Pravidla pro posuzování zahraničního vzdělání v rámci přijímacího řízení (SR 2/2019)

Anotace

Článek 1
Úvodní ustanovení

1. Tato směrnice stanovuje pravidla pro posuzování předchozího vzdělání jako splnění podmínky přijetí ke studiu do studijního programu uskutečňovaného VŠE nebo jejími fakultami u uchazeče, který získal zahraniční středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání s výjimkou podle odstavce 3.
2. Za zahraniční středoškolské vzdělání se považuje vzdělání, které uchazeč získal absolvováním studia ve středoškolském vzdělávacím programu na zahraniční střední škole, v mezinárodní střední škole, v evropské škole působící podle Úmluvy o statutu Evropských škol nebo ve škole, v níž ministerstvo povolilo podle školského zákona plnění povinné školní docházky. Za zahraniční vysokoškolské vzdělání se považuje vzdělání, které uchazeč získal absolvováním studia ve vysokoškolském programu na zahraniční vysoké škole.
3. Tato směrnice se nevztahuje na uchazeče, který doloží dosažení zahraničního vzdělání
   1. dokladem o obecném uznání rovnocennosti nebo platnosti zahraničního dokladu podle § 48 odst. 4 písm. a) nebo odst. 5 písm. a) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“),
   2. dokladem o udělení Evropského bakalaureátu podle § 48 odst. 4 písm. b),
   3. dokladem o udělení Mezinárodního bakalaureátu, vydaným International Baccalaureate světovou školou, autorizovanou švýcarskou nadací International Baccalaureate nebo sdruženou v některé asociaci International Baccalaureate světových škol uznané švýcarskou nadací International Baccalaureate nebo
   4. zahraničním dokladem o zahraničním vzdělání podle § 48 odst. 4 písm. d) a odst. 5 písm. b), je-li v České republice podle jejích mezinárodních závazků automaticky rovnocenný bez dalšího úředního postupu (viz Příloha 1). Pokud tyto doklady nejsou v českém nebo anglickém jazyce, může fakulta požadovat i jejich ověřený překlad do českého nebo anglického jazyka.
4. U dokladů prokazujících získání ekvivalentu české maturity v Německu (Zeugnis der Allgemeinen Hochschulreife) a uznání německých vysokoškolských kvalifikací (diplomů) se posuzuje splnění podmínky dosažení předchozího vzdělání podle této směrnice. Mezinárodní smlouva mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo¹stanoví, že výsledek takového posouzení bude vždy kladný.
5. Oprávnění samostatně posuzovat zahraniční středoškolské a vysokoškolské vzdělání uchazeče v rámci přijímacího řízení podle § 48 odst. 4 a 5 zákona vyplývá Vysoké škole ekonomické v Praze z § 48 odst. 6 zákona, protože jí byla udělena institucionální akreditace.

