Metodika měření pedagogických výkonů a proces shromažďování a kontroly dat o pedagogických výkonech a o počtech studentů VŠE (SR 3/2022)

1.Účel

Tento předpis stanovuje metodiku a pravidla měření pedagogických výkonů v pregraduálním studiu na Vysoké škole ekonomické v Praze, upravuje proces shromažďování a kontroly dat o pedagogických výkonech a o počtech studentů a stanovuje obecný harmonogram provádění tohoto procesu. Měření pedagogických výkonů je podkladem pro sestavování rozpočtu Vysoké školy ekonomické v Praze a pro výpočet mezifakultních náhrad za poskytnuté pedagogické výkony.

2. Metodika měření pedagogických výkonů

2.1 Období hodnocení pedagogických výkonů

Výpočet pedagogických výkonů je realizován za kalendářní rok, do kterého spadá letní semestr akademického roku T (např. LS 2020/2021) a zimní semestr akademického roku T+1 (např. ZS 2021/2022).

2.2 Ocenění jednotky výuky

Ocenění jednotky výuky (dále v této metodice označeno jako hodnota H) je společné označení pro hodnocení 1 výukové hodiny přednášek, hodnocení 1 výukové hodiny cvičení a seminářů, hodnocení ukončení předmětu (zkoušky), hodnocení státních zkoušek, hodnocení vedení a obhajob závěrečných prací a hodnocení praxí. Hodnocení 1 výukové hodiny přednášek a hodnocení 1 výukové hodiny cvičení a seminářů jsou vypočteny způsobem popsaným v této metodice. Hodnocení ukončení předmětu je pevně stanoveno jako počet bodů, které náleží za 1 studenta zapsaného v kurzu. Hodnocení státních zkoušek je pevně stanoveno jako počet bodů, který náleží za 1 studenta skládajícího 1 státní zkoušku. Hodnocení vedení a obhajob závěrečných prací je pevně stanoveno jako počet bodů, které náleží za vedení 1 bakalářské či diplomové práce, za posudky na 1 bakalářskou či 1 diplomovou práci a za 1 studenta obhajujícího 1 bakalářskou či 1 diplomovou práci. Hodnocení praxí je stanoveno jako počet bodů, které náleží za 1 studenta zapsaného v předmětu typu praxe, a toto hodnocení je vypočteno způsobem určeným v této metodice.

2.3 Hodinová dotace přímé výuky

Ve studijním informačním systému musí být počet hodin (45minutových) výuky u prezenční výuky udáván jako počet hodin výuky týdně. V případě mimosemestrální[1] výuky a v případě výuky předmětu pro programy distanční a kombinované formy studia musí být ve studijním informačním systému počet hodin výuky udáván jako počet hodin za celé období (semestr).

Výkony za přímou výuku předmětů jsou počítány za celé období výuky předmětu, kterým je semestr.

Pro potřeby výpočtu pedagogických výkonů se stanoví počet týdnů periodické výuky, který bude při výpočtu pedagogických výkonů uvažován. Počet týdnů periodické výuky je stanoven v příloze A.

Státní svátky, rektorské a děkanské dny reálně zkracující počet konání rozvrhových akcí předmětů v semestru nejsou z hlediska výpočtu pedagogických výkonů uvažovány.

V případě prezenční formy výuky je hodinová dotace přímé výuky rozvrhové akce za semestr stanovena jako týdenní dotace výuky uvedená v sylabu příslušného předmětu ve studijním informačním systému vynásobená stanoveným počtem týdnů periodické výuky. Pro rozvrhové akce přednášek se pro stanovení hodinové dotace přímé výuky za semestr použije počet hodin přednášek týdně uvedený v sylabu příslušného předmětu. Pro rozvrhové akce cvičení a seminářů se pro stanovení hodinové dotace přímé výuky za semestr použije počet hodin cvičení týdně uvedený v sylabu příslušného předmětu.

