáze (Oracle, MySQL, objektové databáze),
nástroje pro projektování informačních systémů (S-Designor, Rational Rose, MS Project, SDW),
nástroje pro analýzu informací (např. Guha) a data mining,
software nezařazený do výše uvedených kategorií (např. pomocné programy, programy pro distanční vzdělávání a testování znalostí).

5.2 Informační infrastruktura

VŠE se na rozdíl od jiných českých vysokých škol vyznačuje vysokým stupněm integrace, která vyplývá z těchto skutečností:

většina aktivit je uskutečňována v hlavním areálu školy na Žižkově, další, kapacitně významný areál na Jižním Městě je využíván společně fakultami a dalšími útvary,
relativní příbuznost studijních oborů, společný studijní základ vyvolávají požadavky na úzkou spolupráci především ve výuce ale i výzkumu a dalších aktivitách.

Toto specifikum VŠE ovlivňuje jak organizaci spravování a využívání počítačových učeben a studoven, tak i koncepci rozvoje a budování informačního systému a budování technické infrastruktury. Jistou výjimkou je Fakulta managementu v Jindřichově Hradci, kde vzhledem k odloučenosti byly dosud uplatňovány specifické přístupy. Postupně bude i tato fakulta plně integrována do informačního systému VŠE.

Podporu rozvoje využití moderních informačních technologií na VŠE zajišťují na celoškolské úrovni Výpočetní centrum (VC) a Centrum informačních a knihovnických služeb (CIKS). Výpočetní centrum plní tyto hlavní úkoly:

zajišťuje správu a rozvoj počítačové sítě,
zajišťuje provoz počítačových učeben a studoven,
poskytuje servis uživatelům výpočetní techniky,
zajišťuje údržbu a inovace výpočetní techniky,
poskytuje projekční a programátorské služby, provádí údržbu a podílí se na zavádění a provozování vyprojektovaných systémů.

Centrum informačních a knihovnických služeb plní tyto úkoly:

zajišťuje provoz a rozvoj ekonomické knihovny, která plní funkci univerzitní knihovny a současně plní funkci veřejné vědecké knihovny orientované na ekonomickou oblast,
zajišťuje přístup k elektronickým informačním zdrojům pro studium a výzkum,
zabezpečuje všeobecný interní i externí informační servis.

Kromě těchto celoškolských pracovišť existují lokální specializovaná pracoviště pro podporu využití informačních technologií ve výuce, výzkumu a administrativě. V této struktuře nedošlo oproti minulému období k významnějším změnám.

5.3 Dostupnost informačních zdrojů

Akademická obec VŠE má k dispozici pro svoji studijní i vědeckovýzkumnou práci rozsáhlé klasické (tištěné) informační zdroje – podrobně viz část Vysokoškolské knihovny, a pravděpodobně ještě několikrát rozsáhlejší elektronické informační zdroje.

Za jejich výběr, obsahovou analýzu podle informačních potřeb VŠE, za nákup a vhodnou či odpovídající formu prezentace (zpřístupnění) odpovídá CIKS VŠE. Hlavní tematický profil nakupovaných či zpřístupňovaných informačních zdrojů je určen studijním a vědeckovýzkumným zaměřením VŠE.

V roce 2000 bylo na VŠE k dispozici celkem 81 elektronických databází, z toho 32 databází na CD ROM a 49 databází bylo zpřístupňováno prostřednictvím počítačové sítě.

Za nejdůležitější změnu je nutné pokládat podstatné rozšíření online přístupu do rozsáhlých světových plnotextových databází , a to z domény VŠE prostřednictvím tzv. IP adres. Jde např. o databázi ProQuest 5000, obsahující bibliografické záznamy většinou i s abstrakty článků z více než 8 192 periodik a plné texty asi k polovině uvedeného počtu titulů, dále významnou citační a bibliografickou databázi Web of Science obsahující 3 citační indexy (databáze): Science Citation Index Expanded, Social Science Citation Inder a Arts & Humanities Citation Index. Evropskou problematiku obsahuje v rozsáhlé škále informací databáze KnowEurope. Naopak světová ekonomická literatura je zastoupena v bibliografických databázích EconLit a SilverLinker Database. České prostředí mapuje Anopress databanka TAM TAM. Přístupné jsou v režimu online zdarma také plné texty některých časopisů, např. Prague Business Journal nebo PresseWeb.

Další databáze jsou přístupné pouze v lokální počítačové síti VŠE, případně v multimediální studovně Mediotéce nebo v Evropském dokumentačním středisku

Elektronický informační servis v lokální počítačové síti VŠE

V roce 2000 byly rozsáhlé informační zdroje nabízeny v rámci Internetového servisu VŠE v lokální počítačové síti VŠE (dostupné ze všech cca 1930 PC) v pěti rubrikách: Základní informační servis, Interní informační servis, Knihovnicko informační servis, Nabídka kompaktních disků, Informační zdroje pro ekonomická studia, Informace o studiu. Přesto, že počet přístupů do tohoto lokálního informačního servisu byl v roce 2000 v absolutních číslech stále ještě vysoký (podrobně viz tabulky ve Výroční zprávě CIKS za rok 2000) , poprvé od roku 1996 byl zaznamenán pokles v porovnání s předchozími obdobími. Důvodem je nesporně vyšší využívání Internetu a www stránek VŠE i CIKS. Výrazně klesl i zájem o databáze zpřístupňované na CD-ROM. Koncem roku 2000 byla proto většina databází a rubrik elektronického informačního servisu převedena do prostředí www.

Tvorba a správa www stránek VŠE, EBSLG (European Business Schools Librarians Group) a CIKS (Centra informačních a knihovnických služeb) prošly v roce 2000 výraznými kvalitativními změnami, a to je zřejmě hlavním důvodem nárůstu zájmu o online informační zdroje. Dokládají to i některé statistické údaje, např. wwwstránku CIKS navštíví denně 140 zájemců. Výjimečný je zájem o stránku Informační zdroje na Internetu (http://ciks.vse.cz/Inf.zdroje/el.zdroje.asp, která je doporučována učiteli ve výuce a slouží studentům jako vstupní rozhraní k těmto online informačním zdrojům.

5.4 Využití vnějších a vnitřních informačních systémů

Hlavními informačními systémy provozovanými na VŠE v Praze jsou:

studijní informační systém (SIS),
ekonomicko-správní informační systém (ESIS),
informační systém CIKSu (IS CIKS),
informační systém pro podporu výuky (ISV),
informační systém základních síťových služeb (ISSS).

Projektování, rozvoj a údržbu SISu provádí výpočetní centrum v součinnosti s prorektorem pro pedagogiku a studijním oddělením, které je jeho provozovatelem. V rámci rozvoje SIS v uplynulém roce byla pozornost věnována především úpravám z hlediska integrace systému (bylo integrováno dosud separátní zpracování TVS, katedrální moduly systému přihlašování na bakalářské aj. zkoušky a výsledky běžných zkoušek, byl realizován harmonogram vytvoření podmínek pro možnost připojení šesté fakulty)

V roce 2000 přešel ESIS (EkonFis) do plně rutinního provozu. Zvýšil se počet zaměstnanců, kteří k němu mají přístup. Přístupová práva jsou koncipována tak, že lze zajistit exkluzivní přístup k jednotlivým modulům, případně pouze k části menu, vybraným sestavám, event. proměnným. EkonFis je zpřístupněn pro cca 270 koncových uživatelů. Přístupová práva pro zápis a čtení dat byla udělena 65 pracovníkům, ostatní uživatelé mohou data pouze číst. Přístup do EkonFisu byl přednostně umožněn vrcholovému a střednímu managementu VŠE v Praze, děkanům a tajemnicím fakult, vedoucím kateder a řešitelům grantů, zástupci odborů a předsedovi AS VŠE. Denně se systémy pracuje průměrně 45 uživatelů. Centrálním provozovatelem ESISu jsou rektorátní pracoviště řízená kvestorem.

Problematice IS CIKS je věnována zvláštní pozornost v souvislosti s problematikou dostupnosti informačních zdrojů v následujícím bodu.

Systémům ISV, ISSS byla v roce 2000 věnována permanentní pozornost. Došlo k inovaci části zastaralého technického vybavení počítačových učeben a studoven. Podle potřeb kateder byly instalovány nejnovější verze software, modernizovány síťové služby. Dosažený stav vytvořil předpoklady pro přechod v celoškolském měřítku na standardní platformu uživatelského operačního prostředí na úrovni operačních systémů řady Win32. V průběhu roku 2000 Výpočetní centrum technicky a organizačně zajišťovalo plný přechod klientských stanic na moderní operační systémy Win32 (Windows 98, Windows NT). V rámci areálu Žižkov byly všechny počítačové učebny a stanice v kancelářích vybaveny počítači pracujícími pod OS Win32. Na těchto stanicích je nainstalován uvedený operační systém včetně dalšího programového vybavení MS Office 97 nebo MS Office 2000, programů pro přístup do Internetu a dalšího programového vybavení. V průběhu roku započal proces celkového přechodu a sjednocení používaných verzí programového vybavení na verzi MS Office 2000. Dokončení tohoto přechodu je plánováno na rok 2001.

Charakteristické statistické údaje

Průměrný počet e-mailů odeslaných a přijatých na VŠE přes centrální poštovní uzel (mailserver) je zhruba 26 tisíc denně (v pracovní dny) a přibližně 5 tisíc denně během soboty a neděle.

VŠE odebírá v systému newsů zhruba 15 tisíc diskusních skupin do kterých přichází průměrně denně přibližně 135 tisíc příspěvků o celkovém objemu asi 330 MB.

V elektronických diskusních skupinách je přihlášeno do 143 lokálních skupin celkem 1800 uživatelů.

Na centrální www stránky VŠE (www.vse.cz) je průměrně realizováno denně asi 15 tisíc přístupů od zhruba 1300 uživatelů.

Z FTP-serveru školy (pub.vse.cz) je v průměru denně staženo přibližně 5000 souborů o celkovém objemu zhruba 4 GB.

Průměrná hodnota toku dat z VŠE do sítě PASNET činí cca 290B/s (což odpovídá přenosové rychlosti cca 2,5 Mb/s), průměrná hodnota toku dat z PASNETu do sítě VŠE činí cca 620 kB/s (což odpovídá přenosové rychlosti cca 5 Mb/s).

5.5 Počítačové sítě a napojení na INTERNET

Ve všech významných areálech VŠE jsou vybudovány lokální počítačové sítě (LAN) napojené prostřednictvím pražské metropolitní sítě PASNET a sítě TEN-34 (resp. TEN-155 CZ) do INTERNETu. Jde o tyto sítě:

LAN v areálu Žižkov,
LAN v areálu Jižní Město,
LAN v areálu Fakulty managementu,
LAN v areálu studentských kolejí Jarov,
LAN Veleslavín
LAN Štěpánská.

Základní struktura počítačové sítě VŠE je vidět na přiloženém obrázku.

Počítačová síť v areálu na Žižkově je postavena na centrálním přepínači Catalyst 8500 MSR, na který jsou připojeny jednotlivé rozvaděče pomocí ethernetu na rychlosti 100 a 1000 Mb/s. K centrálnímu přepínači je též připojena většina serverů. Počítačová síť na Jižním Městě (JM) má páteř na 100Mb ethernetu, obdobně i počítačová síť v Jindřichově Hradci. V roce 2000 byly na JM nahrazeny CISCO switche řádově výkonnějšími téhož výrobce, což se příznivě projevilo nejen na zprůchodnění páteřní sítě, ale současně umožnilo postupný přechod na 100Mb technologii ve vybraných počítačových učebnách a pracovnách pedagogů. Počítačová síť na Jarově využívá FDDI ring, který byl dříve nainstalován na Žižkově. Poslední dvě lokality (Veleslavín a Štěpánská) používají technologii sdíleného ethernetu. V roce 2000 byla zahájena příprava projektu rozvoje počítačové sítě na kolejích VŠE v Praze. Uvažované zahájení vybudování optického vlákna mezi hlavním areálem VŠE na Žižkově a objekty VŠE na Jarově (areál kolejí) nebylo v roce 2000 realizováno.

V oblasti připojení VŠE do Internetu pokračoval trend průběžného rozšiřování kapacity spojení (zejména do USA), realizovaný sdružením CESNET. Rovněž kapacita linek pražské akademické metropolitní sítě PASNET byla i v roce 2000 dostatečná pro potřeby školy. V oblasti zahraniční konektivity realizovalo sdružení CESNET v roce 2000 zpoplatnění provozu do zahraničí, jehož intenzita se (prozatím v malé míře) promítla do celkového poplatku účastníka sdružení CESNET.

Servery s operačním systémem Novell Netware a službou NDS poskytují základní síťové služby uživatelům – jmennou službu, autorizaci uživatelů, diskový prostor, tisk na síťových tiskárnách. Aplikační servery jsou postaveny na počítačích s operačním systémem typu Unix (převážně operační systém Solaris) a Windows NT.

Servery s operačním systémem typu Unix zajišťovaly v roce 2000 provoz nejdůležitějších částí Informačního systému VŠE: studijního informačního systému a ekonomického informačního systému. Unixové servery rovněž zajišťují služby centrálního poštovního serveru (mailserver), serveru pro elektronické diskusní skupiny (listserver), serveru pro provoz služby DNS (nameserver) a služby newsů, serveru pro provoz centrálního webbu školy (webbserver). Na unixových serverech je rovněž realizována služba ftp. V roce 2000 byla k oběma databázovým serverům zajišťujícím provoz studijního informačního a ekonomického systému VŠE připojena disková pole. Jedná se o hardwarová disková pole, díky nímž se zvýšila spolehlivost a bezpečnost uložených dat a také se zvýšila rychlost přístupu k nim. Je to také první krok k zajištění vzájemné zastupitelnosti obou serverů a v případě závažné poruchy jednoho serveru rychlé převedení chodu dotčené agendy na server druhý. Koncem roku 2000 byl instalován firewall pro zvýšení bezpečnosti provozu obou hlavních databázových serverů.

Na podzim roku 2000 byla připojena FM v JH výrazně rychlejším spojem (2Mb/s), který umožňuje využívat technologie videokonferencí pro přenos přednášek i pro vzdálené jednání mezi pracovníky školy.

5.6 Vysokoškolské knihovny

Knihovny VŠE přístupné jak akademické obci VŠE, tak odborné veřejnosti, jsou organizační součástí Centra informačních a knihovnických služeb VŠE:

Úlohu ústřední knihovny v síti knihoven VŠE a pokračovatelky bývalé Ústřední ekonomické knihovny (původně to byla součást Národní knihovny ČR) plní Knihovna VŠE CIKS umístěná v hlavní budově na Žižkově. Její součástí jsou specializované studovny Mediotéka (pod patronací Fakulty financí a účetnictví), Knihovna P. Eislera (pod patronací Fakulty mezinárodních vztahů) a Evropské dokumentační středisko. Síť knihoven VŠE je dále tvořena Studijní knihovnou v objektu VŠE na Jižním městě se specializací na informační potřeby studentů prvních ročníků VŠE a Kolejní knihovnou Jarov, která poskytuje výpůjční služby studentům ubytovaným v těchto kolejích. V roce 2000 byl ukončen z ekonomických důvodů (nízká návštěvnost a vysoké provozní náklady) provoz Knihovny CDMS v objektu na Veleslavíně, Praha 6.

Součástí knihovní sítě VŠE jsou také knihovny a studovny, které CIKS VŠE řídí pouze metodicky. Jde o tyto studovny a knihovny:

Studijní centrum Jarov (organizační součást Výpočetního centra VŠE),
Knihovna Fakulty managementu VŠE v Jindřichově Hradci (organizační součást Fakulty),
50 katedrových knihoven na 5 fakultách VŠE v Praze (organizační součásti kateder a fakult VŠE v Praze).

Knihovní síť funguje na principu centralizovaného získávání a nakupování informačních zdrojů a jejich odborného zpracování a katalogizace do souborného katalogu VŠE přístupného i z Internetu (na adrese http://ciks.vse.cz, které zajišťují celoškolské agendy CIKS, a decentralizovaného poskytování referenčních, bibliografických, výpůjčních a kopírovacích služeb v jednotlivých studovnách a knihovnách. Výjimku tvoří Knihovna Fakulty managementu v Jindřichově Hradci, která samostatně nakupuje a zpracovává informační zdroje rovněž do samostatného katalogu. Ve studovnách je k dispozici 533 studijních míst pro prezenční studium.

Knihovny VŠE spravují a zpřístupňují rozsáhlé knihovní fondy, které k 31.12.2000 čítaly 445 tisíc knihovních jednotek. Tyto fondy jsou uloženy v několika knihovních skladech a přibližně 40 tisíc svazků z tohoto celkového počtu je přístupné ve volném výběru ve studovnách. Knihovní fondy ve studovnách jsou pravidelně v období letních prázdnin revidovány v roce 2000 bylo z knihovních fondů a katalogů vyřazeno z důvody ztráty nebo fyzického opotřebování celkem 517 svazků knih a 50 čísel odborných časopisů. Knihovní fondy sestávají z některých unikátních badatelských sbírek publikace ILO (Mezinárodní organizace práce), OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj), OSN atd. Součástí knihovních fondů jsou vedle odborných monografií, učebnic, skript, diplomových prací také odborné časopisy v roce 2000 odebíraly knihovny VŠE celkem 905 titulů v počtu cca 1 400 exemplářů. Přibližně 300 titulů z tohoto počtu se každoročně váže, aby bylo zabezpečeno jejich trvalé uchování v ucelených časových řadách.

Knihovny VŠE poskytly v roce 2000 svým uživatelům celkem 145 000 absenčních výpůjček. V rámci meziknihovní výpůjční služby bylo poskytnuto 400 výpůjček. Oddělení rešerší zpracovalo pro učitele VŠE celkem 131 informačních průzkumů na různá témata, uskutečnilo se 30 vzdělávacích a výchovných akcí pro uživatele, uspořádána byla výstavka odborné literatury při příležitosti Italských dnů na VŠE.

Koncem roku 2000 byla zavedena nová jednotná struktura nabídky všech služeb knihoven VŠE na www stránkách v Internetu adresa http://ciks.vse.cz. Tato nabídka umožňuje zájemcům o informace a informační služby buď přímé objednání služby vyplněním zde vystaveného objednacího formuláře (např. objednávka knihy či časopisu k zakoupení či zpracování rešerše určeno pouze pro učitele a zaměstnance VŠE, nikoliv pro veřejnost), nebo získání potřebných referenčních informací využitím skupinové e-mailové adresy na příslušné služby (např. meziknihovní služby, mezinárodní meziknihovní služby, atp.). Podrobné statistiky jsou uvedeny v samostatné Výroční zprávě CIKS za rok 2000.

6. Výzkum a vývoj

6.1 Zaměření výzkumu a vývoje

Celkové zaměření výzkumu na VŠE v roce 2000 odráželo snahu postihnout nejen pedagogicky, ale i vědecky celý rozsah ekonomické problematiky přednášené ve všech studijních programech. K realizaci tohoto cíle směřovala vědeckovýzkumná aktivita uskutečňovaná v rámci jednotlivých výzkumných záměrů fakult, jednotlivých grantových projektů a v neposlední řadě i nespecifikovaného výzkumu.