Článek 2
Průběh posouzení

1. Proces posouzení zahraničního vzdělání z hlediska splnění podmínky přijetí ke studiu v rámci daného přijímacího řízení zahajuje fakulta, na níž uchazeč s předchozím vzděláním dle čl. 1řádně podal přihlášku ke studiu v Integrovaném studijním a informačním systému (InSIS).
2. Posouzení předchozího vzdělání zahájí fakulta nejpozději jeden týden po termínu pro podání přihlášky ke studia z vlastního podnětu, anebo do 14 dnů od obdržení žádosti uchazeče o zahájení posouzení prostřednictvím Kontaktního centra InSIS.
3. Proces posouzení zahraničního vzdělání je evidován v InSIS. Požadované doklady podle čl. 3 se vkládají do InSIS v případě, že uchazeč disponuje jejich elektronickou verzí opatřenou elektronickým podpisem nebo pečetí, anebo se zasílají na Právní oddělení VŠE v Praze.
4. S podáním žádosti je povinen uchazeč zaplatit poplatek podle čl. 4. V případě, že žádost není kompletní nebo uchazeč nezaplatil poplatek, vyzve VŠE uchazeče, aby žádost doplnil, resp. zaplatil poplatek. Pokud tak neučiní, nebude posouzení zahraničního vzdělání podle této směrnice provedeno a uchazeč podmínku stanovenou v § 48 odst. 1 nebo 3 zákona může splnit pouze předložením dokladů podle čl. 1 odst. 3
5. Pokud uchazeč podává více přihlášek ke studiu, probíhá žádost o posouzení zahraničního vzdělání pouze jednou a výsledek posouzení je platný na všechny studijní programy stejného typu, na které podává přihlášku.
6. Zahraniční vzdělání jako splnění podmínky přijetí ke studiu do studijního programu uskutečňovaného VŠE nebo jejími fakultami posuzuje Právní oddělení VŠE.
7. VŠE v přiměřené lhůtě informuje uchazeče o výsledku posouzení zahraničního vzdělání z hlediska přijetí ke studiu prostřednictvím InSIS. O výsledku posouzení se nevydává samostatné rozhodnutí, výsledek posouzení je pouze podkladem rozhodnutí o přijetí ke studiu na fakultu, kam student podal přihlášku. Kladný výsledek posouzení zahraničního vzdělání není dokladem o obecném uznání rovnocennosti nebo platnosti zahraničního dokladu o dosažení středního vzdělání v České republice, získaným podle školského zákona nebo podle dřívějších právních předpisů ani uznáním rovnocennosti zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace ve smyslu § 89 a násl. zákona.
8. Pokud má VŠE pochybnosti o dostatečné úrovni, rozsahu nebo obsahu předchozího zahraničního vzdělání uchazeče doloženého zahraničním dokladem, je výsledek posouzení záporný. VŠE oznámí tento výsledek uchazeči a vyzve ho k prokázání vzdělání způsobem uvedeným v § 48 odst. 4 písm. a) nebo odst. 5 písm. a) zákona. Pokud uchazeč následně tímto způsobem vzdělání neprokáže, neprokázal splnění podmínky dosažení středoškolského vzdělání s maturitní zkouškou podle § 48 odst. 1 zákona, nebo vysokoškolského vzdělání podle § 48 odst. 1 nebo 3 zákona a fakulta vydá rozhodnutí o nepřijetí ke studiu.
9. Fakulta může v případě, že uchazeč žádá o udělení víza, a v dalších odůvodněných případech vydat na základě vyžádání uchazeče potvrzení o kladném posouzení zahraničního vzdělání z hlediska splnění podmínky přijetí ke studiu.
10. Rektor může zrušit výsledek posouzení zahraničního vzdělání a nařídit provedení nového posouzení nebo stanovit povinnost doložení podmínky splnění předchozího vzdělání podle § 48 odst. 4 písm. a) nebo odst. 5 písm. a) zákona v případě, že posouzení zahraničního vzdělání bylo uděleno v rozporu se zákonem nebo touto směrnicí. Dříve vydané rozhodnutí o přijetí ke studiu zůstává tímto nedotčeno.
11. V případě, že byl ke studiu přijat student, jehož žádost o posouzení zahraničního vzdělání obsahovala zfalšované doklady, rozhodne děkan podle § 67 zákona o jeho vyloučení ze studia.