V případě mimosemestrální výuky a distanční a kombinované formy výuky je hodinová dotace přímé výuky rozvrhové akce za semestr převzata ze sylabu příslušného předmětu ve studijním informačním systému bez úprav.

2.4 Zdroj dat pro výpočet pedagogických výkonů

Údaje pro výpočet bodového hodnocení pedagogického výkonu jsou získávány ze studijního informačního systému s využitím sestav uvedených v části 3.

2.5 Hodnocení přímé výuky

2.5.1 Aktivity přímé výuky

Hodnocenými aktivitami přímé výuky jsou:

• přednášky,
• cvičení a semináře.

Rozvrhové akce předmětů, jejichž charakter výuky je praxe, a zvláštních předmětů pro státní zkoušky a pro obhajoby závěrečných prací nepředstavují aktivity přímé výuky a nenáleží za ně bodové hodnocení pedagogického výkonu za přímou výuku.

2.5.2 Bodové hodnocení přímé výuky

V případě přímé výuky je bodové hodnocení vyjadřující pedagogický výkon za přímou výuku stanoveno jako počet bodů náležející za jednu hodinu výuky rozvrhové akce, v rámci které výuka probíhá, a která je ve studijním informačním systému zařazena do příslušného semestru.

Za každou hodinu z hodinové dotace rozvrhové akce náleží počet bodů odpovídající hodnotě H příslušné rozvrhové akce.

V případě, že je u rozvrhových akcí ve studijním informačním systému využito sdílení periodických předpisů a konání, náleží bodové hodnocení pedagogického výkonu pouze za ty rozvrhové akce, které představují hlavní (primární) akce. Pro potřeby výpočtu pedagogických výkonů jsou studenti stínových akcí považováni za studenty hlavní akce.

2.5.3 Hodnota H jedné výukové hodiny přednášek

2.5.3.1 Sólo přednášky

Pokud je v období výuky pro určitý předmět a formu studia vypsána pouze jedna rozvrhová akce typu „přednáška“, je takováto přednáška dále označována jako sólo přednáška.

Hodnota H jedné výukové hodiny sólo přednášky (H_solop) se stanoví následovně:

H_solop = a + (S-b)/c

kde S je počet zapsaných studentů a a, b, c představují korekční koeficienty. Hodnoty koeficientů a, b, c jsou stanoveny v příloze A.

2.5.3.2 Přednášky s více paralelkami

Pokud je v období výuky pro určitý předmět a formu studia vypsána více než jedna rozvrhová akce typu „přednáška“, je takováto situace označována jako přednáška s více paralelkami. Rozvrhové akce typu přednáška vypsané pro studenty téže formy studia stejného předmětu jsou pak označovány jako paralelky.

Hodnota H jedné výukové hodiny přednášky s více paralelkami (H_paralelp) se stanoví následovně:

H_paralelp = a*p + (S-b*p)/c

kde p vyjadřuje započtených počet paralelek, S je počet studentů zapsaných na přednášku s více paralelkami a a, b, c představují korekční koeficienty. Hodnoty koeficientů a, b, c jsou stanoveny v příloze A.

Maximální započtený počet paralelek může být omezen. V případě, že skutečný počet paralelek převyšuje maximální započtený počet paralelek, jsou započteny paralelky jen do výše maximálního započteného počtu paralelek. Pokud je skutečný počet paralelek nižší nebo shodný s maximálním započteným počtem paralelek, je započten skutečný počet paralelek.

Započtený počet paralelek se tedy stanoví následovně:

p = minimum (sp, mp)

kde sp označuje skutečný počet paralelek typu přednáška u daného předmětu získaný ze studijního informačního systému a mp označuje maximální započtený počet paralelek. Hodnota koeficientu mp je stanovena v příloze A.