Specifika zaměření výzkumné činnosti jednotlivých fakult na VŠE v roce 2000 lze charakterizovat takto:

Fakulta financí a účetnictví

Vědeckovýzkumná činnost Fakulty financí a účetnictví usilovala o zachování a posílení dosavadního prestižního postavení fakulty v oblasti teoretického i aplikovaného finančně účetního výzkumu, propojení pedagogické činnosti s vědou a širokou spolupráci s finanční, účetní, bankovní a investiční praxí.

Hlavní úsilí se soustředilo na zpracování výzkumného záměru „Rozvoj finanční a účetní teorie a její aplikace v praxi z interdisciplinárního hlediska“. Základním výstupem výzkumného záměru fakulty bylo v roce 2000 vydání sborníku, který se zabýval aktuálními problémy ČR v dané oblasti (analýza mandatorních výdajů a možnosti zvyšování efektivnosti veřejných výdajů, možnosti řešení rizik finančních institucí v období ekonomické transformace, analýza měnové politiky a bankovního systému, hodnocení finančního zdraví průmyslových podniků, harmonizace českého účetnictví z hlediska vstupu ČR do EU, tvorba a využití manažersky orientovaných informačních systémů). Na řešení výzkumného záměru se podílely všechny katedry fakulty.

V rozsáhlé míře se Fakulta financí a účetnictví zapojila do účasti na grantech GA ČR. Řešena byla zde zejména problematika strategie finančního řízení českých podniků, ohodnocování finančních instrumentů na českém finančním trhu, účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických změn, fiskální decentralizace, dynamika výnosnosti aktiv, dividendová politika českých podniků, oceňování podniků a jejich majetku v rámci podnikových kombinací.

Dlouhodobě velmi perspektivním směrem rozvoje vědy a výzkumu na fakultě je mezinárodní spolupráce financovaná granty Evropské unie. V roce 2000 se vědeckovýzkumné aktivity v této oblasti zaměřily zejména na problematiku veřejných financí v souvislosti s nadcházejícím vstupem ČR do EU.

Fakulta pokračovala i v roce 2000 v organizaci vědeckých konferencí s mezinárodní účastí. Jednalo se o konference „Teoretické a praktické aspekty veřejných financí“ a „Harmonizace mezinárodních účetních standardů“.

Fakulta mezinárodních vztahů

Předmětem výzkumu na FMV je dlouhodobě problematika vnějších ekonomických a politických vztahů ČR včetně právních otázek s těmito vztahy souvisejících. V posledních několika letech se v rámci této problematiky soustřeďovaly vědecké aktivity pracovníků fakulty zejména na otázky integračních a globalizačních procesů a jejich dopadů na českou ekonomiku a to jak na úrovni makroekonomické, tak i podnikové. Zaměření vědecké činnosti v roce 2000 plně odpovídalo tomuto dlouhodobému a střednědobému zaměření. Těžiště výzkumu bylo zejména v oblasti integrace ČR do evropské a světové ekonomiky, do něhož se nejrůznějšími formami zapojila převážná většina vědeckých a pedagogických pracovníků fakulty.

Výzkum integrace byl organizován po několika liniích, mezi nimiž však docházelo k podstatně těsnější koordinaci než v předchozích letech.

Především probíhaly závěrečné fáze výzkumu v rámci projektu „Posílení výzkumu na vysokých školách“ (Výzkumné středisko integrace ČR do evropské ekonomiky). Závěrečná oponentura projektu konstatovala, že dosažené výsledky mají velmi vysokou vědeckou úroveň a doporučila, aby výzkumné středisko pokračovalo i nadále ve výzkumu integračních procesů s tím, že počínaje rokem 2001 dojde ke spojení personálních i finančních zdrojů s Výzkumným záměrem FMV „Ekonomické, právní a politické problémy vstupu ČR do světové ekonomiky“.

Na výzkumné činnosti uskutečňované v rámci výzkumného záměru se v roce 2000 podílela podstatná část pracovníků fakulty (celkem 56 pedagogů a vědeckých pracovníků). Výzkum probíhal v rámci pěti dílčích výzkumných záměrů:

Institucionální problémy vnějších ekonomických vztahů
Růst, strukturální změny a vnější vztahy české ekonomiky
Komparativní postavení ČR v mezinárodních ekonomických vztazích
Nové jevy a souvislosti v soudobém globalizačním procesu a jejich vliv na českou ekonomiku
Vývoj zahraniční politiky ČR

Nepřímým důkazem kvality vědeckých poznatků dosahovaných v rámci výzkumného záměru fakulty je skutečnost, že fakulta se podílela na zpracování prestižní Studie o sociálních a ekonomických dopadech vstupu ČR do EU zpracovávané na objednávku vlády České republiky větším dílem než kterákoli jiná instituce v ČR.

Výzkumná činnost na Fakultě mezinárodních vztahů se uskutečňovala dále na bázi grantů GA ČR. Účast v těchto grantech odrážela rovněž základní dlouhodobé i střednědobé zaměření výzkumu na fakultě. V rámci grantů se řešily zejména problémy pracovněprávních a navazujících sociálně-právních aspektů vstupu ČR do EU, regionalizace světové ekonomiky a její důsledky pro ekonomiku ČR, tvorby institucionální struktury postsocialistické ekonomiky, ekonomických aspektů zapojení ČR do EU a české zahraniční politiky.

Vědecká činnost fakulty je rozvíjena i v rámci spolupráce se zahraničními institucemi a partnerskými školami. Nejvýznamnější v tomto směru je spolupráce v rámci Společenství evropských manažerských škol (CEMS), Asociace středo a východoevropských zemí pro mezinárodní studia a Sdružení evropský dům (Fédération Internationale des Maisons de l Europe). Velmi rozsáhlá je dvoustranná spolupráce FMV s četnými západoevropskými školami ekonomického směru.

Fakulta podnikohospodářská

Fakulta se zaměřuje na výzkum problematiky podnikání v mezinárodním prostředí. Výstižně charakterizuje základní směr výzkumu název výzkumného záměru fakulty „Teoretické, metodologické a empirické aspekty podnikání v mezinárodním prostředí“. V rámci výzkumného záměru řeší pracovníci fakulty tři základní problémové okruhy:

Teorie multinacionální firmy, její strategie a struktura
Chování podniku v podmínkách přípravy ČR na vstup do EU
Implementace poznatků o chování firem do oblasti kvalifikačních aktivit managementu

Na řešení výzkumného záměru fakulty se v roce 2000 podílelo 48 pedagogů a doktorandů. V souvislosti s řešením se uskutečnily dvě významné akce – konference o logistice a odborný vědecký seminář na téma Vliv globalizace na podnikání, ekonomiku a management.

Široké spektrum výzkumných problémů řeší pedagogové a doktorandi Fakulty podnikohospodářské prostřednictvím šesti externích a dvou interních grantů. Mezi zkoumaná témata patří zejména symbolika spotřebního chování v marketingu, aplikovaná mikroekonomie v podmínkách ČR, teoretické a metodologické stránky srovnávání národních kultur v hospodářské praxi, analýza základních charakteristik mikroekonomického prostředí ČR netradičními metodami počítačové simulace a databáze podniků a modely hodnocení podniků a odvětví.

Ve spolupráci se zahraničními partnery se výzkumné aktivity fakulty soustředily na taková témata, jako je řízení lidských zdrojů v ČR a jeho integrace do tvořícího se evropského modelu řízení lidských zdrojů v EU, srovnávací analýzy řízení a správy společností v Rakousku a v České republice a na analýzy modelů sociálního poradenství v oblasti řízení lidských zdrojů jako klíčového prostředku ke zvýšení lidského potenciálu v malých a středních podnicích. Zvláště rozsáhlá byla mezinárodní spolupráce fakulty s britskou Cranfield University a s Fakultou podnikového managementu Ekonomické univerzity Bratislava.

Fakulta informatiky a statistiky

Výzkum směřuje především do oblasti informatiky, statistiky a ekonometrie a je motivován cílem dosáhnout kvalitativně vyšší úrovně modelů ekonomických procesů a vytvořit lepší předpoklady pro jejich využívání v reálné ekonomické praxi. Usiluje zejména o vývoj metod použitelných pro získávání nových znalostí z velkých databází a rozsáhlých nestrukturovaných zdrojů, přičemž se jedná jak o metody vycházející z klasické statistiky, tak o metody založené na bázi umělé inteligence. Specifickým cílem je rozvoj nových metodologií informačního managementu založených na zavádění nových manažerských postupů a rozhodovacích modelů a akceptování sociálních aspektů v návrhu a implementaci informačních systémů.

Výzkum probíhá především formou řešení tří výzkumných záměrů:

Modely a metody pro ekonomická rozhodování
Metody exploatace informačních zdrojů
Systémová integrace a informační management

Současně je velmi rozsáhlý výzkum uskutečňovaný na bázi řešení jednotlivých výzkumných projektů. V roce 2000 se na FIS řešilo celkem 12 projektů financovaných Grantovou agenturou ČR. Působila zde Laboratoř inteligentních systémů, založená v roce 1996 v souladu s programem MŠMT „Posílení výzkumu na vysokých školách“. Pět projektů fakulta získala z Fondu rozvoje vysokých škol, další od Ministerstva kultury ČR a z jiných zdrojů. Plynule pokračovaly práce na mezinárodním grantu Evropské unie v rámci 4. programu INCO-COPERNICUS a na grantu agentury AKTION Psychological and Algorithmic Methods for Bayesian Networks Construction, v rámci něhož probíhala spolupráce s Univerzitou v Salzburgu.

Pracovníci fakulty prezentovali výsledky své vědecké činnosti na mezinárodní konferenci IDIMT 00 (Interdisciplinary Information Management Talks) v Linci. V rámci své rozsáhlé zahraniční spolupráce se podíleli na vydání několika mezinárodních sborníků.

Fakulta národohospodářská

„Ekonomické, ekologické, regionální a sociální aspekty transformace české ekonomiky v devadesátých letech“ je název výzkumného záměru, na němž se v roce 2000 podílelo celkem 32 pracovníků a doktorandů fakulty a který představoval základní směr orientace vědeckovýzkumné činnosti. V jeho rámci bylo zpracováno celkem 25 dílčích výzkumných studií, které jsou v současné době připraveny k publikaci ve formě vědeckého sborníku.

Jako forma zapojení pedagogických pracovníků a doktorandů do vědeckovýzkumné činnosti se na fakultě osvědčilo fungování interní grantové agentury. V roce 2000 bylo touto formou řešeno 12 grantů, na nichž se podílelo více než 100 řešitelů.

Fakulta systematicky usiluje o zapojení studentů do vědecké práce. Organizuje řadu soutěží, které podporují jejich vědeckou a publikační aktivitu. Významná je zejména soutěž G. Beckera o nejlepší bakalářskou práci a soutěž o nejlepší diplomovou práci, dotovaná firmou Procter and Gamble.

Výsledky vědecké práce byly prezentovány na řadě domácích i zahraničních vědeckých konferencí a seminářů. K významným akcím patří zejména vědecké konference „Reforma veřejné správy a regionální rozvoj“ a „Volný pohyb pracovníků v EU“ a řada seminářů k aktuálním problémům české ekonomiky a hospodářské politiky. S živým ohlasem se setkal zejména seminář mladých vědeckovýzkumných pracovníků „Environmentální ekonomie, politika a vnější vztahy ČR.“

Systematická vědecká aktivita vytváří dlouhodobě předpoklady pro zapojení fakulty do rozsáhlé zahraniční spolupráce. Fakulta je koordinátorem mnohostranné spolupráce EU – Irsko, Finsko a ČR v rámci prestižního programu PHARE – TEMPUS „Vzdělávání úředníků veřejné správy“. V kooperaci s Univerzitou v Tampere a regionálním sdružením „Shannon Development“ uskutečnila fakulta deset mezinárodních setkání na téma „Regionální rozvoj a vstup ČR do EU“.

Fakulta managementu

Zaměření výzkumu a vývoje lze stručně charakterizovat názvem fakultního výzkumného záměru „Multidisciplinární podpora managementu“. Cílem výzkumu je propojit vědeckou činnost v oblasti rozhodovacích procesů (vybrané kvantitativní metody, metody rozpoznávání a redukce dimenzionality, konekcionistické modely a další metody aplikované umělé inteligence) s výzkumem v oblasti ekonomie a managementu (mikro a makroekonomie, finanční management, rozhodování ve veřejném sektoru). Fakulta systematicky usiluje o vytváření a rozšiřování základny pro výchovu mladých vědeckých pracovníků.

Prací na výzkumném záměru se účastnilo v roce 2000 celkem 29 pracovníků.

Fakultní řešitelský tým pracující na výzkumném záměru spolupracuje s předními univerzitními vědeckými pracovišti v zahraničí (univerzity ve Velké Británii, Japonsku, Španělsku, Nizozemsku a Rakousku). V roce 2000 se fakulta podílela na řešení těchto projektů:

PRITA (Pattern Recognition for Information Technology Application) – grant programu mezinárodní spolupráce Kontakt ME187/98 (1998 – 2000)
Comparison of Statistical and Evolutionary Approaches to Feature Selection in Pattern Recognition, grant mezinárodní spolupráce Aktion 23p20 (1999 – 2000)
The Structure and Size of Virtual Regional Hospital for Servicing Zone with 100 000 Inhabitants, grant mezinárodní spolupráce Aktion (1999 – 2000)
WAX (vývoj inteligentních medicinských databází), spolupráce s University of Cambridge.

Fakulta spolupracuje velmi těsně s Akademií věd ČR, podařilo se jí v roce 2000 zapojit se do programu budování Národních vědeckých center.

Zájem studentů o vědeckou práci velmi pozitivně ovlivňuje soutěž ESOP (Excelentní Studentské Odborné Práce). Studenti – účastníci této soutěže – se zde většinou poprvé setkají s problémy samostatné vědecké práce, naučí se připravit práci k publikaci a obhájit ji před odbornou veřejností. Nejúspěšnější seminární práce jsou oceněny na slavnostním setkání s vedením Vysoké školy ekonomické a jsou vydány v publikační řadě Acta Oeconomica Pragensia. Vybrané diplomové práce jsou ohodnoceny při promocích. Na ocenění nejlepších diplomových i seminárních prací se podílí jako sponzor i firma Ernst & Young.

6.2 Organizační, personální a materiální stránka

Vědecko-výzkumná činnost na VŠE je řízena prorektorem pro vědu a výzkum a proděkany pro vědu a výzkum, působícími na jednotlivých fakultách. Prorektorovi je podřízeno oddělení pro vědu a výzkum. Hlavní činnost oddělení je orientována na koordinaci vědecko-výzkumného úsilí na fakultách a katedrách a na poskytování základního servisu pro formulaci výzkumných projektů a podávání přihlášek do národních i mezinárodních grantových agentur. Významnou část činnosti oddělení tvoří mezinárodní agenda ve vědě a výzkumu, která zahrnuje stimulaci, organizaci a technickou pomoc při udržování a rozvoji mezinárodních vědecko-výzkumných projektů; právě tato oblast činnosti byla v roce 2000 výrazně podpořena. Činnost oddělení VaV je zaměřena na oblast podpory a evidence publikačních aktivit v rámci VŠE, financování vědy a výzkumu, řízení interní grantové agentury VŠE a administrací jednotlivých dílčích agend (studentská vědecká soutěž, účast na mezinárodních konferencích, soutěž o prestižní publikaci VŠE, podpora školou vydávaných vědeckých periodik, vyhledávání grantových nabídek, kontakt s institucemi státní správy, spolupráce s partnerskými univerzitami apod.). Na jednotlivých fakultách jsou vyčleněni administrativní pracovníci pro zpracovávání agendy v oblasti vědy a výzkumu řízeni proděkany pro vědu a výzkum.

Akademičtí pracovníci jsou zavázáni podílet se částí svých pracovních úvazků na vědecké práci a uplatňovat vědecké poznatky při výuce. Tato koncepce je doplněna koordinací celoškolských a fakultních výzkumných institutů a center, které se výraznou měrou podílejí na zajišťování velkých grantových projektů školy a na organizaci odborných a poradenských aktivit směrem k institucím veřejného i podnikatelského sektoru. Důraz na vědeckou činnost je kladen i na studenty doktorského studia, kteří se aktivně zapojují do práce vědeckých týmů a do vědeckých projektů financovaných jak z národních a mezinárodních zdrojů, tak i v rámci podpory vědy na VŠE.

Od členů akademické obce se rovněž požaduje, aby svou odbornou kvalifikaci uplatnili při řešení problémů na úrovni obcí, regionů či na úrovni celostátní a to i v případech, kdy tato angažovanost nemá formu zvlášť placených činností. Dynamizujícím prvkem rozvoje vědecké činnosti VŠE je spolupráce s neziskovým sektorem, veřejně prospěšnými organizacemi, korporacemi a profesními komorami, která umožňuje lépe využít odborné váhy akademických pracovníků školy v jednotlivých specializovaných oborech.

V oblasti publikačních aktivit a popularizace vědecké práce VŠE garantuje vydávání tří vědeckých časopisů z oblasti ekonomických věd (Politická ekonomie, Prague Economic Papers a Acta Oeconomica Pragensia), přičemž Politická ekonomie je mimořádně prestižním časopisem s nenulovým impakt faktorem. V roce 2000 byl mimo jiné kladen důraz i na vytváření prostoru pro publikaci výsledků vědecko-výzkumné práce doktorandů a mladých akademických pracovníků jak ve výše uvedených periodikách, tak i v koncepci nové publikační řady vědeckých prací, která je připravována pro rok 2001.

6.3 Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji

Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji je na VŠE dobře fungující agendou. Sestává zejména z těchto položek:

Smluvně podložená nebo tradičně fungující spolupráce se zahraničními vysokými školami a institucemi. (Viz oddíl 9 této Výroční zprávy a ve specifikaci výzkumu na jednotlivých fakultách v oddílu 6.1)
Granty řešené ve spolupráci se zahraničními vysokými školami a institucemi.
Pořádání mezinárodních akcí, zejména vědeckých konferencí a seminářů. (Přehled o těchto akcích je v oddílu 11 této Výroční zprávy a ve výše uvedeném oddílu 6.1)
Přijímání zahraničních badatelů a studentů v doktorském stupni studia (Podrobněji viz oddíl 9 této Výroční zprávy).
Účast akademických pracovníků na mezinárodních vědeckých publikačních a edičních aktivitách. Podrobný přehled o zapojení do uvedených aktivit lze získat z databáze RIV.