2.5.4 Hodnota H jedné výukové hodiny cvičení a seminářů

Hodnota H jedné výukové hodiny cvičení a seminářů (H_cv) se stanoví následovně:

H_cv = S/N bodu, pokud S ≤ N, a H_cv = 1 bod, pokud S > N

kde N je norma pro příslušný druh cvičen/semináře dle charakteru výuky příslušného předmětu a S je celofakultní průměrný počet studentů na cvičeních/seminářích předmětů s daným charakterem výuky. Hodnota H_cv se tedy počítá zvlášť pro všechna cvičení předmětů se stejným charakterem výuky na určité fakultě.

Z hlediska cvičení/seminářů může mít předmět následující charakter výuky:

• počítačová výuka
• jazyková výuka
• ostatní výuka

Normy pro jednotlivé druhy cvičení/seminářů dle charakteru výuky jsou uvedeny v příloze A.

2.6 Hodnocení nepřímé výuky

2.6.1 Aktivity nepřímé výuky

Hodnocenými aktivitami nepřímé výuky jsou:

• ukončení předmětu (zkoušky a zápočty),
• státní a souborné zkoušky,
• vedení závěrečných prací,
• obhajoby závěrečných prací

2.6.2 Ukončení předmětu

Bodové hodnocení vyjadřující pedagogický výkon odvedený na ukončení předmětu studenty je stanoveno jako počet bodů, který náleží za každého zapsaného studenta, který ukončil předmět, a to bez ohledu na výsledek.

Za každého studenta, který ukončil předmět, náleží počet bodů, který odpovídá hodnotě H pro aktivitu ukončení předmětu (H_zk).

Hodnota H_zk je uvedena v příloze A.

2.6.3 Státní a souborné zkoušky

Bodové hodnocení vyjadřující pedagogický výkon odvedený na státních a souborných zkouškách je stanoveno jako počet bodů, který náleží za každý pokus studenta o složení státní nebo souborné zkoušky bez ohledu na výsledek kromě situace, kdy byl studentovi pokus omluven (ve studijním informačním systému byla přidělena známka „omluveno“).

Za každý pokus studenta o složení státní nebo souborné zkoušky náleží počet bodů, který odpovídá hodnotě H pro aktivitu státní zkoušky (H_szz).

Hodnota H_szz je uvedena v příloze A.

2.6.4 Vedení závěrečných prací

Bodové hodnocení vyjadřující pedagogický výkon odvedený na vedení závěrečných prací je stanoveno jako počet bodů, který náleží za každý pokus studenta o obhajobu závěrečné práce bez ohledu na výsledek kromě situace, kdy byl studentovi pokus omluven (ve studijním informačním systému byla přidělena známka „omluveno“).

Za každý pokus studenta o obhajobu bakalářské práce náleží počet bodů, který odpovídá součtu hodnoty H pro vedení bakalářské práce (H_bp) a hodnoty H pro posudky jedné závěrečné práce (H_pos).

Za každý pokus studenta o obhajobu diplomové práce náleží počet bodů, který odpovídá součtu hodnoty H pro vedení diplomové práce (H_dp) a hodnoty H pro posudky jedné závěrečné práce (H_pos).

Hodnota H_pos vyjadřuje počet bodů, které náleží za dva posudky na jednu závěrečnou práci, tj. za posudek vedoucího práce a posudek oponenta práce.

Hodnoty H_bp, H_dp a H_pos jsou uvedeny v příloze A.

2.6.5 Obhajoby závěrečných prací

Bodové hodnocení vyjadřující pedagogický výkon odvedený na obhajobách závěrečných prací je stanoveno jako počet bodů, který náleží za každý pokus studenta o obhajobu závěrečné práce bez ohledu na výsledek kromě situace, kdy byl studentovi pokus omluven (ve studijním informačním systému byla přidělena známka „omluveno“).

Za každý pokus studenta o obhajobu závěrečné práce náleží počet bodů, který odpovídá hodnotě H pro aktivitu obhajoby závěrečné práce (H_obh).

Hodnota H_obh je uvedena v příloze A.