Vzhledem k tomu, že výzkum klíčových společenskovědních témat je dnes převážně mezinárodní záležitostí, je mezinárodní mobilita akademických pracovníků VŠE nutnou podmínkou pro úspěšnou vědecko-výzkumnou činnost. Účast na grantových projektech zpravidla poskytuje možnost zúčastnit se odborných konferencích nebo krátkodobé návštěvy pracovišť, zabývajících se obdobnou výzkumnou problematikou vlastně kdekoliv na světě. S ohledem na zvyšující se objem získaných grantových prostředků na VŠE je krátkodobá mezinárodní mobilita vědecko-výzkumných pracovníků osvědčenou formou mezinárodní spolupráce; naléhavé případy jsou průběžně financovány z prostředků nespecifikovaného výzkumu a ze zvláštních fondů, které jsou za tímto účelem vytvořeny. Důraz na mezinárodní mobilitu doktorandů a mladších pracovníků vedl v roce 2000 ke zvýšení počtu výjezdů a k těsnější vazbě na zpracovávané výzkumné projekty, zejména mezinárodní. Prostředků nově založeného stipendijního fondu, který je dotován ze sponzorských příjmů školy a studentských poplatků, bylo využito i pro podporu vědeckých stáží v zahraničí.

V oblasti dlouhodobé vědecko-výzkumné spolupráce a souvisejících zahraničních mobilit byl založen dlouhodobý model, který má překonat časové kolize ve vytížení pracovníků v oblasti pedagogické a vědecko-výzkumné. Otevření prostoru pro dlouhodobé zahraniční stáže, podpora dlouhodobých výjezdů doktorandů a mladých vědeckých pracovníků a otevření možnosti honorovat vědecko-výzkumné aktivity z příslušných položek mzdových prostředků zakládá nové perspektivy pro mezinárodní vědeckou spolupráci. Členství VŠE v prestižních mezinárodních sítích ekonomických univerzit umožnilo srovnání podmínek pro organizaci vědecko-výzkumného procesu a aplikaci těch forem, které jsou úspěšně využívány na srovnatelných západních školách. Internacionalizace vědecké činnosti ve výše uvedených souvislostech tvoří významnou perspektivu dalšího uplatnění VŠE ve vědě a výzkumu.

Prioritou zahraniční vědy a výzkumu je orientace na spolupráci v rámci Evropské unie, především v oblasti rámcového plánu. V roce 2000 úspěšně probíhala spolupráce na již řešených projektech a v průběhu roku bylo podáno osm nových grantových přihlášek. Mezinárodní spolupráce v oblasti vědy a výzkumu probíhá dále v rámci dvoustranných programů a ostatních projektů Evropské unie (Leonardo, Jean Monet).

6.4 Spolupráce s AV ČR, resortními útvary a nevládním sektorem

Spolupráce se realizuje zejména účastí akademických pracovníků na řešení úkolů pocházejících přímo z praxe hospodářské politiky (např. Národní rozvojový plán ČR). Výzkumná činnost je prováděna ve spolupráci s významnými domácími i zahraničními výzkumnými pracovišti jako je ČNB, ČSÚ, Národohospodářský ústav Akademie věd, Ústav státu a práva AV ČR, Výzkumný tým makroekonomických analýz a prognóz Komerční banky, Vídeňský institut pro mezinárodní srovnání WIIW, Výzkumný ústav švédského průmyslu IUI aj.

K další spolupráci, ale i konfrontaci ekonomické teorie a praxe dochází v rámci odborných seminářů a konferencí pořádaných vědeckými instituty a výzkumnými centry VŠE. V roce 2000 se rozvíjela zejména pravidelně organizovaná setkání k specifickým ekonomickým tématům za účasti specialistů z vědecko-pedagogické sféry a odborníků z praxe. Účast uznávaných mezinárodních odborníků přispěla k objektivizaci vědecko-výzkumného procesu. Významným nástrojem propojení akademické obce s praxí bylo zapojení předních českých ekonomických odborníků do procesu zpracování bakalářských, diplomových a disertačních prací na škole. Intenzívní zapojení studentů do prací na konkrétních tématech z oblasti hospodářské, správní a podnikatelské praxe je považováno za významnou rozvojovou linii školy. Jejím cílem je výchova všestranně tj. odborně i prakticky připravených absolventů v jednotlivých stupních studia a posílení role VŠE v rozvoji české společnosti.

Významná je i účast řady akademických pracovníků VŠE ve správních a dozorčích radách podniků a v jejich představenstvech, či jejich působení na místech poradců, konzultantů a oponentů různých výzkumných projektů. Ze spolupráce s nevládním sektorem je možno uvést zejména akce pro organizaci Člověk v tísni, pořádání přednášek pro zahraniční studenty a přípravu konference o sociální doktríně ČR. K rozvoji vědeckého života v České republice přispívá i účast akademických pracovníků školy v redakčních radách odborných a vědeckých časopisů.

V rámci projektu „Posílení výzkumu na VŠ“ byla již v roce 1996 vytvořena Společná laboratoř Fakulty managementu a ÚTIA AV ČR. Pracovníci tohoto společného pracoviště VŠE a jednoho z významných ústavů AV ČR se účastní řešení projektu „Multidisciplinární přístupy k podpoře rozhodování v ekonomii a managementu„.Výsledky společného pracoviště byly při závěrečném hodnocení oceněny „Vynikající“ (na mezinárodní úrovni).

Významnou akcí z oblasti vědecko-výzkumné práce byla odborná gesce Konference o obchodu a rozvoji v ČR, kterou zajišťuje Fakulta mezinárodního obchodu. Konference se koná od roku 1995 každoročně za účasti pracovníků tuzemských a zahraničních vysokých škol a vědeckých institucí.

6.5 Výzkumné záměry na VŠE, finanční prostředky, hodnocení

V roce 2000 bylo na VŠE řešeno osm výzkumných záměrů.

Tab. 6.5.1: Výzkumné záměry fakult VŠE v Praze

Fakulta	Identifikační kód výzkumného záměru	Titul	Jméno	Příjmení		Název	Celkem r.2000 v tis. Kč
1	MSM311100001	prof. Ing.	Ondřej	Asztalos	CSc.	Rozvoj finanční a účetní teorie a její aplikace v praxi z interdisciplinárního hlediska	1 150
2	MSM311200001	Ing.	Eva	Klvačová	CSc.	Ekonomické, právní a politické problémy integrace ČR do světové ekonomiky	1 972
3	MSM311300001	prof. Ing.	Ivan	Nový	CSc.	Teoretické, metodologické a empirické aspekty podnikání v mezinárodním prostředí	1 182
4	MSM311401001	doc.Ing.	Jan	Pelikán	CSc.	Modely a metody pro ekonomické rozhodování	1 191
4	MSM311402001	doc.	Radim	Jiroušek	DrSc.	Metody extrapolace informačních zdrojů	1 161
4	MSM311403001	doc.Ing.	Jan	Pour	CSc.	Systémová integrace a informační management	1 191
5	MSM311500001	prof.Ing.	Vojtěch	Spěváček	DrSc.	Ekonomické, ekologické, regionální a sociální aspekty transformace české společnosti	1 542
6	MSM311600001	doc.Ing.	Pavel	Pudil	CSc.	Multidisciplinární podpora managementu	1 655
						Celkem	11 044

Na sklonku roku 2000 a na začátku roku 2001 úspěšně proběhly obhajoby všech výzkumných záměrů a lze tedy předpokládat, že všechny záměry budou nadále pokračovat i v roce 2001. Tyto výzkumné záměry jsou pro VŠE velkým přínosem jak po stránce odborné, tak i finanční. Umožňují akademickým pracovníkům podílet se svou odbornou specializací na šířeji koncipovaných výzkumných projektech. Interdisciplinární přístup v rámci výzkumných záměrů přispívá k váze výsledných publikací a rozšiřuje možnosti prezentace výzkumu na mezinárodních konferencích.

6.6 Zapojení školy do záměrů a projektů interních, resortních, GAČR,
GAAV a dalších resortů

Hlavním zdrojem financování vědecké činnosti jsou prostředky získané ve veřejných soutěžích. V rozhodující míře jde o projekty, které uspěly ve výběrových řízeních na GAČR, MŠMT a MŽP. Všechny grantové projekty byly ve formě dílčích či závěrečných oponentur obhájeny. VŠE v roce 2000 umožnila vědeckou činnost akademickým pracovníkům a studentům vyhlášením grantové soutěže v rámci interní grantové agentury VŠE.

Zapojení VŠE do vědeckovýzkumných projektů v roce 2000 ukazuje tab. 6.2.

V závislosti na prostředcích získaných pro výzkum ve veřejných soutěžích se po určitých korekcích na počty doktorandů a vědecky kvalifikovaných učitelů přiděluje dotace na nespecifikovaný výzkum. Tato dotace má velmi logické poslání, neboť v kategoriích grantů a výzkumných záměrů mohou uspět jen návrhy, které prokáží, že pro projektovaný výzkum má instituce k dispozici již vysoce kvalifikovaný tým pracovníků. Pokud by nebyly k dispozici prostředky, z nichž mohou instituce financovat výzkum v nových oborech nebo podporovat začínající výzkumníky, zakonzervovalo by to vývoj jak tematicky tak i personálně.

Na Vysoké škole ekonomické byly řešeny tři programy „Posílení výzkumu na VŠ“, které v roce 2000 byly úspěšně oponovány a ukončeny. Vědecká pracoviště vzniklá na základě těchto programů budou ve své činnosti pokračovat i v roce 2001.

V roce 2000 podala VŠE dva vlastní návrhy na výzkumné centrum a současně se podílela na několika dalších. Skutečnost, že výběrová komise nevybrala jediný návrh na výzkumné centrum v oblasti ekonomických věd, je akademickou obcí pociťována jako handicap oproti přírodním a technickým vědám, zvláště s ohledem na to, že jediný tento projekt, na němž se VŠE významně podílí, spadá do oblasti zdravotnického managementu.

Zapojení školy do rozvojových projektů

Rozvojové projekty velmi významným způsobem přispívají k rozvoji vědecko-výzkumné základny školy a podstatným způsobem pomáhají zvýšit úroveň pedagogického procesu. Mezi projekty uvedenými v tabulce 6.3 jsou to zejména granty FRVŠ (Fondu rozvoje vysokých škol).

Zapojení VŠE v Praze do dalších projektů v roce 2000 ukazuje tab. 6.3.

Tab. 6.6.1: Zapojení VŠE do vědeckovýzkumných projektů v roce 2000

Fakulta	Agentura	Registr.číslo	Titul	Jméno	Příjmení		Název	NEI	INV	Celkem
4	MKČR	3449202124	Ing.	Vilém	Sklenák	CSc.	CASLIN: Souborný katalog ČR. Projekt sdílení záznamů a naplňování Souborného katalogu ČR.	5	0	5
1	IGA VŠE	1/00	doc. Ing.	Petr	Musílek	Ph.D.	Analýza příčin problému finančního systému v ČR a možnosti jejich řešení	79	0	79
5	IGA VŠE	12/00	Ing.	Miroslava	Obadalová		Sociální aspekty bydlení	30	0	30
5	IGA VŠE	13/00	doc. PhDr.	František	Petrášek	CSc.	Příprava návrhu projektu „Konference pro ekonomiku rozvoje člověka“	50	0	50
6	IGA VŠE	14/00	Mgr.	Eliška	Novotná		Zpětná vazba:absolvent – fakulta	13	0	13
6	IGA VŠE	15/00	Ing.	Jan	Plešingr		FRED	10	0	10
6	IGA VŠE	16/00	doc. Ing.	Pavel	Pudil	CSc.	Současné metody prezentace výsledků sčítání lidu	40	0	40
1	IGA VŠE	3/00	Ing.	Josef	Škarpa		Aktuální problémy krizového finančního řízení a fin.řízení koncernů v ČR	20	0	20
1	IGA VŠE	4/00	Ing.	Libuše	Šoljaková		Strategicky orientované manažerské účetnictví	45	0	45
3	IGA VŠE	6/00	Ing.	David	Collins		Vybraná témata manažerského řízení ve společnosti znalostí. Progresivní trendy.	33	0	33
3	IGA VŠE	7/00	Ing.	Klára	Grammet- bauerová		Interdisciplinární aspekty rostoucí otevřenosti české ekonomiky ve sféře podnikání	45	0	45
4	IGA VŠE	8/00	prof.	Radim	Jiroušek	DrSc.	Transdisciplinární procesy ekonomických procesů	30	0	30
4	IGA VŠE	9/00	doc. RNDr.	Felix	Koschin	CSc.	Aktuárská demografie pro distanční učení	15	0	15
6	GAČR	GA103/00/0443	prof. RNDr.	Jan	Černý	DrSc.	Optimalizace obsluhy územních celků veřejnou dopravou	146	0	146
4	GAČR	GA201/00/D045	Ing.	Vojtěch	Svátek	Dr.	Konstrukce znalostních modelů ve vazbě na textové dokumenty	4	0	4
4	GAČR	GA201/98/1487	prof.	Radim	Jiroušek	DrSc.	Bayesovské sítě	200	0	200
5	GAČR	GA402/00/0429	prof. Ing.	Josef	Jílek	CSc.	Analýza měnové politiky a hospodářského poklesu v České republice na konci 90. Let	200	0	200
2	GAČR	GA402/00/0431	doc. Ing.	Václav	Kubišta	CSc.	Hlavní problémy ekonomických vztahů České republiky k Evropské unii a cesty k jejich řešení	477	0	477
1	GAČR	GA402/00/0436	Ing.	Petr	Marek	CSc.	Dividendová politika českých podniků	320	0	320
1	GAČR	GA402/00/0438	doc. Ing.	Bojka	Hamerníková	CSc.	Fiskální decentralizace jako nástroj optimalizace vývojových a daňových rozhodnutí	546	0	546
1	GAČR	GA402/00/0439	doc.dr.ing	Jan	Kodera	CSc.	Dynamika výnosnosti aktiv. Aplikace na českou ekonomiku	326	0	326
1	GAČR	GA402/00/0440	prof. Ing.	Miloš	Mařík	CSc.	Oceňování podniků a jejich majetku v rámci podnikových kombinací	102	0	102
3	GAČR	GA402/00/0447	doc.PhDr.	Libuše	Macáková	CSc.	Aplikovaná mikroekonomie v podmínkách české ekonomiky	204	0	204
4	GAČR	GA402/00/0458	doc.RNDr.	Jan	Pelikán	CSc.	Diskrétní optimalizační modely	235	0	235
4	GAČR	GA402/00/0459	doc. Ing.	Josef	Arlt	CSc.	Modely finančních časových řad a jejich využití v ekonomické praxi	233	50	283
4	GAČR	GA402/00/0461	prof. Ing.	Roman	Hušek	CSc.	Komparace metod ekonomického prognózování: aplikace na transformační proces v ČR	296	0	296
3	GAČR – spolupráce	GA402/00/0499	doc.Ing.	Jindřich	Soukup	CSc.	Výzkum základních charakteristik mikroekonomického prostředí v ČR netradičními metodami počítačové simulace	158	0	158
2	GAČR	GA402/98/1203	doc. Ing.	Jiří	Chlumský	CSc.	Tvorba institucionální struktury efektivní postsocialistické ekonomiky	281	0	281
1	GAČR	GA402/98/1217	prof. Ing.	Josef	Valach	CSc.	Strategie finančního řízení českých podniků při rozvíjení ekonomické dynamiky	278	0	278
3	GAČR	GA402/98/1227	prof. Ing.	Ivan	Nový	CSc.	Teoretické a metodologické stránky srovnávání národních kultur v hospodářské praxi	184	0	184
4	GAČR	GA402/98/1481	doc. Ing.	Petr	Doucek	CSc.	Informační management externích datových zdrojů – využití pro managerskou praxi	209	0	209
4	GAČR	GA402/98/1485	prof. Ing.	Jaroslav	Jílek	CSc.	Varienty zdokonalování českých statistických indikátorů využitím standardů Evropské unie	332	0	332
4	GAČR	GA402/98/1486	doc. RNDr.	Jindřich	Klůfa	CSc.	Ekonomické aspekty statistických přejímek	86	0	86
4	GAČR	GA402/98/1488	doc. Ing.	Josef	Jablonský	CSc.	Modelové zabezpečení systémů na podporu ekonomického rozhodování	310	0	310
4	GAČR	GA402/98/1492	doc. Ing.	Josef	Jablonský	CSc.	Simulační modely ekonomických procesů	195	0	195
5	GAČR	GA402/98/1498	prof. Ing.	Milan	Žák	CSc.	Vnitřní a vnější podmínky restrukturalizace čeké ekonomiky a hospodářská politika ČR v 2. Polovině 90. Let	560	0	560
Fakulta	Agentura	Registr.číslo	Titul	Jméno	Příjmení		Název	NEI	INV	Celkem
5	GAČR	GA402/99/0501	prof. Ing.	Milan	Žák	CSc.	Konvergence čeké ekonomiky k ekonomické úrovni zamí Evropské Unie – dosavadní vývoj a perspektivy	381	0	381
2	GAČR	GA402/99/0507	doc. Ing.	Alois	Holub	DrSc.	Ekonomické aspekty zapojení české ekonomiky do EU: růst, restrukturalizace, mezinárodní vztahy (vybrané problémy)	356	0	356
3	GAČR	GA402/99/0514	doc.Ing.	Jan	Koudelka	CSc.	Symbolika spotřebního chování v marketingu	120	0	120
4	GAČR	GA402/99/0848	doc. PhDr.	Ján	Pavlík		F. A. Hayek a teorie spontánního řádu	285	0	285
4	GAČR	GA402/99/0852	doc. RNDr.	Petr	Fiala	CSc.	Modelování a analýza produkčních systémů	323	0	323
1	GAČR	GA402/99/1204	Ing.	Petr	Dvořák		Metodologie a aplikace ohodnocování finančních instrumentů na českém finančním trhu	279	0	279
1	GAČR	GA402/99/1205	doc.Ing.	Hana	Vomáčková	CSc.	Účetnictví akvizací, fúzí a jiných vlastnických změn	62	0	62
2	GAČR	GA402/99/1213	doc. Ing.	Eva	Cihelková	CSc.	Procesy regionalizace ve světové ekonomice a jejich důsledky pro vývoj ekonomiky ČR	358	0	358
4	GAČR	GA403/00/0455	doc.RNDr.	Felix	Koschin	CSc.	Plodnost v českých zemích v devadesátých letech	99	0	99
3	GAČR – spolupráce	GA404/98/1565	doc. Ing.	Tomáš	Kubálek	CSc.	Lovosicko ve středoevropské době laténské a římské	15	0	15
2	GAČR	GA407/99/0508	prof.RSDr.	Antonín	Seifert		Československá zahraniční politika v období studené války	128	0	128
2	GAČR	GA407/99/0510	prof. JUDr.	Jan	Dědič		Sbližování českéh práva obchodních společností s právem Evropských společností	275	0	275
2	GAČR	GA407/99/1201	doc. JUDr.	Michal	Spirit	PhD	Pracovněprávní a navazující sociálněprávní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie	283	0	283
4	5RP IST	IST-1999-11495	doc.RNDr.	Jan	Rauch	CSc.	Data Mining and Decision Support for Business Competitiveness: A European Virtual Enterprise	302	0	302
4	MŠMT-Infra	LB98063	doc. RNDr.	Jiří	Ivánek	CSc.	Banka dat a modelů ekonomiky ČR	300	1 390	1 690
4	MŠMT-LI	LI00041	doc. RNDr.	Jiří	Ivánek	CSc.	Velkoplošná multilicence na přístup do databáze Web of Science	0	0	0
CIKS	MŠMT-LI	LI200007	doc.RNDr.	Jiří	Ivánek	CSc.	Multifunkční knihovnické centrum pro ekonomický výzkum	2 011	2 674	4 685
4	MŠMT-LN	LN00B107	doc.RNDr.	Jan	Rauch	CSc.	Evropské centrum pro medicínsk	945	573	1518
RPE	MŠMT-LP	LP0015	prof. Ing.	Milan	Žák	CSc.	Vydávání časopisů Politická ekonomie a Prague Economic Papers	300	0	300
6	MŠMT-kontakt	ME 187	doc.Ing	Pavel	Pudil	CSc.	Pattern Recognition for Information Technology Application	350	0	350
6	MZDr.	NO5852-3/2000	MUDr.	Rudolf	Střítecký		Studie optimalizace struktury neziskové regionální nemocnice pro správní oblast 100 000 obyvatel	274	0	274
4	MŠMT-4 FP	OK 403	prof.	Radim	Jiroušek	DrSc.	MGT	0	320	320
2	MZV	RB9/9/00	doc. Ing.	Eva	Cihelková	CSc.	Perspektivy ekonomických vztahů EU se středomořskými partnery	121	0	121
5 IEEP	MŽP	SG/320/3/98	doc. Ing.	Jiřina	Jílková	CSc.	Metodika průběžného vyhodnocování ekonomických dopadů legislativy na životní prostředí	1 165	0	1 165
5 IEEP	MŽP	SG310/1/00	doc. Ing.	Jiřina	Jílková	CSc.	Ocenění externalit vzniklých zemědělskou výrobou	770	0	770
5 IEEP	MŽP	SG310/2/99	doc.Ing	Květoslava	Remtová	CSc.	Analýza nových nástrojů výrobkově orientované politiky životního prostředí využívaných podnikovou sférou v rozvinutých zemích.	780	0	780
5	MŽP	SG310/3/00	doc.Ing	Květoslava	Remtová	CSc.	Využití metody hodnocení životního cyklu výrobku (LCA) v ČR	800	0	800
3	Leonardo	UK/98/2/05109/EA/111.2.a/FPC	PhDr.	Eva	Kašparová		Adding Value to SMEs Through the Use of Human Relations/ Counselling Skills in Management	634	0	634
2	MŠMT-posil.	VS 96014	doc.Ing	Jiří	Chlumský	CSc.	Integrace české republiky do evropské ekonomiky	3 620	0	3 620
4	MŠMT-posil.	VS96008	prof.	Radim	Jiroušek	DrSc.	Laboratoř inteligentních systému	5 233	0	5 233
6	MŠMT-posil.	VS96063	doc.Ing	Pavel	Pudil	CSc.	Multidisciplinární přístupy k podpoře rozhodování v ekonomii a managementu	1 944	0	1 944
1	MONET		Ing.	Milan	Sedmihradský		Convergence of tax systems of associated states towards EU	67	0	67
1	MONET		Ing.	Lucie	Nitschová		Analysis of the budgetary process in the Czech Republic during joining the EU	139	0	139
4	MŠMT – kontakt(AIP)		prof.	Radim	Jiroušek	DrSc.	Psychological and algorithmic Methods to Construct Bayesian Networks	80	0	80
4	MŠMT – kontakt(AIP)		Dr.	Josef	Jablonský		Interface between Multiple Criteria Decision Making and Data Envelopment Analysis	35	0	35
							celkem	29 131	5 007	34 138

Vysvětlivky: NEI – prostředky přidělené na neinvestiční výdaje v tis. Kč
INV – prostředky přidělené na investiční výdaje v tis. Kč
Celkem – celkové prostředky v tis. Kč

Tab. 6.6.2: Zapojení VŠE v Praze do dalších projektů v roce 2000

F	Agentura	Registr.číslo	Titul	Jméno	Příjmení		Název	NEI	INV	Celkem
6	AKTION	24p18	MUDr.	Rudolf	Střítecký		The structure and size of virtual reguonal hospital for a servicing zone with 100 000 inhabitants	23	0	23
3	AKTION	27p16	prof.Ing.	Milan	Malý	CSc.	Srovnávací analýza řízení a správy společností v Rakousku a České republice	19	0	19
6	FRVŠ	A 0021	Ing.	Jiří	Jelínek	CSc.	Pracoviště pro podporu multimédií	0	200	200
CIKS	FRVŠ	E 0013	Ing.	Jana	Hartmanová		Integrace informačních služeb VŠE – CIKS do prostředí Internetu	230	0	230
CIKS	FRVŠ	E 0016	Ing.	Libor	Válek		On-line katalog a digitální knihovna vysokoškolských prací	96	223	319
4	FRVŠ	F1 0007	doc.Ing.	Jan	Pour	CSc.	Referenční modely podnikových procesů	77	0	77
4	FRVŠ	F5 0009	doc.Ing.	Hana	Řezanková	CSc.	Interaktivní učebnice statistiky	80	0	80
4	FRVŠ	F5 0010	doc.PhDr.	Jiří	Vaněk	CSc.	Ekonomická a informační etika	52	0	52
6	FRVŠ	F5 0019	Ing.	Leoš	Vítek		Inovace studijního programu. Management podnikatelské sféry a veřejných služeb	77	0	77
4	FRVŠ	G5 0006	Ing.	Tomáš	Kočka		Generování rozložitých pravděpodobnostních modelů z dat	115	0	115
							celkem	769	423	1 192

Vysvětlivky: NEI – prostředky přidělené na neinvestiční výdaje v tis. Kč
INV – prostředky přidělené na investiční výdaje v tis. Kč
Celkem – celkové prostředky v tis. Kč

Tab. 6.6.3: Zapojení vysoké školy v jednotlivých programech výzkumu a vývoje

Národní programy

Program	LS	VS	LB	LN	LP	LI
Počet projektů		3	1	1	1	2
Objem finančních prostředků		10 797	1 690	1 518	300	4 685

Mezinárodní programy

Program	OE	OC	OK	LA	ME
Počet projektů			1		1
Objem finančních prostředků			320		350

Další programy

Program	GA ČR	GA AV ČR	Interní programy	Z jiných resortů	Ostatní
Počet projektů	36		12	7	6
Objem finančních prostředků	8 896		410	3 915	1 257

LS    Resortní výzkum    OE    Eureka
VS    Posílení výzkumu na VŠ    OC    Cost
LB    Rozvoj informační infrastruktury pro V+V    OK    5. Rámcový program
LN    Výzkumná centra    LA    Ingo
LP    Zpřístupňování výsledků V+V    ME    Kontakt
LI    Informační zdroje pro V+V

Pozn. Ve sloupci Ostatní uveďte všechny programy vysoké školy, které není možno jinak zařadit.

7. Akademičtí pracovníci

Až na jisté problémy s věkovou strukturou má VŠE v Praze vcelku uspokojivou kvalifikační skladbu akademických pracovníků. Mezi pedagogy působí 56 profesorů a 162 docentů, z nichž mnozí jsou vědeckými a pedagogickými autoritami uznávanými u nás i ve světě. Vzhledem k prestiži VŠE působí na ní jako externí pedagogové desítky významných odborníků z ekonomické praxe, členy vlády a přední představitele průmyslu či bankovnictví nevyjímaje.

Tab. 7.1: Kvalifikační struktura akademických pracovníků VŠE v Praze ke dni 31.12.2000

	FFÚ	FMV	FPH	FIS	FNH	FM	Celoškol. prac.	Celkem
profesor	9	11	12	17	4	3	–	56
docent	30	38	26	35	26	7	–	162
odborný asist.	46	112	37	60	42	28	25	350
asistent	2	17	20	9	10	1	1	60
lektor	–	6	–	–	–	2	–	8
vědecký prac.	–	13	–	13	2	8	1	37
Celkem	87	197	95	134	84	49	27	673

Tab. 7.2: Věková struktura akademických pracovníků VŠE v Praze ke dni 31.12.2000

	věk
	do 28	do 38	do 48	do 58	do 68	nad 68	průměr
profesor	–	–	3	8	23	22	62,9
docent	–	2	33	64	47	16	55,4
odborný asistent	–	64	140	108	27	11	45,8
asistent	29	28	1	1	1	–	28,2
lektor	3	4	–	1	–	–	34,3
vědecký pracov.	5	9	7	5	2	9	48,5
Celkem	37	107	184	187	100	58	45,8

Tab. 7.3: Vývoj stavu počtu pracovníků hlavní činnosti školy v letech 1998 – 2000

Rok				1998	1999	2000
Počty	Celkem			959,26	944,30	937,94
pracovníků	z toho:	pedagogičtí pracovníci	548,55	539,13	538,87
přepočtené		vědečtí pracovníci	24,73	25,97	34,98
		akademičtí celkem	573,28	565,10	573,85
		ostatní pracovníci		385,98	355,02	364,09

Tab. 7.4: Počty akademických pracovníků podle fakult v letech 1998 2000

Rok	1998	1999	2000
Pracoviště	1998	1999	2000
F I	83,40	80,72	80,35
F II	173,00	167,88	169,55
F III	87,80	84,72	83,30
F IV	113,10	113,29	117,44
F V	55,00	57,02	59,33
F VI	39,08	40,00	42,96
Celoškoské pracoviště	21,90	21,47	20,92
Celkem	573,28	565,10	573,85

Tab. 7.5: Docenti jmenovaní v roce 2000

Fakulta	Tituly	Jméno	Příjmení	Obor	Jmenování dne
1	Ing., CSc.	Marie	Míková	účetnictví a finanční řízení podniku	1.5.2000
1	Ing., CSc.	Jaroslav	Brada	finance	1.7.2000
1	doc. PhDr., DrSc.	František	Ochrana	finance	1.12.2000
2	Ing., CSc.	Lenka	Turnerová	mezinárodní obchod	1.5.2000
3	Ing., CSc.	Zuzana	Dvořáková	podniková ekonomika a management	1.1.2000
4	Ing., CSc.	Osvald	Vašíček	ekonometrie	1.4.2000
4	Ing., CSc.	Václav	Řepa	informatika	1.12.2000
5	Ing., Ph.D.	Pavel	Sirůček	ekonomie	1.6.2000
5	Ing., CSc.	Iva	Ritschelová	hospodářská politika	1.8.2000

Tab. 7.6: Profesoři jmenovaní v roce 2000

Fakulta	Tituly	Jméno	Příjmení	Obor	Jmenování dne
1	doc. Ing., CSc.	Zbyněk	Revenda	finance	17.5.2000

8. Hodnocení činnosti

8.1. Systém hodnocení kvality vzdělávání

Vnitřním institucionálním hodnocením se na VŠE v současné době zabývají především jednotliví členové vedení prorektoři a kvestor, na úrovni fakult pak členové vedení fakult a tajemníci. Doposud nebylo vytvořeno žádné specializované pracoviště pro vnitřní hodnocení, s jakým je možné se setkat např. na zahraničních univerzitách obdobné velikosti jako VŠE.

Stěžejní částí hodnocení kvality vzdělávání je hodnocení studijních programů a vzdělávacího procesu. V průběhu roku 2000 byl tento systém na celoškolní úrovni částečně inovován. Uskutečňovat se bude především prostřednictvím dvou procesů:

procesu jednorázové vnitřní evaluace, která je především součástí přípravy na evaluaci vnější, je prováděna ad hoc jmenovanými týmy podle aktuální potřeby (hodnocení by mělo být prováděno v cyklu cca 3 let, v současné době je např. jmenován tým pro posouzení struktury a rozsahu předmětů společného celoškolního základu),
procesu průběžného hodnocení spojeného zejména s činností celoškolské akreditační komise a analýzou pravidelně zjišťovaných informačních zdrojů pro hodnocení studijních programů a vzdělávacího procesu (zpětná vazba od studentů v podobě semestrálně prováděné ankety zaměřené na hodnocení předmětů a vyučujících, monitoring uplatnění absolventů, vyhodnocování výsledků přijímacího řízení a studijních výsledků, zejména studijní neúspěšnosti atd.)

Rozdílnému charakteru obou procesů bude přizpůsobena i jejich organizační a personální (institucionální) podoba.

Obdobné, případně ještě rozšířené informace jsou zjišťovány a vyhodnocovány také na fakultní úrovni, případně doplňovány dalšími jednorázovými šetřeními a analýzami s konkrétním tématickým zaměřením (např. šetřením prováděným u absolventů a zaměstnavatelů).

8.2 Výsledky vnitřního a vnějšího hodnocení

Vnější hodnocení

Jednotlivé fakulty VŠE zpracovaly v průběhu roku 2000 podklady pro žádost o prodloužení akreditace studijních programů, která byla podána na MŠMT ČR a bude projednána Akreditační komisí vlády v roce 2001. V prosinci 2000 projednávala tato komise v souvislosti se závěry hodnocení z roku 1998 zprávu Fakulty managementu VŠE o vývoji dosaženém od tohoto roku. Komise konstatovala, že se fakultě podařilo ve spolupráci s ostatními fakultami VŠE i vlastní aktivní politikou řešit problémy v personálním zabezpečení výuky a vytvořit podmínky pro rovnoměrnější zapojování pracovníků do vědeckovýzkumné a publikační činnosti. Zároveň došlo k úpravě studijních programů a jejich harmonizaci se standardy VŠE. Závěrem z jednání je, že fakulta přistoupila k závěrům AK odpovědně a splnila její požadavky.

Vnitřní hodnocení

Vnitřní hodnocení VŠE v jednotlivých oblastech činnosti školy bylo i v roce 2000 běžnou součástí práce všech příslušných pracovníků a orgánů školy a fakult. Lze konstatovat, že škola si i nadále udržuje vysokou prestiž mezi ekonomickými fakultami v rámci ČR, o čemž svědčí stabilní zájem o studium ve všech nabízených studijních programech a především zájem o absolventy VŠE. Pozitivní roli při vyhledávání budoucího zaměstnavatele začalo v roce 2000 hrát transformované Centrum profesní orientace.

Kvalita studijních programů je mimo jiné zajišťována vnitřním systémem akreditací předmětů a specializací, který vyžaduje, aby jejich garanti splňovali náročné kvalifikační předpoklady. V habilitačním a profesorském jmenovacím řízení se přitom prosadily na všech fakultách vysoké požadavky.

Problémem VŠE je omezený individuální kontakt mezi vyučujícím a studentem, a to zvláště v nižších ročnících studia. Příčinou je vysoký podíl přednáškové formy výuky ve velkých skupinách a převažující písemné zkoušení znalostí. V tomto směru bude úsilí do budoucnosti věnováno zlepšení metod výuky včetně rozvinutí efektivních forem distančního studia.

8.3 Hodnocení kvality vzdělávání studenty

Stejně jako v předchozích létech proběhla i v roce 2000 vždy po skončení semestru celoškolní anketa zaměřená na hodnocení absolvovaných předmětů a vyučujících. Anketa probíhá v elektronické podobě, obsahuje 16 standardních dotazů a možnost volné odpovědi, v níž může student sdělit své názory, náměty, připomínky. Stabilně se ankety účastní 23 24% dotázaných studentů.

U povinných předmětů celoškolního základu byla studenty vesměs velmi pozitivně hodnocena odborná úroveň vyučujících, a to především u předmětů práva, veřejných financí, statistiky a ekonomie. Studenti by v některých předmětech uvítali větší počet hodin cvičení (např. statistika, ekonomie, finanční účetnictví). Anketa ukázala i na rostoucí diferencovanost vstupních znalostí studentů, a to především v informatice.

9. Mezinárodní spolupráce ve vzdělávání

9.1 Zapojení vysoké školy do mezinárodních programů

Mezinárodní spolupráce Vysoké školy ekonomické v oblasti vzdělávání je jednoznačně orientována na prestižní školy, pracoviště a osobnosti a jejími hlavními zásadami jsou kvalita, partnerství, vzájemná důvěra a uznání. Prostřednictvím nejrůznějších forem mezinárodní spolupráce vstupuje škola aktivně do evropského resp. mezinárodního prostoru vzdělávání, což je plně v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol MŠMT i s Dlouhodobým záměrem VŠE na období 2000 – 2005.

V roce 2000 pokračovala řada aktivit v rámci členství VŠE v Community of European Management Schools (CEMS), prestižního společenství evropských ekonomických a manažerských škol, jehož je VŠE jako jediná česká vysoká škola členem od roku 1998. O výjimečnosti CEMS svědčí mj. fakt, že jeho členem může být z každé evropské země pouze jedna vysoká škola (dnes má CEMS 17 akademických členů). Strategická aliance CEMS představuje prostor pro setkávání a vzájemnou komunikaci představitelů významných světových firem (přibližně 55 CEMS corporate partners) a akademických členů, pro aktivní reflexi světových vývojových trendů do pedagogického procesu, pro publikování v časopise European Business Forum a v neposlední řadě pro realizaci společného mezinárodního studijního programu CEMS Master. Koncem roku 2000 byly započaty přípravy k implementaci inovované struktury tohoto programu, která by měla být realizována počínaje zimním semestrem akademického roku 2002/03. Program CEMS Master přispívá ke zvýšení kvality spektra studijních programů VŠE, k harmonizaci evropských studijních programů i k mobilitě studentů i učitelů VŠE.

Vysoká škola ekonomická je řádným členem PIM (Program in International Management), celosvětové sítě škol, které spolupracují při výměně studentů a učitelů v oblasti ekonomie a managementu. V současné době má tento program 40 řádných členů. Pro studenty představuje další možnost studia na vynikajících školách nejen v Evropě, ale i v USA, Kanadě, Mexiku, Brazílii, Austrálii, Jižní Africe a v Asii, aniž by museli platit mnohdy značně vysoké školné. PIM znamená rovněž možnost spolupráce v oblasti výuky, vědy i výzkumu.

Podstatnou úlohu v pozitivním rozvoji mobility studentů sehrávají tři mezinárodní programy VŠE, které přijímají studenty ze zahraničních škol: Central and Eastern Study Program (CESP), CEMS Master program a Programme leading to a M.A. degree in Economics of International Trade and European Integration. Vyučovacím jazykem těchto programů je angličtina (v CEMS i němčina) a jsou určeny jak mezinárodním studentům tak i studentům VŠE. Program CESP působí na VŠE od roku 1992, je stabilizován a přijímá nejen studenty, kteří si studium plně hradí, ale plní významnou úlohu rovněž při oboustranné výměně studentů. Poptávka po studiu v programu CEMS Master na VŠE zhruba dvakrát převažuje nad nabídkou studijních možností v jeho rámci. Program je otevřen jak studentům VŠE a studentům CEMS škol, tak i ostatním výměnným studentům druhého stupně vysokoškolského studia. Programme leading to a M.A. degree in Economics of International Trade and European Integration představuje roční specializované studium na partnerských evropských univerzitách šesti zemí EU. V roce 2000 byly realizovány přípravné kroky k vybudování nového mezinárodního studijního programu na VŠE.