2.6.6 Hodnocení praxí

Bodové hodnocení vyjadřující pedagogický výkon odvedený na výuce předmětu, který má charakter praxe, je stanoveno jako počet bodů, který náleží za každého zapsaného studenta, který ukončil předmět s charakterem výuky „praxe“, a to bez ohledu na výsledek.

Za každého studenta, který ukončil předmět s charakterem výuky „praxe“, náleží počet bodů, který odpovídá hodnotě H pro praxe (H_prax), která se stanoví následovně:

H_prax = A + B * K

kde A vyjadřuje počet bodů za 1 studenta zapsaného v předmětu typu praxe bez ohledu na náročnost tohoto kurzu vyjádřenou počtem ECTS kreditů, B vyjadřuje koeficient zohlednění náročnosti praxe vůči ECTS kreditům, a K je rovno počtu ECTS kreditů příslušného předmětu typu praxe. Součin B * K ve výpočtu vyjadřuje počet bodů za 1 studenta zapsaného v předmětu typu praxe při zohlednění náročnosti kurzu vyjádřené počtem ECTS kreditů.

Hodnoty koeficientů A a B jsou stanoveny v příloze A.

2.7 Podíly pracovišť na hodnocených aktivitách

Bodové hodnocení získané za hodnocené aktivity náleží pracovištím, která se na realizaci hodnocených aktivit podílejí. Pracovišti, které se podílí na realizaci určité hodnocené aktivity, náleží poměrná část celkového bodového hodnocení za přímou výuku odpovídající jeho podílu na přímé výuce dané aktivity a poměrná část celkového bodového hodnocení za nepřímou výuku odpovídající jeho podílu na nepřímé výuce dané aktivity.

Pokud nejsou podíly pracovišť na přímé či nepřímé výuce určeny jinak, má se za to, že výuku dané aktivity realizuje v plném rozsahu pracoviště garantující příslušný předmět uvedený ve studijním informačním systému, v rámci něhož výuka proběhla. Předcházející věta se vztahuje i na speciální předměty pro obhajoby závěrečných prací a pro státní a souborné zkoušky.

Podíly pracovišť na výuce předmětů se nepoužijí pro rozpočítání bodů za vedení závěrečných prací včetně bodů za posudky na závěrečné práce a bodů za obhajoby závěrečných prací. Body vyjadřující pedagogický výkon odvedený na těchto aktivitách náleží v plné výši tomu pracovišti, kde byla vedena příslušná závěrečná práce. Tj. pracovišti, které je uvedeno v zadání závěrečné práce ve studijním informačním systému.

2.8 Distanční studium a kombinované studium

Pedagogický výkon přímé a nepřímé výuky studentů studujících v distanční a kombinované formě studia je hodnocen shodně jako výkon přímé a nepřímé výuky studentů v prezenční formě studia.

2.9 Doktorské studium

Výkony v doktorském studiu nejsou započítávány do výkonově rozdělované části rozpočtu Vysoké školy ekonomické v Praze. Případné náhrady za tyto a další pedagogické výkony se řeší dohodou kooperujících fakult.

3. Sestavy studijního informačního systému pro měření pedagogických výkonů

Výpočet bodového hodnocení za hodnocené aktivity probíhá ve studijním informačním systému. Pro účely měření pedagogických výkonů a kontroly dat o pedagogických výkonech a o počtu studentů jsou ve studijním informačním systému dostupné sestavy, které jsou členěny do následujících kategorií:

• Kontrolní sestavy – sestavy slouží pro kontrolu nastavení údajů ovlivňujících výpočet výkonů ve studijním informačním systému.
• Základní přehledy – sestavy poskytují přehled o jednotlivých hodnocených aktivitách a o počtech studentů, resp. započítaných pokusů, ve zvoleném období.
• Nastavení parametrů výpočtu – do této kategorie jsou zařazeny sestavy, které umožňují zjistit, jak byly nastaveny parametry, se kterými byl proveden výpočet pedagogických výkonů za určité období.
• Výkony na pracovištích – sestavy v této kategorii poskytují přehled o výkonech dle jednotlivých hodnocených aktivit a umožňují hodnocení pedagogických výkonů na jednotlivých pracovištích.
• Bilance kooperací – sestavy v této kategorii obsahují bilance kooperací mezi jednotlivými fakultami a samostatně vykazovanými obory.
• Pomocné sestavy – sestavy v této kategorii neobsahují parametry výpočtu ani výsledky výpočtu výkonů. Tyto sestavy doplňují údaje ve výstupních sestavách o další údaje využitelné při bližší analýze pedagogických výkonů.