Vysoká škola ekonomická chápe uznávání studia jako jeden z důležitých předpokladů harmonizace studia zejména v Evropě a postupně i v globálním měřítku. Proto klade tak silný důraz na výběr škol, se kterými chce spolupracovat a usiluje o navázání kontaktů s těmi, které patří v daném oboru k prestižním. Již od roku 1994 věnuje pozornost zavedení evropského systému transferu kreditů, ECTS.

VŠE má rovněž rozvinuté vztahy s mezinárodními institucemi v oblasti vzdělávání. Aktivně spolupracuje s EAIE (European Association in International Education). Je členem EDAMBA (European Doctoral Programmes Association in Management and Business Administration) a AACSB (The International Association for Management Education). V roce 2000 se stala členem Evropské konference rektorů (CRE) a Evropské nadace pro rozvoj managementu (EFMD). Jednotlivé fakulty jsou zastoupeny členstvím svých představitelů v dalších významných asociacích (Sdružení Evropských domů, EFA – Evropská finanční asociace, EAA – Evropská účetní asociace, IIPF – Mezinárodní institut veřejných financí, APSIA – Association of Professional Schools of International Affairs, CEEISA – Central Eastern European International Studies Association, Diplomatic Academies and Institutes of International Relations a další). Tito představitelé jsou také mnohdy členy výkonných rad jmenovaných asociací.

Na www stránkách Oddělení zahraničních vztahů lze nalézt informace pro zahraniční studenty v anglickém jazyce, obsahující základní údaje o České republice, všeobecné informace pro studenty, charakteristiku programu CEMS Masters Degree, kontaktní adresy, popis buddy programu, příručku pro zahraniční studenty a nabídku předmětů pro akademický rok 2000/2001. ¹

WWW Oddělení zahraničních vztahů obsahují velké množství informací pro studenty VŠE o možnostech studia v zahraničí organizovaných školou. V části věnované CEMS lze najít charakteristiku způsobu výběru studentů do programu, informace o výběrovém řízení, přehled CEMS škol a podrobné informace o CEMS školách. Na webové stránce Oddělení zahraničních vztahů je zveřejněna nabídka zahraničních škol, vč. počtu vysílaných studentů na každou školu a zodpovědné pracovnice zahraničního oddělení. Populární jsou zprávy studentů VŠE, kteří absolvovali semestrální studium v zahraničí. Jsou publikovány i další možnosti studia v zahraničí (doktorské studium, vědecké stáže, letní školy, konference, semináře apod.).

9.2 Zahraniční mobilita studentů a akademických pracovníků

V průběhu roku 2000 vysílala Vysoká škola ekonomická své studenty do více než 60 zahraničních škol. Tabulka 9.1 uvádí přehled zahraničních partnerských škol, kam posíláme na semestrální studijní pobyty studenty bakalářských a magisterských studijních programů. Počet studentů všech studijních programů, tj. vč. studentů doktorských studijních programů, vyslaných ke studiu na zahraniční partnerské školy, dosáhl 157. Lze pozorovat prosazující se trend konfrontace studentů doktorských studijních programů s aktuálním mezinárodním vývojem dané oblasti prostřednictvím aktivní účasti na mezinárodních konferencích. V roce 2000 bylo realizováno celkem 31 výjezdů doktorandů s příspěvky na zahraničních konferencích. V témže roce se VŠE zastoupená čtyřmi studenty a jedním pedagogem poprvé zúčastnila mezinárodní souteže případových studií na Richard Ivey School of Business, University of Ontario. Prostředky pro uvedené výjezdy studentů plynou ze smluvní spolupráce v rámci programu Socrates, TEMPUS, CEEPUS a AKTION, z bilaterálních smluv a z mezistátních kulturních dohod. Významným zdrojem rozvoje mobilit studentů je rovněž Stipendijní fond VŠE a finanční podpora poskytovaná studentům Pražskou nadací pro rozvoj ekonomického školství, nadací Student při IPB a sponzorskými dary podniků, které spolupracují s VŠE.

Výměna studentů se zahraničními školami je ve většině případů založena na vzájemné reciprocitě v delším časovém horizontu. Do mezinárodních studijních programů na VŠE bylo v roce 2000 přijato celkem 115 zahraničních studentů. Do placených mezinárodních studijních programů (CESP a jeho letní škola) a do studijních, zpravidla tematicky zaměřených krátkodobých pobytů, jsme přijali celkem 229 studentů ze zahraničí.

Pro internacionalizaci školy a zvyšování její prestiže v domácím i mezinárodním prostředí má velký význam mobilita pedagogických pracovníků. Výjezdy učitelů VŠE do zahraničí jsou nejčastěji spjaty s účastí na konferencích (171 zahraničních pobytů), setkáváními v rámci mezinárodních výzkumných týmů, členstvím v mezinárodních asociacích, studijními stážemi a přednáškovými pobyty. Je potěšitelné, že posledně jmenovaná forma zahraniční aktivity narůstá; konkrétně v roce 2000 proběhlo 23 přednáškových pobytů osmnácti učitelů VŠE na zahraničních vysokých školách. Celkem bylo v roce 2000 uskutečněno 490 výjezdů učitelů školy. V témže roce bylo do pravidelné výuky (v některých případech v intenzivní formě) zapojeno 11 zahraničních vyučujících. Kromě pravidelné výuky uskutečnila jednorázové přednášky na VŠE celá řada prestižních zahraničních osobností od představitelů Evropského parlamentu, přes velvyslance až k uznávaným profesorům a manažerům významných firem. Celkový počet přijatých zahraničních akademických pracovníků byl 34.

Profesní kontakty se zahraničními univerzitami jsou založeny především na osobních odborných vazbách jednotlivých učitelů Vysoké školy ekonomické, které jsou zaměřeny jak na oblast výzkumu, tak na oblast metodiky a srovnatelnosti výuky. Podstatné konkrétní aktivity v tomto směru lze proto nalézt ve výročních zprávách jednotlivých fakult VŠE.

Tab. 9.2.1: Zahraniční partnerské školy VŠE

Kontinent	Země	Partnerská škola
Austrálie	Austrálie	The University of Melbourne, Melbourne Business School
Austrálie	Austrálie	The University of Queensland, Faculty of Business, Economics and Law
Evropa	Belgie	Université Catholique de Louvain
	Belgie	University of Antwerp, RUCA
	Dánsko	Denmark´s International Study Program
		Copenhagen Business School
		The Aarhus School of Business
	Finsko	Turku School of Economics and Business Administration
	Finsko	Helsinki School of Economics and Business Administration
	Francie	Ecole Superieure de Commerce de Dijon
		Ecole des Hautes Etudes Commerciales (HEC)
		Ecole des Hautes Etudes Commerciales du Nord (EDHEC), Lille
		E.M. Lyon
		LUniversité Jean Moulin Lyon 3 – IAE de Lyon
		Ecole Superieure de Commerce de Paris
	Itálie	Universita Commerciale Luigi Bocconi di Milano
	Maďarsko	Budapest University of Economic Sciences
	Německo	Universität zu Köln
		L.M.U München
		Handelshochschule Leipzig
		Fachhochschule Aachen
		Chemnitz University of Technology
		Technische Universität Braunsweig
		F.A.U. Erlangen-Nürnberg
		Hochschule Zittau/Görlitz
	Nizozemí	Erasmus Universiteit Rotterdam
	Norsko	Norwegian School of Economics, Bergen
	Norsko	Norwegian School of Management, Sandvika
	Polsko	Warsaw School of Economics
	Rakousko	Wirtschaftsuniversität Wien
	Rakousko	Johannes Kepler Universitaet
	Řecko	Athens University of Economics and Business
	Slovensko	Ekonomická Univerzita Bratislava
	Španělsko	ESADE Barcelona
	Španělsko	Universidad de Granada
	Švédsko	Stockholm School of Economics
		Uppsala Universitet
		UMEA University
	Švýcarsko	Universität St. Gallen
	Velká Británie	University of Plymouth
		London School of Economics
		University of Manchester, Manchester Business School
		Staffordshire University, Business School
		University of Stirling
Latinská Amerika	Brazílie	Escola de Administracao de Empresas de Sao Paulo
Kontinent	Země	Partnerská škola
Severní Amerika	Kanada	The University of Western Ontario, Richard Ivey School of Business
	Mexiko	Instituto Technológico Autónomo de México
	USA	Bradley University, the Graduate School
		The Anderson School at UCLA
		University of North Carolina at Chapel Hill, Kenan-Flagler Business School
		Rochester Institute of Technology (RIT), College of Business
		State University of New York at New Paltz

Tab. 9.2.2: Zapojení VŠ v programech mez. spolupráce

Programy EU pro vzdělávání a přípravu na povolání

Program	Socrates- Erasmus	Sokrates				Leonardo
Program	Socrates- Erasmus	Comenius	Grundtvig	Lingua	Minerva	Leonardo
Počet projektů	1					2
Počet vyslaných studentů	101
Počet přijatých studentů	90
Počet vyslaných ak. prac.	9
Počet přijatých ak. prac.	4

Ostatní programy

Program	Ceepus	Aktion	Ostatní
Počet projektů	1	3	5
Počet vyslaných studentů	2	4	3
Počet přijatých studentů	5	4	229
Počet vyslaných akademických pracovníků	–	5	2
Počet přijatých akademických pracovníků	1	4	12

Další studijní pobyty v zahraničí

Program	Vládní stipendia	Přímá meziuniverzitní spolupráce
Program	Vládní stipendia	v Evropě	mimo Evropu
Počet vyslaných studentů	26	9	12
Počet přijatých studentů	2	8	6
Počet vyslaných akademických pracovníků	4	403	67
Počet přijatých akademických pracovníků	2	9	2

1/ Zahraniční studenti přijatí do mezinárodních studijních programů na VŠE dostávají v písemné podobě příručku pro zahraniční studenty, nabídku předmětů na VŠE a přehled učitelů.

10. Činnost fakult a dalších součástí

Základní informace o činnosti fakult VŠE v Praze jsou uvedeny v kapitolách 4. Studijní a pedagogická činnost, 6. Výzkum a vývoj, 7. Akademičtí pracovníci a 11. Další aktivity. Podrobně uvádí činnost jednotlivých fakult jejich výroční zprávy.

V této kapitole proto podáváme pouze přehled fakult a dalších součástí VŠE v Praze a jejich zaměření.

10.1 Fakulta financí a účetnictví

10.1.1 Složení vedení fakulty

doc. Ing. Bojka Hamerníková, CSc. – děkanka

doc. Ing. Marie Míková, CSc. – proděkanka pro studium a pedagogickou činnost

doc. Ing. Petr Musílek, CSc. – proděkan pro vědu

Ing. Jaroslava Holečková, Ph.D. – proděkanka pro zahraniční vztahy

10.1.2 Zaměření fakulty

Fakulta financí a účetnictví byla založena 1. 7. 1991 jako jedna z pěti fakult Vysoké školy ekonomické. Fakulta má sedm kateder: Bankovnictví a pojišťovnictví, Didaktiky ekonomických předmětů, Financí a oceňování podniku, Finančního účetnictví, Nákladového účetnictví a kalkulací (dnešní kat. manažerského účetnictví), Měnové teorie a politiky, Veřejných financí. Některé katedry byly součástí dřívější národohospodářské fakulty VŠE, finanční katedry vesměs vznikly rozdělením dřívější katedry financí a úvěru, katedra didaktiky ekonomických předmětů je nástupcem katedry pedagogiky; obě účetní katedry vznikly rozdělením dřívější katedry účetnictví, která byla součástí fakulty řízení.

Fakulta dnes připravuje odborníky v oblastech, jejichž pozice je v tržní ekonomice velmi významná. Specifikum fakulty tkví ve spojení financí a účetnictví a jejich využívání ve finančním řízení a rozhodování na všech úrovních hospodaření. Ve studijních programech fakulty jsou finance reprezentovány především problematikou měnové teorie a politiky a jejich mezinárodními aspekty, bankovnictvím a pojišťovnictvím, problematikou státního rozpočtu a hospodaření s jeho prostředky, hospodaření regionálních celků, různých neziskových organizací, daňovou teorií a praxí. Velká pozornost je věnována předmětům z finančního řízení a oceňování podniku. Příslušné studijní předměty prezentují účetnictví jako základ informačního a kontrolního systému podniku, podávající obraz o jeho majetkovém a kapitálovém vybavení a o průběhu a výsledcích jeho hospodářské činnosti. K zajištění pravdivosti a objektivity účetních informací slouží ověřování nezávislými auditory státního účetního výkaznictví. Tato problematika je rovněž součástí příslušného zaměření studia. Na fakultě se dále uskutečňuje příprava učitelů odborných ekonomických předmětů pro obchodní akademie a další střední odborné školy.

Fakulta financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze byla v rámci hodnocení ekonomických fakult České republiky v r. 1998 hodnocena evaluační komisí jako špičkové pracoviště v daném oboru v ČR. Fakulta od té doby prošla určitými kvalitativními změnami, řada dalších změn byla nastartována v druhé polovině r. 2000 po nástupu nového vedení fakulty do funkce.

Vědecko-výzkumná činnost Fakulty financí a účetnictví v roce 2000 navázala na dosavadní prestižní postavení fakulty v oblasti domácího finančně-účetního výzkumu a zaměřila se na propojení pedagogické činnosti s vědou a výzkumem, širokou spolupráci s finanční, účetní, bankovní a investiční praxí, práci s velkým počtem výzkumně orientovaných studentů doktorského studia a na dlouhodobou a stabilní poradenskou a expertizní spolupráci s vládními a soukromými institucemi.

10.1.3 Počty studentů českého občanství v r. 2000

Studijní program: Hospodářská politika a správa
Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Celkem
Obor	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Celkem
Finance	323		562		392		1277
Účetnictví a finanční řízení podniku	293		487		409		1189
Celkem program	616		1049		801		2466
Celkem fakulta	616		1049		801		2466
Celoživ. vzdělávání – mimořádné studium							66
Studium k rozšíření pedagog. kvalifikace							21

10.2 Fakulta mezinárodních vztahů

10.2.1 Složení vedení fakulty

doc. JUDr. Zbyněk Švarc – děkan fakulty

Ing. Jiří Zeman – proděkan pro pedagogikou činnost

doc. RNDr. Václav Kašpar, CSc. – proděkan pro zahraniční styky

doc. Ing. Václav Kubišta, CSc. – proděkan pro vědeckou činnost

doc. PhDr. Sergej Tryml, CSc. – proděkan pro jazykovou výuku

10.2.2 Zaměření fakulty

Posláním Fakulty mezinárodních vztahů je připravovat na vysoké odborné úrovni budoucí absolventy pro nástup do náročných pracovních pozic ve velkých obchodních firmách, v zahraničním obchodě, v obchodních činnostech bank, v cestovním ruchu, ve veřejné správě, v nadnárodních orgánech i v zahraniční službě. Toto své poslání naplňuje FMV dlouhodobě a systematicky, přičemž usiluje o to, aby její absolventi získali kromě znalostí obecných ekonomických souvislostí především dostatečně hluboké znalosti v oblasti své specializace a nadstandardní znalosti jazykové. Průběžně se FMV snaží reagovat na současné trendy v oblasti vědy i v měnící se poptávce po profilu absolventů.

K aspiracím FMV patří nabízet nejlepším studentům možnost absolvovat část studia v zahraničí. Tuto aspiraci se daří naplňovat vzhledem k řadě dobrých kontaktů s univerzitami v Evropě i na americkém kontinentě a díky tomu, že VŠE se stala před dvěma lety plnoprávným členem prestižního Společenství evropských manažerských škol (CEMS).

Evaluace devatenácti ekonomicko-manažerských fakult v České republice zařadila Fakultu mezinárodních vztahů do nejlépe hodnocené skupiny (hodnocení A1).

V roce 2000 Fakulta mezinárodních vztahů rozvíjela studium ve třech oblastech:

mezinárodní ekonomické vztahy,
mezinárodní politika,
právo se zaměřením na ekonomickou problematiku a mezinárodní souvislosti.

Fakulta věnovala zvýšenou pozornost problémům a otázkám souvisejícím s globalizačními procesy a zvláště s předpokládaným vstupem ČR do Evropské unie. Tato pozornost se promítla jak do inovace studijních programů, tak do vědeckých aktivit uskutečňovaných v rámci jednotlivých výzkumných projektů.

10.2.3 Počty studentů českého občanství v r. 2000

Studijní program: Mezinárodní ekonomické vztahy
Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Celkem
Obor	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Celkem
Mezinárodní obchod	678		700		737		2115
Podnikání a právo	97				109		206
Cestovní ruch			89				89
Evropská integrace			60				60
Komerční právo			92				92
Mezinárodní politika a diplomacie			182				182
Mezinárodní a evrop. studia – diplomacie					121		121
Celkem program	775		1123		967		2865
Celkem fakulta	775		1123		967		2865
Celoživ. vzdělávání mimořádné studium							26

10.3 Fakulta podnikohospodářská

10.3.1 Složení vedení fakulty

prof. Ing. Jiří Kleibl, CSc. – děkan fakulty

doc. Ing. Tomáš Kubálek, CSc. – proděkan pro pedagogiku a informatizaci

prof.Ing.Dr.h.c. Radim Vlček, CSc. – proděkan pro vědu

doc. PhDr. Karel Pavlica, PhD. – proděkan pro zahraniční vztahy a styk s veřejností

10.3.2 Zaměření fakulty

Fakulta podnikohospodářská připravuje své studenty k vykonávání nejrůznějších ekonomických a manažerských činností v podnikové sféře, tj. při řízení různých typů podniků nebo jejich částí. Znamená to, že její absolventi nalézají své uplatnění ve výrobních i nevýrobních podnicích výdělečného i neziskového typu, různé velikosti, vlastnické či právní formy, které se nacházejí v různých odvětvích a oborech podnikání. Studiem oboru podniková ekonomika a management získávají studenti bakalářského studia znalosti a dovednosti nezbytné pro samostatné, tvůrčí a kvalitní zvládání ekonomických a manažerských rolí na úrovni středního článku řízení našich podniků. V navazujícím magisterském studiu mohou absolventi bakalářského studia pokračovat v prohlubování a rozvíjení svých ekonomických a manažerských znalostí, schopností a dovedností, a to jak studiem hlavní specializace, která navazuje na obor studovaný v bakalářském stupni, tak i absolvováním některé z řady vedlejších specializací nabízených jak Fakultou podnikohospodářskou, tak i dalšími fakultami Vysoké školy ekonomické v Praze.

Absolventi bakalářského a zejména pak navazujícího magisterského studia jsou velmi vyhledávanými odborníky se schopnostmi řešit širokou škálu problémů podnikové praxe. Jde např. o ekonomické analýzy prováděné v nejrůznějších podnikatelských subjektech, o vyhodnocování hospodárnosti, efektivnosti a celkové prosperity různých podnikatelských aktivit. Absolventi jsou připraveni na vykonávání či řízení marketingových a inovačních aktivit, na modernizaci dosavadních a projektování nových organizačních struktur, na komplexní řešení logistiky, efektivní řízení výroby, zdokonalování jakosti procesů a jejich produktů, na řešení personálních otázek a vedení lidí, jakož i celé řady speciálních manažerských činností strategickým managementem počínaje a operativním řízením konče.