V tabulce 1 je uveden přehled sestav dostupných ve studijním informačním systému v členění dle výše uvedených kategorií.

Tabulka 1: Sestavy studijního informačního systému pro měření pedagogických výkonů

4. Vrcholová pracoviště

Vrcholová pracoviště představují fakulty a další součásti Vysoké školy ekonomické v Praze, které realizují výuku nebo garantují studijní programy.

Seznam vrcholových pracovišť je uveden v příloze B.

5. Zodpovědnosti rolí podílejících se na shromažďování a kontrole dat o pedagogických výkonech a o počtu studentů

Zodpovědnosti rolí podílejících se na shromažďování a kontrole dat o pedagogických výkonech a o počtu studentů jsou uvedeny v tabulce 2. Význam jednotlivých sloupců tabulky 2 je následující:

• Role – označení zodpovědné role.
• Zodpovídá za – činnosti, za které zodpovídá daná role.
• Zadává – data, která zadává daná role do studijního informačního systému a za jejichž správnost zodpovídá.
• Využívá sestavy – sestavy studijního informačního systému, které primárně daná role využívá při plnění svých povinností v rámci na shromažďování a kontroly dat o pedagogických výkonech a o počtu studentů.

Tabulka 2: Zodpovědnosti rolí podílejících se na shromažďování a kontrole dat o pedagogických výkonech a o počtu studentů

Sběr a kontrola dat o pedagogických výkonech a o počtu studentů probíhá podle harmonogramu uvedeného v příloze C.

Příloha A: Hodnoty parametrů pro výpočet pedagogických výkonů

Jednoduché parametry

Tabulka 3: Jednoduché parametry

Parametry pro stanovení hodnoty H sólo přednášky

Tabulka 4: Parametry pro stanovení hodnoty H sólo přednášky

Parametry pro stanovení hodnoty H přednášky s paralelkami

Tabulka 5: Parametry pro stanovení hodnoty H přednášky s paralelkami

Parametry pro cvičení dle charakteru výuky

Tabulka 6: Parametry pro cvičení dle charakteru výuky

Příloha B: Seznam vrcholových pracovišť

Vrcholová pracoviště jsou následující:

• Fakulta financí a účetnictví,
• Fakulta mezinárodních vztahů,
• Fakulta podnikohospodářská,
• Fakulta informatiky a statistiky,
• Národohospodářská fakulta,
• Fakulta managementu,
• Centrum tělesné výchovy a sportu,
• Pedagogické oddělení,
• Oddělení zahraničních styků,
• Oddělení vědy a výzkumu,
• Francouzsko-český institut řízení,
• Program studií střední a východní Evropy,
• Institut oceňování majetku,
• Univerzita třetího věku,
• Univerzita třetího věku – Jindřichův Hradec,
• Mezinárodní škola podnikání a managementu.

Příloha C: Harmonogram sběru a kontroly dat o pedagogických výkonech a o počtu studentů

Harmonogram sběru a kontroly dat o pedagogických výkonech a o počtu studentů je uveden v tabulce 7.

Tabulka 7: Harmonogram sběru a kontroly dat o pedagogických výkonech a o počtu studentů

[1] Pojem „mimosemestrální výuka“ je používán jako pracovní termín, který označuje výuku, která neprobíhá ve standardním rozsahu n týdnů výuky v semestru a probíhá nejčastěji blokovou formou ve zkouškovém období.