Fakulta podnikohospodářská nabízí též doktorské studium ve stejném oboru se specializacemi na podnikovou ekonomiku, marketing a management.

Těmto potřebám výchovy podnikových ekonomů a manažerů s tak širokým spektrem jejich znalostí a dovedností se trvale přizpůsobuje i struktura fakulty v podobě odpovídajícího počtu, zaměření a velikosti kateder. S prioritním zřetelem na potřeby naší praxe, vychovává Fakulta podnikohospodářská v magisterském navazujícím studiu takové absolventy, jejichž úroveň a zaměření jsou srovnatelné s úrovní a zaměřením absolventů podobných fakult a vysokých škol v zemích s vyspělou tržní ekonomikou.

Vědeckovýzkumná činnost Fakulty podnikohospodářské se dotýká většiny výše uvedených odborností, ve kterých jsou vychováváni její absolventi.

10.3.3 Počty studentů českého občanství v r. 2000

Studijní program: Ekonomika a management
Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Doktorské studium		Celkem
Obor	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Celkem
Podnik. ekonomika a management	648	103	1039	145	784	79	25	125	2948
Celkem fakulta	648	103	1039	145	784	79	25	125	2948
Celoživ. vzdělávání – mimořádné studium									353

10.4 Fakulta informatiky a statistiky

10.4.1 Složení vedení fakulty

doc. RNDr. Jan Pelikán, CSc. – děkan fakulty

doc. Ing. Hana Řezanková, CSc. – proděkanka pro pedagogiku

prof. DrSc. Radim Jiroušek – proděkan pro vědu a výzkum

prof. Ing. Jaroslav Jandoš, CSc. – proděkan pro zahraniční styky

10.4.2 Zaměření fakulty

Fakulta informatiky a statistiky je jednou z šesti fakult Vysoké školy ekonomické v Praze. Její katedry a studijní obory jsou zaměřeny na práci s informacemi. Odborným zaměřením fakulty jsou disciplíny studující informační systémy, jako jsou informační technologie, informační management a znalostní systémy a dále disciplíny zabývající se kvantitativními metodami zpracování a využívání informací, které jsou zaměřeny na matematicky orientované oblasti jako je statistika, ekonometrie, operační výzkum a demografie. Jde obory dynamicky se rozvíjející, opírající se o prudký rozvoj výpočetní techniky.

Fakulta nabízí odpovídající vzdělání v uvedených oborech a reaguje tak na potřeby z praxe po takto vzdělaných absolventech, a to jak v magisterských, tak doktorských studijních programech. Jde o odborně náročné studium, které přináší kvalifikaci založenou na propojení informatických znalostí se znalostí ekonomie a matematických metod, jež je v praxi velice oceněna a vyhledávána.

Kromě výuky na Fakultě informatiky a statistiky fakulta zajišťuje také výuku na všech ostatních fakultách VŠE v předmětech odborně orientovaných na obory kateder fakulty.

Na fakultě existuje devět kateder, které jednak odborně profilují studenty fakulty, ale i katedry, které představují odborný teoretický základ studia, jako je matematika a filosofie. Kromě kateder je na fakultě zřízeno vědeckovýzkumné pracoviště LISP, které je orientováno na výzkum umělé inteligence.

Vědeckovýzkumná činnost fakulty odpovídá zaměření kateder a orientuje se jednak na plnění výzkumných záměrů fakulty, dále na získávání a řešení grantových projektů různých grantových agentur, především Grantové agentury České republiky, Fondu rozvoje vysokých škol, ale i zahraničních. Významná je spolupráce s praxí, s významnými pracovišti jako je MFF UK, ÚTIA, ČVUT, Český statistický úřad, ale i s řadou zahraničních univerzit. Významnými výsledky vědecké činnosti fakulty je bohatá publikační činnost, přednášky na význačných mezinárodních konferencích, pořádání konferencí a seminářů pro širokou odbornou veřejnost, vydávání odborných časopisů a sborníků, zpracovávání projektů a oponentní a expertní činnost. Vědeckovýzkumná činnost je tak zárukou odborné kvality učitelů a rozvoje studijních programů fakulty.

10.4.3 Počty studentů českého občanství v r. 2000

Studijní program: Aplikovaná informatika
Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Celkem
Obor	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Celkem
Informatika	308				546		854
Inform. management			123				123
Inform. technologie			173				173
Inform. a znalostní inženýrství			65				65
Celkem program	308		361		546		1215
Studijní program: Kvantitativní metody v ekonomice
Statist. a ekonometrie	116						116
Ekonometrie a operační výzkum			44				44
Statisticko-pojistné inženýrství			60				60
Matematické metody v ekonomii					55		55
Statistické a pojistné inženýrství					118		118
Celkem program	116		104		173		393
Celkem fakulta	424		465		719		1608
Celoživ. vzdělávání -mimořádné studium							67

10.5 Fakulta národohospodářská

10.5.1 Složení vedení fakulty

doc. Ing. Ivo Straka, CSc. – děkan fakulty

Mgr. Pavel Neset – proděkan pro pedagogiku

Ing. Zdeněk Chytil, CSc. – proděkan pro zahraniční styky

doc. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. – proděkan pro vědu

doc. Ing. Jiřina Jílková, CSc. – proděkanka pro koordinaci grantové činnosti,
výzkumných záměrů a řízení IEEP

10.5.2 Fakulta národohospodářská

Fakulta byla založena krátce po listopadu 1989 v návaznosti na dlouhou tradici věnovanou národohospodářským teoriím od meziválečného období ve spojení s velkými jmény českých národohospodářů. V roce 1992 byla rozšířena o problematiku výuky zaměřené do mezoekonomické teorie v oblasti regionalistiky a veřejné správy. Kombinace národohospodářské teorie, ekonomických teorií a souvisejících praktických ekonomických disciplín staví v současné době Fakultu národohospodářskou do srovnatelné pozice s vedoucími evropskými univerzitami. Fakulta v této podobě nabízí dva studijní programy pětiletého magisterského studia:

a) Hospodářská politika

b) Regionalistika a veřejná správa

V současné době Fakulta garantuje rovněž dvoustupňové studijní programy rozčleněné na bakalářský a navazující magisterský studijní program v obou výše uvedených disciplínách.Vedle těchto hlavních studijních programů Fakulta zajišťuje větší množství vedlejších studijních specializací, které umožňují studentům orientovat jejich znalostní profil ve směru své očekávané profesní orientace. V oblasti vědecké kvalifikace je Fakulta vedoucím pracovištěm ve výchově studentů doktorských studijních programů, kde zajišťuje vědecké vzdělání pro absolventy ostatních škol a univerzit ČR a pracovníky ekonomicko-správní praxe.

Vedle svého pedagogického programu hraje Fakulta důležitou roli v české a mezinárodní vědě a výzkumu a má silnou pozici jako poradní orgán pro vládní orgány a státní správu obecně. Vědecko-výzkumný potenciál Fakulty je zajištěný širokým okruhem odborníků soustředěných na Fakultě a odráží se v počtu publikací a vědeckých monografií v rámci české ekonomické teorie. V tomto ohledu lze konstatovat, že počtem svých odborníků a významem vědeckovýzkumných úkolů zajišťovaných jejími profesory a docenty zastává významné místo v české hospodářské praxi, výzkumu a rozvoji vědy. Zapojení Fakulty do mezinárodní spolupráce je úměrné jejímu významu v národním rámci. Fakulta v uplynulých letech koordinovala vědecko-pedagogické projekty v rámci Evropské Unie v oblasti hospodářské a regionální politiky. V současné době je pověřená vedením vzdělávacího projektu v oblasti strukturálních fondů a regionální politiky Evropské Unie. Rozsáhlé meziuniverzitní kontakty s pracovišti v západní Evropě a Spojených Státech znamenají rovněž plynulou výměnu profesorů, rozvoj mezinárodních výukových programů a konkrétní spolupráci na mezinárodních výzkumných projektech orientovaných do problematiky ekonomických teorií, sociální politiky, ekonomiky životního prostředí a hospodářské a regionální politiky. Vedle těchto aktivit zajišťuje rovněž Fakulta výukové programy v oblasti vzdělávání úředníků státní správy ve spolupráci s Evropskými institucemi. Tyto programy jsou kontinuálně přizpůsobovány a modernizovány ve smyslu aktuálních požadavků ekonomické a správní praxe.

10.5.3 Počty studentů českého občanství v r. 2000

Studijní program: Hospodářská politika a správa
Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Doktorské studium		Celkem
Obor	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Celkem
Národní hospodářství	373				430				803
Veřejná správa a region. ekonomika	199								199
Hospodářská politika			492				28	41	561
Regionalistika a veřejná správa			209		395				604
Celkem program	572		701		825		28	41	2167
Studijní program: Ekonomické teorie
Obecná ekon. teorie a dějiny ekon. teorií							10	9	19
Celkem fakulta	572		701		825		38	50	2186
Celoživ. vzdělávání mimořádné studium									17

10.6 Fakulta managementu

10.6.1 Složení fakulty

doc. Ing. Pavel Dvořák, CSc. – děkan fakulty

doc. Ing. Pavel Pudil, CSc. – proděkan pro vědu, výzkum a zahran. vztahy

PhDr. Miloslava Hiršová – proděkanka pro pedagogickou činnost

Ing. Petr Pirožek, Ph.D. – proděkan pro vnější vztahy

Ing. Jiří Jelínek, CSc. – proděkan pro rozvoj

10.6.2 Zaměření fakulty

Fakulta managementu je nejmladší, šestou fakultou Vysoké školy ekonomické a současně jedinou její fakultou umístěnou mimo hlavní město. V současné době má fakulta 891 studentů, z toho přibližně pětinu v programu kombinovaného studia a více než 60 pedagogů, vědeckovýzkumných pracovníků a dalších zaměstnanců.

Základní orientace fakulty je ekonomicko-manažerská. Jejím hlavním pedagogickým záměrem je vybavit absolventy moderními manažerskými dovednostmi, které jim umožní úspěšně řešit všechny problémy manažerské praxe v ziskově i neziskově orientovaných organizacích i orgánech státní správy a samosprávy a zároveň všemi nezbytnými znalostmi ekonomického charakteru, které musí mít každý absolvent Vysoké školy ekonomické. Součástí společného studia je i výuka světových jazyků, zaměřená převážně na získání schopností používat zahraniční odbornou literaturu a aktivní komunikaci se zahraničními partnery.

Po absolvování bloku předmětů společného základu, vyučovaného na všech fakultách VŠE, se student na Fakultě managementu profiluje v rámci hlavního oboru Management podnikatelské sféry a veřejných služeb a dále v rámci jedné ze tří hlavních specializací:

Management podnikatelské sféry. Její absolventi se uplatňují zejména v managementu průmyslových, obchodních, stavebních, dopravních i finačních firem a organizací.
Management veřejných služeb. Její absolventi se uplatňují ve státní správě a samosprávě (od místních orgánů, přes okresní úřady až po ústřední orgány), v institucích zabývajících se regionální politikou, v institucích veřejných služeb a v nevládních neziskových organizacích.
Management informací. Cílem je vychovávat odborníky schopné řídit navrhování, realizaci a provozování informačních systémů, určených zejména pro podporu kvantitativně podloženého manažerského rozhodování.

Mimo pedagogické aktivity realizuje fakulta mnoho vědeckovýzkumných aktivit ve většině případů v rámci mezinárodní spolupráce (především university v Nevadě, Cambridge, Salzburgu a Insbrucku).

10.6.3 Počty studentů českého občanství v r. 2000

Studijní program: Ekonomika a management
Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Doktorské studium		Celkem
Obor	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Prez.	Dist.	Celkem
Manag. podn. sféry a veřejných služeb	91	56	311	134	228	71	0	0	891
Angl. a němčina pro hospodářskou sféru	–	–	–	–	–	–	–	–	–
Celkem fakulta	91	56	311	134	228	71	0	0	891
Mimořádné studium	20	–	–	–	–	–	–	–	20

10.7 Výpočetní centrum

Ředitel: RNDr. Igor Čermák, CSc.

Hlavní úlohou Výpočetního centra je zajištění provozu sítě a informačních zdrojů pro potřeby výuky, rozvoj vědecké činnosti, chod administrativy školy a rozvoj moderních informačních technologií na VŠE. Výpočetní centrum zabezpečuje správu a rozvoj jedné z nejrozsáhlejších lokálních akademických sítí v ČR, poskytuje síťové služby včetně připojení jednotlivých areálů VŠE navzájem a k síti Internet, provozuje počítačové učebny a studovny a zajišťuje údržbu a inovaci výpočetní techniky. Dále poskytuje servis a podporu uživatelům výpočetní techniky, provádí projekční a programátorské služby a podílí se na zavádění a provozování vyprojektovaných systémů. V souladu se schválenými projekty koordinuje a zajišťuje zavádění prvků moderních komunikačních technologií do všech oblastí administrativy a řízení školy. Zabezpečuje podporu moderních metod výuky s využitím internetových a počítačových technologií včetně využití síťových služeb a aplikací ve výuce (přenos obrazu a hlasu po datové síti apod.). Výpočetní centrum hraje důležitou roli při zvyšování efektivity chodu administrativy školy a vzdělávání uživatelů sítě a informačních služeb a systémů.

Bližší podrobnosti o činnosti Výpočetního centra VŠE jsou obsaženy v 5. kapitole této zprávy.

10.8 Centrum informačních a knihovnických služeb

Ředitelka: PhDr. Stanislava Bícová, CSc.

Centrum informačních a knihovnických služeb, jehož hlavním posláním na VŠE je informační zabezpečení studia a vědeckovýzkumné práce (to je doloženo v kapitole 5 tohoto materiálu a v samostatné Výroční zprávě CIKS za rok 2000), dovršilo k 1.1. 2000 pět let své existence: S tím bylo spojené na jedné straně určité ohlédnutí a vyhodnocení úrovně služeb poskytovaných akademické obci VŠE i odborné veřejnosti, na straně druhé zpracování koncepce dalšího rozvoje na bázi nových informačních technologií přijaté koncem roku vedením VŠE (Dlouhodobý záměr rozvoje CIKS).

K 5. výročí založení CIKS se vztahují dvě akce: Vedení VŠE se sešlo počátkem roku s řediteli významných českých knihoven, což potvrdilo postavení CIKS VŠE mezi předními knihovnami v ČR, a později při příležitosti 5.výročí otevření nově rekonstruovaných studoven v budově VŠE na Žižkově, se uskutečnilo setkání vedení VŠE se všemi pracovníky CIKS. Rovněž toto setkání potvrdilo úroveň a funkční spolehlivost poskytovaných knihovnických a informačních služeb a jejich výbornou pověst v národním i mezinárodním měřítku. Podařilo se vybudovat pracoviště, schopné v rutinním provozu pokrýt informační potřeby 10 tisíc zaregistrovaných uživatelů, a zároveň schopné svého vlastního rozvoje.

Dokladem toho je rozsáhlá grantová činnost CIKS a rozsáhlá mezinárodní spolupráce:

V roce 2000 získalo CIKS (ve spolupráci s Knihovnou CERGE-EI) jeden z největších grantů v rámci programu MŠMT na podporu informačního zabezpečení vědy a výzkumu s názvem Multifunkční knihovnické centrum pro ekonomický výzkum (2000-2003), a také další dva roční granty z Fondu rozvoje VŠ. Tyto dva grantové projekty byly zaměřeny na řešení onlinového přístupu k plným textům diplomových prací a na převod rozsáhlého elektronického informačního servisu z lokální počítačové sítě pod web technologii v síti Internet.

Spoluřešitelem Knihovny CERGE-EI bylo CIKS v případě zahraničního grantového projektu Národního vzdělávacího fondu, jehož velmi úspěšným výsledkem jsou informační služby Management Digest nabízené v síti Internet na adrese http://www.digest.cz. Jiným důležitým zahraničním grantovým projektem, jehož dvouleté řešení v roce 2000 skončilo, je grant Tempus Phare CME1 Management of Information and Library Services for CEMS Study Programme. Díky této grantové podpoře se mohlo mimo jiné uskutečnit několik programů staff exchange se zahraničními partnery z universitních knihoven v Kodani, Paříži a ve Vídni, a několik pracovnic CIKS se mohlo účastnit intenzivních jazykových kursů ve Velké Británii. Poměrně rozsáhlá byla účast CIKS na grantovém projektu F4 Badame, kde se jednalo zejména o zabezpečení informačních zdrojů pro tento několikaletý projekt, úspěšně obhájený rovněž v roce 2000.

Celkem 5 grantových projektů CIKS a jedna rozsáhlá spolupráce na grantu F4 (Badame) v roce 2000 představuje velmi úspěšnou projekční a rozvojovou činnost CIKS, a to i v intencích rozvoje mezinárodní spolupráce.

Dominantou zahraniční spolupráce CIKS je po celou dobu jeho existence členství ve Společnosti knihovníků evropských ekonomických univerzit (EBSLG). Také v tomto evropském společenství se CIKS účastní několika projektů a je nositelem projektu EBSLG www-stránky, který je vysoce hodnocen jako vklad české strany (CIKS VŠE) do mezinárodní evropské spolupráce.

Vedle těchto aktivit směřujících k naplňování poslání CIKS zajišťuje tento útvar pro VŠE významné a rozsáhlé přidružené činnosti jde především o správu a výrobu identifikačních karet pro všechny studenty a zaměstnance VŠE (v roce 2000 bylo vyrobeno cca 4000 karet), a dále o organizační zajištění Programu vzdělávání pro zaměstnance a učitele VŠE, v jehož rámci byla uspořádána řada jazykových kursů, kursů výpočetní techniky a zvláštního kursu pro začínající vysokoškolské pedagogy.

10.9 Centrum tělesné výchovy a sportu

Ředitel: Mgr. Miloš Pádivý

Centrum tělesné výchovy a sportu je pedagogickým pracovištěm, které s celoškolskou působností zajišťuje kurzy povinné tělesné výchovy a zájmovou sportovní činnost studentů na VŠE. Tělesná výchova je zařazena do studijních plánů v rozsahu 2 povinných zápočtů v průběhu bakalářského studia. CTVS-VŠE nabízí studentům v obligatorní i fakultativní formě výuky 22 sportovních specializací pro všechny výkonnostní úrovně, dále účast na specializovaných seminářích, sportovních soustředěních a výcvikových kurzech.

Rozvrh tělesné výchovy má celoroční platnost což výrazně usnadňuje studentům orientaci a možnost zařazení tělesné výchovy do svého studijního programu.

Všechny formy výuky tělesné výuky zajišťuje 20 interních a 2 externí učitelé, pracoviště má dále 1 sekretářku, 1 správce areálu tělocvičny a skladu sportovních potřeb, 1 správce tenisového areálu na Třebešíně a 1 správce letního výcvikového střediska v Dobronicích.

Do kurzů tělesné výchovy pro semestrální výuku bylo zapsáno v roce 2000 :

v zimním semestru 4350 studentů
v letním semestru 3420 studentů.

Tato činnost je v plném rozsahu finančně zajištěna z rozpočtu pracoviště.

Limitujícím faktorem je naprostý nedostatek vlastních tělovýchovných zařízení a s tím související problémy s pronájmem objektů pro výuku.

V souvislosti s projektem výstavby v Rajské zahradě je uvažováno s výstavbou sportovního zařízení nad stávající menzou, VŠE dále zakoupila pozemek na Třebešíně, kde se uvažuje s výstavbou komplexního sportovního zařízení. Tímto by se podmínky pro výuku tělesné výchovy i pro sportovní vyžití zaměstnanců školy výrazně zlepšily.

V roce 2000 CTVS-VŠE realizovalo 19 ZVK s účastí 730 studentů a 19 LVK, kterých se zúčastnilo 898 studentů.

Výcvikové kurzy jsou pořádány v době zkouškového období a o prázdninách tak, aby nezasahovaly do semestrální výuky. Účast na zimních a letních výcvikových kurzech hradí v plné výši studenti.

Kromě pedagogického procesu CTVS komplexně zabezpečuje provoz tenisového areálu na Třebešíně, letního střediska v Dobronicích a na Suchomelu, zajišťuje veškeré objekty na semestrální výuku i pro zimní výcvikové kurzy a potřebný sportovní materiál.

Sportovní aktivity jsou nedílnou součástí komplexu fyzických, zdravotních, duchovních a společenských aktivit, které spoluvytvářejí profil studenta VŠE.

Pravidelná hodnocení všech forem výuky a trvalý zájem studentů ukazují, že rozsah i formy výuky tělesné výchovy a sportu na VŠE jsou vyhovující a že CTVS naplňuje úkol, pro který bylo zřízeno.

10.10 Institut produktivity

Ředitel: prof. Ing. Milan Matějka, DrSc.

Institut produktivity VŠE v roce 2000 pokračoval ve své hlavní pracovní náplni, tj.

získávání znalostí o měnících se podnikových systémech ve světě, se zaměřením na podniky světové třídy,
veřejných školících programech,
poradenství pro české podniky při jejich restrukturalizaci
při primárním zaměření na růst produktivity.

Ve spolupráci s katedrou Podnikové ekonomiky pracoval IP na přípravě předmětu Nové podnikové systémy, který bude povinným kursem na Podnikohospodářské fakultě, inovačního charakteru.

Pro tento kurs byly ve spolupráci s podniky více odvětví připraveny kapitoly knihy, věnované zásadním změnám výrobních systémů i mezipodnikových vztahů přechodu na spolupráci podniků v řetězcích a sítích.

Poradenské a školící programy uskutečňoval IP ve spolupráci se Středoevropským centrem produktivity.

10.11 Institut krizového managementu

Ředitel: Ing. Zdeněk Kopecký

Institut krizového managementu je vědecko-pedagogické pracoviště VŠE v Praze. V uplynulém roce prováděl výzkum v oblasti teorie a praxe krizového managementu. V rámci prezenčního studia zabezpečoval výuku předmětu Základy krizového managementu. Ve spolupráci se Správou státních hmotných rezerv pořádal krátkodobé a vícesemestrové specializační kurzy, poskytující v rámci celoživotního vzdělávání další vzdělání řídícím pracovníkům hospodářské sféry a veřejné správy v oblasti krizového managementu se zaměřením na hospodářská opatření pro krizové stavy. Zpracovával expertízy a studie pro státní správu a podnikovou sféru na implementaci nové legislativy pro oblast krizového managementu do praxe.

10.12 Francouzsko-český institut řízení

Ředitelka: doc. Ing. Hana Machková, CSc.

Francouzsko-český institut řízení (IFTG) je účelové vědecko-pedagogické pracoviště VŠE v Praze. U příležitosti 10.výročí založení institutu byla na VŠE zorganizována konference za účasti francouzského velvyslance, zástupců francouzských vysokých škol i zástupců podnikové sféry. Hlavním posláním IFTG je podpora rozvoje ekonomické spolupráce mezi Francií a Českou republikou. Nosným programem je postgraduální kurz podnikového managementu pro frankofonní posluchače (tzv.mastaire), který je zakončen státním francouzským diplomem DESS CAAE. Ve spolupráci s francouzským velvyslanectvím v Praze organizuje institut výuku francouzského jazyka. Jedná se o výuku ekonomické francouzštiny a francouzštiny pro veřejnou správu se zaměřením na problematiku EU.

10.13 Institut oceňování majetku

Ředitel: prof. Ing. Miloš Mařík, CSc.

Institut oceňování majetku při VŠE v Praze je vědeckým, vzdělávacím, metodickým a realizačním střediskem pro znaleckou, odhadcovskou a poradenskou činnost při oceňování majetku. Zároveň působí jako znalecký ústav.

Počínaje rokem 1995 organizuje kursy pro soudní znalce a odhadce v oboru oceňování majetku, a to ve specializacích oceňování nemovitostí, oceňování podniků, oceňování cenných papírů a oceňování technologií. Mimoto zde probíhají speciální semináře pro již činné znalce a odhadce majetku.

V roce 2000 byl uzavřen pátý ročník základních čtyřsemestrálních kursů, v rámci kterého studovalo na IOM 160 studentů. Na podzim roku 2000 byl otevřen šestý ročník studia, do kterého nastoupilo 165 studentů. Mimoto byl zorganizován první kurs pro oceňování duševního vlastnictví, na který se přihlásilo 70 studentů, a řada speciálních seminářů k vybraným otázkám, kterými prošlo 110 zájemců.

Nově se rozvinula činnost Institutu, v roce 2000 byly vydány čtyři nové publikace ke speciálním problémům oceňování majetku, které dosud nebyly pokryty českou literaturou.

Institut oceňování majetku také zpracoval několik znaleckých posudků, přičemž rozhodující podíl měly posudky pro státní orgány České republiky.

10.14 Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku

Ředitelka: doc. Ing. Jiřina Jílková, CSc.

IEEP byl založen jako vědecké a poradenské pracoviště se zaměřením na problémy hospodářské, ekologické, agrární a regionální politiky. Je přičleněn k fakultě národohospodářské VŠE.

Působí jako interdisciplinární ústav vytvářející podmínky pro spolupráci odborníků z širokého spektra odvětví, podniků i orgánů státní správy a samosprávy a akademických pracovišť.

V roce 2000 se Institut pod vedením Střediska regionálních a správních věd podílel na dokončení Národního rozvojového plánu České republiky (RDP). V současné době je realizován dvouletý výzkumný projekt pro MŽP Ocenění externalit vzniklých zemědělskou výrobou.

IEEP se dlouhodobě a systematicky věnuje rozvíjení teoretických východisek i metodologických nástrojů pro evaluaci státních intervencí do tržní ekonomiky. Tříletý projekt vědy a výzkumu v gesci Ministerstva životního prostředí Metodika průběžného vyhodnocování ekonomických dopadů legislativy na životní prostředí, jehož řešení bylo ukončeno v roce 2000, vytvořil podmínky pro komplexní analýzu poznání v této nově se rozvíjející oblasti aplikované ekonomické teorie i vybudování analytického instrumentária. IEEP hodlá tuto problematiku dlouhodobě rozvíjet. Cílem je rozvíjení rozhodovacích a modelových nástrojů pro podporu evaluačních analýz včetně nástrojů pro komplexní modelování.

V současné době IEEP organizačně zajišťuje realizaci vzdělávacího projektu PHARE v rámci přípravy pracovníků státní správy na využití strukturálních a předvstupních fondů Evropské unie National Network of Regional Training Institutions. Koordinátorem projektu je Národní vzdělávací fond. Cílem projektu je proškolení 480 pracovníků státní správy a samosprávy v oblasti Prahy a Středních Čech v rámci série devítidenních kurzů věnovaných problematice strukturálních fondů EU, programování a projektování a finanční analýze.

Ve spolupráci s katedrou hospodářské politiky fakulty národohospodářské VŠE se IEEP podílí na pořádání řady seminářů k aktuálním problémům ekonomické teorie a hospodářské politiky.

V roce 2000 uspořádal Institut ve spolupráci s Českou společností pro životní prostředí IV. konferenci Ekonomické nástroje v ochraně životního prostředí. Velmi pozitivní ohlas měla rovněž dvoudenní mezinárodní konference Jevy, účinky a možnosti řízení procesů suburbanizace, kterou IEEP uspořádal ve spolupráci s Institutem pro ekologický územní rozvoj v Drážďanech, Akademií pro prostorový výzkum a územní plánování v SRN a firmou AUREX z Bratislavy. Konference proběhla pod záštitou rektorky VŠE doc. Ing. Jaroslavy Durčákové, CSc. a zúčastnilo se jí téměř 100 odborníků z České republiky, SRN a Slovenské republiky.

10.15 Program studií střední a východní Evropy

Akademický ředitel: prof. RNDr. Miroslav Maňas, DrSc.

Posláním Programu studií střední a východní Evropy (dále CESP) je organizovat výuku v anglickém jazyce obsahově zaměřenou na problematiku současných ekonomických, sociálních, politických a kulturních přeměn probíhajících ve střední a východní Evropě. Výuka je organizována formou jednosemestrálních kurzů, dvousemestrálních kurzů a letní školy (jednoměsíční).

Výuka na úrovni inženýrského studia je určena pro zahraniční studenty i pro studenty VŠE v Praze s tím, že zahraniční studenti platí školné, zatímco pro studenty VŠE v Praze je účast v kurzech CESP volitelnou součástí jejich studia na VŠE. Většina zahraničních univerzit umožňuje uznání kreditů získaných na CESP pro bakalářské a inženýrské studium na jejich mateřské univerzitě. Výuka na CESP je zajišťována učiteli VŠE v Praze i externisty. CESP rovněž umožňuje pro tuzemské studenty finačně výhodné výměnné studium na zahraničních univerzitách, které je zčásti subvencováno z výnosů CESP.

V roce 2000 studovalo na CESP celkem 189 zahraničních studentů (tj.včetně výměnných a účastníků letní školy). Asi polovina studentů přijíždí z USA, zbývající jsou z 19 dalších zemí světa.

11. Další aktivity

11.1 Významné konference a semináře

Vysoká škola ekonomická v Praze pořádala řadu odborných konferencí (včetně významných mezinárodních), seminářů, přednášek a besed, kterých se účastnily významné osobnosti tuzemské i zahraniční praxe, vysokých škol a vědeckých institucí.

V následujícím přehledu uvádíme nejvýznamnější akce:

konference Teoretické a praktické aspekty veřejných financí pořádaná Fakultou financí a účetnictví ve dnech 31.3. 1.4.2000
konference Účetnictví v procesu světové harmonizace pořádaná Fakultou financí a účetnictví ve dnech 26. 28.6.2000
konference Mezinárodní účetní standardy pořádaná Fakultou financí a účetnictví v září 2000
konference Mezinárodní účetní standardy a česká účetní legislativa pořádaná Fakultou financí a účetnictví v listopadu 2000
konference Monitoring Preparations of Transition Countries for EU-Accession pořádaná Fakultou mezinárodních vztahů ve dnech 1. 4. 6. 2000
5. mezinárodní logistická konference Logistika nástroj prosperity pořádaná Fakultou podnikohospodářskou ve dnech 30. a 31.5.2000
odborný seminář Vliv globalizace na podnikání, ekonomiku a management pořádaný Fakultou podnikohospodářskou ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR dne 4.12.2000
konference Systémová integrace pořádaná Fakultou informatiky a statistiky v červnu 2000
18. ročník mezinárodní konference Mathematical Methods in Economy pořádaná Fakultou informatiky a statistiky ve dnech 13. 15. září 2000, konference byla pod záštitou IFORS
mezinárodní konference Mathematics, Statistics and Informatics in Economy 2000 se konala v září 2000 v Popradu, na jejím uspořádání se podílely i katedry statistiky Fakulty informatiky a statistiky
koncem listopadu se konal seminář o Soft metodách pořádaný Fakultou informatiky a statistiky ve spolupráci s Ostravskou universitou a Ústavem informatiky AV ČR
konference Systémové přístupy pořádaná tradičně katedrou KSA Fakulty informatiky a statistiky
KST Fakulty informatiky a statistiky ve spolupráci s Českou statistickou společností a MFF UK pořádaly v únoru Výroční konferenci České statistické společnosti a v září konferenci STAKAN
na Fakultě informatiky a statistiky jsou pravidelně pořádány dva pracovní vědecké semináře, katedra statistiky pořádá seminář jednou měsíčně a laboratoř inteligentních systémů jednou týdně.
WUPES 2000 (Workshop on Uncertainty Processing), J.Hradec, červen 2000 pořádaný Laboratoří inteligentních systémů Fakulty informatiky a statistiky
PKDD 2000, 4th European Conference on Principles of Data Mining and Knowledge Discovery, Lyon, září 2000 na organizaci se podílela Laboratoř inteligentních systémů Fakulty informatiky a statistiky
vědecká konference Erscheinungen, Wirkungen und Steuerungsmöglichkeiten von Suburbanisierungsprozessen pořádaná Fakultou národohospodářskou v Praze ve dnech 8. – 9. 6. 2000
vědecká konference Reforma veřejné správy a regionální rozvoj pořádaná Fakultou národohospodářskou v Praze ve dnech 8. – 9. 12. 2000
vědecká konference Berlin und die neuen Bundesländer als Vorbild EU pořádaná Fakultou národohospodářskou ve spolupráci s Europäische Akademie Berlin 14. – 19. 9. 2000
vědecká konference Volný pohyb pracovníků v EU pořádaná Fakultou národohospodářskou ve dnech 9.-10.9.2000

11.2 Nepedagogické aktivity

11.2.1 Doplňková činnost

Hlavní váha doplňkové činnosti VŠE v Praze spočívá v poskytování ubytovacích a stravovacích služeb v Centru doktorandských a manažerských studií na Veleslavíně a ve Správě účelových zařízení na Jarově.

Další doplňková činnost probíhá na fakultách, útvarech a institutech VŠE v Praze. Především Fakulta financí a účetnictví organizuje v rámci doplňkové činnosti rozsáhlé postgraduální kurzy pro širokou odbornou veřejnost v oblasti bankovnictví, pojišťovnictví, rekvalifikace, účetnictví a auditingu. CTVS zabezpečuje sportovní aktivity ve středisku Dobronice v rámci rekreace zaměstnanců VŠE a pořádá tenisové kurzy na Třebešíně. Získané finanční prostředky jsou zpětně investovány do uvedených zařízení.

Rozsah doplňkové činnosti VŠE v Praze v roce 2000 je vyčíslen ve Výroční zprávě o hospodaření.

11.2.2 Medaile Aloise Rašína

V roce 1999 byla na VŠE v Praze založena tradice udělování Medaile Aloise Rašína Vysoké školy ekonomické v Praze. Touto Medailí budou oceňovány osobnosti, které se významným způsobem zasloužily o rozvoj VŠE v Praze nebo přispěly k rozvoji ekonomické vzdělanosti a ekonomické vědy. V roce 2000 byli Medailí A. Rašína oceněni:

prof. Ing. Dr.h.c. Radim Vlček, CSc. děkan Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze
Niels Gottlieb akademický ředitel Dánského mezinárodního studijního programu

12. Péče o studenty a zaměstnance

12.1 Ubytovací zařízení

Správa účelových zařízení VŠE zabezpečuje ubytování studentů ve vlastních ubytovacích kapacitách v Praze a v Jindřichově Hradci. Vzhledem k celkově nedostatečné ubytovací kapacitě jsou pro zajištění ubytování smluvně zajištěny další kapacity v šesti pronajatých ubytovnách.

Rozhodnutím MŠMT čj.: 19140/2000-33 přešly v roce 2000 do vlastnictví VŠE v Praze objekty kolejí v areálu VŠCHT a to: kolej Blanice se vstupním objektem č. p. 954 o kapacitě 1 250 lůžek a ideální polovina koleje Vltava č. p. 953 o kapacitě 530 lůžek. Na základě dohody zainteresovaných VŠ (UK, VŠE a VŠCHT) bylo v akademickém roce 2000/2001 ubytováno v uvedených kolejích celkem 1 828 studentů VŠE v Praze.

V měsíci září roku 2000 byla zahájena kompletní rekonstrukce Rooseveltovy koleje v Praze Holešovicích o kapacitě 450 lůžek. Jako náhradní ubytování byly smluvně zajištěny kapacity v cizích objektech. Dlouhodobě byla uzavřena smlouva o pronájmu ubytovny Vackov o kapacitě 145 lůžek. Dále bylo zajištěno ubytování studentů v zařízeních hotelového charakteru, a to v hotelu SOL 150 lůžek a v hotelu Garni rovněž 150 lůžek. Celkem bylo zajištěno 450 lůžek. Rekonstrukce Rooseveltovy koleje bude ukončena v 9/2001. Od 10/2001 bude tedy k dispozici 350 lůžek v kategorii velmi kvalitního ubytování buňkového typu.

Od roku 1999 do 10/2000 probíhala II. etapa rekonstrukce objektu Švecových kasáren v Jindřichově Hradci. Po ukončení rekonstrukce je k dispozici další vlastní ubytovací kapacita v počtu 137 lůžek. Využití této nové ubytovací kapacity umožnilo snížit počty ubytovaných studentů v pronajatých ubytovnách.

Tab. 12.1.1: Vlastní ubytovací kapacity (k 31. 9. 2000)
– mimo Rooseveltovu kolej (v rekonstrukci)

Kolej	Počet lůžek
Jarov I	1073
Jarov II	352
Jarov III F	471
Jarov III G	657
Blanice + 1/2 Vltavy	1828
Jindřichův Hradec	308
CELKEM	4689

Tab. 12.1.2: Ubytovací kapacity využívané v cizích zařízeních

Kolej	Počet lůžek
Ubytovna Vackov	145
Ubytovny Jindřichův Hradec	162
CELKEM	307

Pozn.: Kapacity v cizích zařízeních využívané krátkodobě (SOL, Garni) nejsou v tab. 12.2 uvedeny, jelikož se jedná o krátkodobý pronájem.
V roce 2000 činila dotace ze SR na provoz kolejí 34 221 tis. Kč. Normativ na jedno lůžko byl stanoven 9 333, Kč na rok. Celkové náklady na provoz kolejí byly v roce 2000 47 717 tis. Kč.
Výnosy z kolejného a ostatní příjmy byly dosaženy ve výši 18 761 tis. Kč. Průměrná výše kolejného dle kategorie ubytování je na kolejích VŠE SÚZ 549, Kč za měsíc.

12.2 Stravovací zařízení

Správa účelových zařízení VŠE provozuje dvě stravovací zařízení. Stravování studentů a zaměstnanců VŠE v Praze je zabezpečováno v menze Italská, která disponuje kapacitou cca 3 500 jídel v jedné směně a je schopna pokrýt celkové potřeby v hlavním areálu školy a formou dovážené stravy i potřeby areálu kolejí Jarov na Žižkově. Menza zajišťuje i výrobu teplých večeří.

Stravování studentů a zaměstnanců FM v Jindřichově Hradci plně zajišťuje menza o kapacitě 1 500 jídel. Menza není majetkem VŠE v Praze.

V roce 2000 vyrobily menzy v hlavní i doplňkové činnosti celkem 690 532 hlavních jídel včetně teplých večeří. Dotace na provoz menz ze SR byly pro rok 2000 stanoveny ve výši 19,80 Kč na jedno studentské jídlo. Příspěvek na jedno zaměstnanecké jídlo byl ve výši 12, Kč. Celkové náklady menz činily v roce 2000 32 061 tis. Kč. Průměrný náklad na výrobu jednoho jídla v hlavní i doplňkové činnosti byl 46,42 Kč. Cena jednoho hlavního jídla pro studenty je 17,80 Kč.

12.3 Poskytovaná stipendia

Na všech fakultách podstatnou část vyplacených prostředků tvořila řádná stipendia. Mimo to jsou vyplácena také stipendia mimořádná, vázaná na další kritéria – studijní výsledky absolventů, spolupráci ve vědeckovýzkumné činnosti s katedrami, sociální hlediska a další. Konkrétní kritéria pro poskytování stipendií stanoví vyhlášky děkanů jednotlivých fakult.

V roce 2000 byl také poprvé použit stipendijní fond vytvořený z poplatků za studium (překročení standardní délky studia o více než 1 rok a studium dalšího studijního programu).

Prostředky byly prioritně použity na internacionalizaci studia – pomoc při hrazení nákladů studenta spojených s vysláním ke studiu na zahraniční univerzity apod.

12.4 Informační a poradenské služby

Od roku 1999 působí na Vysoké škole ekonomické v Praze Centrum profesní orientace, jehož činnost se soustřeďuje především na pomoc studentům v orientaci na trhu práce, na vytváření podmínek při zprostředkování kontaktu firem se studenty žádaného profilu a na získávání mimorozpočtových zdrojů pro potřeby školy zejména činnostmi, které zvýší zájem praxe o spolupráci na komerční bázi.

V roce 2000 realizovalo Centrum profesní orientace řadu významných aktivit:

v dubnu a listopadu byla realizována akce Šance, den pracovních příležitostí. Zatímco dubnové Šance se zúčastnilo cca 200 studentů, listopadová zaznamenala významný úspěch nejen co do počtu zúčastněných studentů (cca 560 studentů), ale i zainteresovaných firem (13). I nadále se bude konat dvakrát ročně a cílem je nabízet účast firmám, které představují pro studenty zajímavou praxi a navíc je pravděpodobné, že zaměstnají větší počet studentů. Pro studenty je Šance přínosem nejen nabídkou zaměstnání, ale zejména možností seznámit se v jednom dnu s řadou významných firem, z nichž každá používá rozdílné metody testování budoucích zaměstnanců,
prezentaci řady firem (např. Českomoravská stavební spořitelna, a.s., Procter&Gamble-Rakona, a.s., Nestlé Čokoládovny, a.s., RadioMobil, a.s., Unilever ČR, spol. s.r. o., HypoVereinsbank CZ, a.s.),
uzavření smluv o spolupráci s významnými firmami,
organizování přednášek pracovníků praxe,
týdenní cyklus přednášek pro nadaci Člověk v tísni určený pro běloruské pedagogy,
byla započata tvorba studentské databáze, která v současné době dosahuje cca 400 studentů, kteří projevili souhlas s využitím svých dat k informování o pracovních nabídkách firem.

Ze strany firem, studentů i partnerů v rámci českého vysokoškolského poradenství je činnost Centra profesní orientace VŠE v Praze velmi kladně hodnocena. Další vývoj je třeba směrovat do koordinace činnosti s Národním vzdělávacím fondem, Centrem pro rozvoj vysokých škol MŠMT a odbornými pracovišti ostatních vysokých škol v ČR. Zkušenosti je možné čerpat i ze zahraničních pracovišť tohoto typu.

V roce 2000 se VŠE zúčastnila společně s dalšími 46 vystavovateli veletrhu pomaturitního vzdělávání Gaudeamus 2000, který navštívilo 24 600 budoucích absolventů středních škol a jejich rodičů.

Pětkrát ročně vydává VŠE vlastní časopis Zpravodaj VŠE, informující o hlavních událostech na škole, směrech rozvoje apod. Zpravodaj je včetně fotografií zveřejněn rovněž na webových stránkách školy.

V roce 2000 VŠE vydala reprezentativní barevnou dvojjazyčnou informační brožuru.

12.5 Tělovýchovná, sportovní, umělecká a další činnost studentů

12.5.1 Tělovýchovná a sportovní činnost studentů

Kurzy povinné tělesné výchovy, zájmovou tělesnou výchovu, sportovní reprezentaci školy a další fakultativní aktivity zabezpečuje na VŠE Centrum tělesné výchovy a sportu (viz kapitola 10.9).

Mimo rámec hlavního úvazku připravují učitelé tělesné výchovy studenty na sportovní reprezentaci školy při akademických mistrovstvích a univerziádách. Výsledky této činnosti jsou určitým obrazem úrovně tělesné výchovy a sportu na VŠE.

V loňském roce úspěšně reprezentovala VŠE tato družstva:

sportovní gymnastika – ženy 1. místo na Akademickém mistrovství ČR
ˇmoderní gymnastika – 1. místo v kategorii pódiových skladeb na AM ČR
košíková – ženy 1.místo na Oblastních přeborech VŠ
2. místo na Akademickém mistrovství ČR
– muži 2. místo na oblastních přeborech VŠ
ˇházená – 3. místo na oblastních přeborech VŠ družstvo mužů
ˇlyžování – 2. místo v soutěži vysokoškolské ligy českých VŠ
ˇflorbal – ženy 1. místo na Akademickém mistrovství ČR.
– muži 4. místo na Akademickém mistrovství ČR
ˇplavání – 1. místo v plavecké lize VŠ v kategorii mužů i žen
ˇšerm – 1.a 3. místo na AM ČR v kordu žen
ˇodbíjená – 2. místo na oblastních přeborech VŠ-družstvo žen
– 1. místo na oblastních přeborech VŠ muži
– 4. místo na Akademickém mistrovství ČR – muži
ˇpřírodní víceboj – T. Vaněk z VŠE se stal akademickým mistrem ČR

Kromě účasti na výše uvedených akcích CTVS samo pořádalo celou řadu významných sportovních soutěží:

Akademické mistrovství ČR v šermu
Akademické mistrovství ČR v přírodním víceboji
Turnaj Pražských VŠ ve florbalu
Turnaj smíšených družstev v odbíjené
Tenisový turnaj na Třebešíně

Studenti VŠE se zúčastnili i mezinárodních sportovních akcí turnaje Ekonomických VŠ v St. Gallenu ve Švýcarsku, na kterém zvítězili, volejbalového turnaje na Univerzitě v Lyonu ve Francii.

Významným partnerem CTVS v této oblasti je vysokoškolská tělovýchovná jednota Ekonom, kde studenti i zaměstnanci školy nacházejí možnost zapojení do soutěží a závodů pořádaných sportovními svazy.

Důležitou součástí je i nabídka sportovních aktivit CTVS po dobu zkouškového období. Studenti, kteří nejsou na výcvikových kurzech, mají možnost účasti na sportovních aktivitách. V zimním období probíhají v tělocvičně VŠE hodiny míčových her, moderních forem gymnastiky, hodiny posilování a podobně. V letním období mají studenti možnost účasti na hodinách tenisu, kanoistiky, turnajích odbíjené, cyklistických vyjížďkách. Probíhají také ročníkové turnaje a soutěže v míčových hrách.

Sportumilovné studenty v Jindřichově Hradci sdružuje Univerzitní sportovní klub Fakulty managementu, pod jehož záštitou se konají nejen fakultní turnaje v sálové kopané, florbalu nebo dívčím fotbalu, ale i veřejnosti otevřená klání (mj. Hradecká hodinovka, Běh parkem). Družstvo USK FM v akademickém roce 2000/2001 velmi úspěšně vstoupilo do Okresního přeboru ve stolním tenisu. Někteří studenti se rovněž účastní s úspěchem akademických mistrovství.

12.5.2 Umělecká činnost studentů

S účinností od 14. 2. 2000 koordinuje zájmové aktivity studentů tajemník pro studentské záležitosti.

Akce nejrůznějšího charakteru organizují asociace, organizace a spolky, které mají pod záštitou školy své působiště např. AIESEC – Association Internationale des Etudiants en Sciences Economiques et Commerciales, AEGEE – Association des Etats Généraux des Etudiants de lEurope, folklorní soubor GAUDEAMUS.

Již druhým rokem vychází Studentský list, na kterém pracuje redakční kolektiv složený z 10 15 studentů školy. Časopis setrvává při původním formátu 8 černobílých stran A3.

V dubnu studenti zorganizovali mnohažánrové kulturní setkání v prostorách školy. V průběhu odpoledne a večera bylo možno navštívit několik filmových představení, koncert klasický i rockový i divadelní představení.

Tradiční záležitostí se také stává Filmový klub přinášející filmová představení přímo do výukových prostor školy. V prosinci se uskutečnila první soutěžní přehlídka amatérského filmu autorů z řad studentů školy.

Při Fakultě managementu už druhým rokem s velkým ohlasem působí divadelní soubor Všetečka složený ze studentů, pedagogů a zaměstnanců fakulty. V roce 1996 zahájil činnost Bohemian Toastmasters Club jako uzavřené společenství studentů, zaměstnanců a profesionálních manažerů. Na pravidelných setkáních si členové ověřují vlastní komunikační dovednosti. Na fakultě dále aktivně pracuje studentská organizace AIESEC.

12.6 Péče o zaměstnance

12.6.1 Vysokoškolská odborová organizace

V roce 2000 působily na VŠE v Praze tři základní organizace Vysokoškolského odborového svazu:

3100 Vysoká škola ekonomická,
3140 Vysoká škola ekonomická Správa účelových zařízení,
3150 Vysoká škola ekonomická CDMS.

Od 11. ledna 1995 zastupuje základní organizaci při kolektivním vyjednávání a při všech jednáních s vedením VŠE v Praze koordinační odborová rada. Posláním VOS je obhajovat práva svých členů, jejich sociální, ekonomické, profesní požadavky a jiné potřeby a navrhovat změny stávajících pracovních a životních podmínek na vysoké škole.

V rámci tradičně dobré spolupráce odborů s vedením VŠE v Praze koordinační odborová rada uzavřela s rektorem VŠE v Praze kolektivní smlouvu i pro rok 2000. Závazky v ní uvedené byly oběma stranami plněny.

Každý rok organizuje koordinační odborová rada předvánoční setkání důchodců VŠE se zástupci vedení školy a odborové organizace.

VŠE v Praze disponuje školícími zařízeními v Nicově a na Mariánské, která jsou rozsáhle využívána k pracovním zasedáním i rekreaci zaměstnanců.

12.6.2 Tělovýchovná a sportovní činnost zaměstnanců

Centrum tělesné výchovy a sportu zajišťuje pro zaměstnance školy sportovní aktivity v rámci rekreace zaměstnanců ve středisku Dobronice a na Suchomelu, zájmové aktivity v tělocvičně a posilovně VŠE, lyžařské zájezdy do Francie.

12.6.3 Vzdělávání zaměstnanců

V roce 2000 pokračoval Program vzdělávání pracovníků, který byl zpracován v rámci účasti VŠE v Praze na projektu Tempus. Dlouhodobými cíli Programu jsou zlepšování kvality práce jednotlivců i pracovních týmů, systematické vytváření podmínek pro individuální personální rozvoj každého učitele a zaměstnance a dosažení kritérií kvality srovnatelných se zahraničními univerzitami.

V letním semestru 2000 bylo organizováno 16 kurzů (10 jazykových, 5 výpočetní techniky a počítačových sítí a 1 jednoduchého a podvojného účetnictví). V zimním semestru 2000 proběhlo 15 kurzů (9 jazykových, 5 výpočetní techniky a počítačových sítí a 1 pedagogiky a didaktiky pro začínající učitele).

13. Rozvoj VŠE v Praze

13.1 Investiční rozvoj

Investiční rozvoj VŠE v Praze probíhal v roce 2000 podle investičního programu z roku 1999, který byl v květnu 2000 aktualizován.

Mezi nejvýznamnější akce stavebního charakteru patřily:

dokončení rekonstrukce kolejí FM v Jindřichově Hradci,
dokončení rekonstrukce a zprovoznění části objektu Točná a zahájení rekonstrukce zbývající části objektu,
zahájení rekonstrukce Rooseveltovy koleje.

V roce 2000 byla zpracována architektonická studie stavby Rajské budovy a nástavby menzy v areálu na Žižkově. Na základě studie, která byla předložena k diskusi akademické obci, byl připraven také investiční záměr. Dále byly zahájeny práce na studii k investičnímu záměru na nové využití budovy menzy na Jarově.

Další součástí investičního rozvoje VŠE v Praze byl nákup výpočetní, audiovizuální a rozmnožovací techniky. Pokračovala zejména inovace výpočetní techniky v učebnách, studovnách a na fakultách. Dosažený stav je popsán v kapitole 5. Část investic byla realizována díky získané grantové podpoře.

13.2 Zapojení do projektů Fondu rozvoje vysokých škol

Tab. 13.2.1: Zapojení vysoké školy v programech FRVŠ

Fond rozvoje vysokých škol	Počet projektů	Přidělené fin. prostředky v tis. Kč
		investiční	neinvestiční	celkem
	8	423	727	1 150

Jednotlivé projekty jsou uvedeny v tabulce 6.3.

14. Činnost Správní rady VŠE v Praze

Správní rada VŠE se v roce 2000 sešla na dvou řádných zasedáních.

Na zasedání dne 19. dubna 2000 Správní rada projednala výroční zprávy o činnosti a o hospodaření VŠE za rok 1999. Správní rada vysoce hodnotila jejich úroveň i výsledky hospodaření. Dále Správní rada vzala na vědomí návrh hospodaření VŠE na rok 2000 a kladně hodnotila snahu o úsporu výdajů v provozní oblasti a o posílení výdajů na výzkumnou činnost.

Správní rada se seznámila s projektovou studií objektu Rajská budova a konstatovala, že záměr je dobře zdůvodněn potřebou a využitím nových prostor. Správní rada podporuje snahu VŠE o výstavbu nového objektu a vzala na vědomí, že jedním z předpokládaných zdrojů na výstavbu bude prodej stávajících budov ve Štěpánské a v Černé ulici.

V květnu se Správní rada pozitivně vyjádřila per rollam k předložené aktualizaci priorit dlouhodobého záměru VŠE na rok 2001.

Na zasedání dne 24. října 2000 Správní rada vyslovila souhlas s návrhem na koupi pozemku v k.ú. Strašnice, ul. Na Třebešíně a se zařazením investičních záměrů na vybudování náhradního sportoviště na Třebešíně a akce Centrum kolejí Jarov do dlouhodobého záměru školy. Správní rada vzala na vědomí vývoj čerpání rozpočtu a výhled do konce roku 2000 a souhlasila s návrhem dílčích rozpočtových úprav včetně návrhu na výplatu dalšího platu ve zkrácené výši 70%.

Správní rada byla informována o jednání s reprezentací MŠMT ČR k aktualizaci priorit dlouhodobého záměru VŠE na rok 2001 a seznámila se s několika variantami struktury studijních programů pro akademický rok 2001/2002. Jedna z těchto variant byla východiskem pro vyhlášení přijímacího řízení na VŠE pro akademický rok 2001/2002. Správní rada podpořila flexibilitu a snahu o udržení dosavadní významné pozice VŠE v procesu vysokoškolského vzdělávání.

Výroční zpráva o činnosti VŠE v Praze za rok 2000

Předmluva

1. Úvod

2. Orgány a útvary školy

3. Složení orgánů Vysoké školy ekonomické v Praze

4. Studijní a pedagogická činnost

4.1 Studijní programy (obory) prezenčního, distančního a kombinovaného studia

4.2 Programy celoživotního vzdělávání

4.3 Zájem o studium, přijímací řízení a jeho výsledky

4.4 Počty studentů v bakalářských a magisterských studijních programech

4.5 Počty zahraničních studentů v bakalářském a magisterském programu

4.6 Počty absolventů

4.7 Inovace již uskutečňovaných bakalářských a magisterských programů

4.8 Nové bakalářské a magisterské programy

4.9 Vzdělávání pedagogických pracovníků

4.10 Uplatnění absolventů na trhu práce, hodnocení nabídky studijních programů

4.11 Uplatnění nových forem studia

4.12 Studijní neúspěšnost

4.13 Možnost studia handicapovaných uchazečů

4.14 Využívání kreditního systému

4.15 Doktorské studium na VŠE

5. Informační a komunikační technologie

5.1 Stav výpočetní techniky, informačních a komunikačních technologií

5.2 Informační infrastruktura

5.3 Dostupnost informačních zdrojů

5.4 Využití vnějších a vnitřních informačních systémů

5.5 Počítačové sítě a napojení na INTERNET

5.6 Vysokoškolské knihovny

7. Akademičtí pracovníci

8. Hodnocení činnosti

8.1. Systém hodnocení kvality vzdělávání

8.2 Výsledky vnitřního a vnějšího hodnocení

8.3 Hodnocení kvality vzdělávání studenty

9. Mezinárodní spolupráce ve vzdělávání

9.1 Zapojení vysoké školy do mezinárodních programů

9.2 Zahraniční mobilita studentů a akademických pracovníků

10. Činnost fakult a dalších součástí

10.1 Fakulta financí a účetnictví

10.2 Fakulta mezinárodních vztahů

10.3 Fakulta podnikohospodářská

10.4 Fakulta informatiky a statistiky

10.5 Fakulta národohospodářská

10.6 Fakulta managementu

10.7 Výpočetní centrum

10.8 Centrum informačních a knihovnických služeb

10.9 Centrum tělesné výchovy a sportu

10.10 Institut produktivity

10.11 Institut krizového managementu

10.12 Francouzsko-český institut řízení

10.13 Institut oceňování majetku

10.14 Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku

10.15 Program studií střední a východní Evropy

11. Další aktivity

11.1 Významné konference a semináře

11.2 Nepedagogické aktivity

12. Péče o studenty a zaměstnance

12.1 Ubytovací zařízení

12.2 Stravovací zařízení

12.3 Poskytovaná stipendia

12.4 Informační a poradenské služby

12.5 Tělovýchovná, sportovní, umělecká a další činnost studentů

12.6 Péče o zaměstnance

13. Rozvoj VŠE v Praze

13.1 Investiční rozvoj

13.2 Zapojení do projektů Fondu rozvoje vysokých škol

14. Činnost Správní rady VŠE v Praze

4.4 Počty studentů v bakalářských a magisterských studijních
programech

4.5 Počty zahraničních studentů v bakalářském a magisterském
programu

4.7 Inovace již uskutečňovaných bakalářských a magisterských
programů

4.10 Uplatnění absolventů na trhu práce, hodnocení nabídky studijních
programů