Článek 3
Doklady požadované pro posouzení zahraničního vzdělání

1. Uchazeč, o jehož posouzení zahraničního středoškolského vzdělání jde, předkládá
   1. úředně ověřenou kopii zahraničního dokladu o zahraničním středoškolském vzdělání,
   2. potvrzení příslušné zahraniční střední školy nebo jiného příslušného zahraničního orgánu o tom, že absolvent studia ve středoškolském vzdělávacím programu dané zahraniční střední školy je v uvedeném cizím státě oprávněn ucházet se o přijetí ke studiu v bakalářském studijním programu.
2. V případě potřeby VŠE může uchazeče, kterému posuzuje zahraniční středoškolské vzdělání, vyzvat, aby doložil rovněž následující doklady
   1. doplňující informace o obsahu a rozsahu zahraničního středoškolského studia,
   2. doplňující informaci o tom, že studijní program uskutečňovala instituce oprávněná poskytovat vzdělání srovnatelné se středoškolským vzděláním podle školského zákona.
3. Uchazeč, o jehož posouzení zahraničního vysokoškolského vzdělání jde, předkládá
   1. úředně ověřenou kopii diplomu, vysvědčení nebo obdobného dokladu o ukončení studia vydaného zahraniční vysokou školou,
   2. úředně ověřenou kopii dodatku k diplomu (tzv. „Diploma Supplement“) nebo výpisu o vykonaných zkouškách („Transcript of Record“).
4. V případě potřeby VŠE může uchazeče, kterému posuzuje zahraniční vysokoškolské vzdělání, vyzvat, aby doložil rovněž následující doklady
   1. doplňující informace o obsahu a rozsahu zahraničního vysokoškolského studia,
   2. potvrzení příslušného zahraničního orgánu o tom, že daná zahraniční vysoká škola byla v době studia uchazeče součástí vysokoškolského vzdělávacího systému v uvedeném cizím státě a byla v něm oprávněna poskytovat vysokoškolské vzdělání v daném zahraničním studijním programu (potvrzení o akreditaci).
5. Pokud doklady požadované pro posouzení zahraničního vzdělání nejsou v českém nebo anglickém jazyce, je uchazeč povinen přiložit i jejich ověřený překlad do českého nebo anglického jazyka.

Článek 4
Poplatek za posouzení zahraničního vzdělání

1. Za posouzení zahraničního vzdělání vybírá VŠE poplatek podle § 48 odst. 7 zákona, a to bez ohledu na výsledek posouzení.
2. Poplatek za posouzení zahraničního vzdělání pro daný akademický rok stanoví příkaz rektora.
3. Poplatek je splatný s podáním žádosti o posouzení zahraničního vzdělání platební kartou na účet VŠE.

1. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání v oblasti vysokého školství (Praha, 23. 3. 2007, publikována pod č. 60/2008 Sb.m.s

Příloha 1: Seznam dokladů o zahraničním vzdělání automaticky rovnocenných

Zahraniční doklady o zahraničním středoškolském vzdělání jsou v České republice podle jejích mezinárodních závazků automaticky rovnocenné bez dalšího úředního postupu v níže uvedených případech.

V případě, že mezinárodní smlouva stanoví rovnocennost zahraničních dokladů o vzdělání, fakulta ověřuje, zda byl doklad získán absolvováním studia ve středoškolském vzdělávacím programu na zahraniční střední škole působící podle právních předpisů cizího státu, nebo zda je daná zahraniční vysoká škola v uvedeném cizím státě oprávněna poskytovat vysokoškolské vzdělání.

Slovensko

Za rovnocenné jsou podle Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydávaných v České republice a ve Slovenské republice (Praha, 28. 11. 2013, publikována pod č. 23/2015 Sb. m. s., platná od 28. 3. 2015) považovány doklady

1. doklad prokazujících získání ekvivalentu české maturity na Slovensku,
2. vysokoškolský diplom vydaný po 1. lednu 1993; automatická rovnocennost se nevztahuje na slovenské doklady o vysokoškolském vzdělání vydané po 28. březnu 2015 získané na vysokých školách ve Slovenské republice absolvováním vysokoškolského studia uskutečňovaného mimo území Slovenské republiky. U těchto dokladů se postupuje podle § 48 odst. 5 písm. c) zákona.

Polsko

Za rovnocenné jsou podle Dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o vzájemném uznávání částí studia, rovnocennosti dokladů o vzdělání a dokladů o vědeckých hodnostech a titulech vydávaných v České republice a v Polské republice (Praha, 16. 1. 2006, publikována pod č. 104/2006 Sb. m. s.) považovány doklady

1. doklad prokazujících získání ekvivalentu české maturity v Polsku (swiadectwo dojrzalosci),
2. diplom osvědčující absolutorium akreditovaného studijního programu konkrétního stupně vysokoškolského vzdělání s jejich českým ekvivalentem.

Maďarsko

Za rovnocenné jsou podle Dohody mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání a dokladů o vědeckých hodnostech a titulech vydávaných v ČR a v Maďarské republice (Budapešť, 6. 5. 2004, publikována pod č. 92/2005 Sb. m. s.) považovány doklady

1. doklad prokazujících získání ekvivalentu české maturity v Maďarsku (érettségi bizonyítvány),
2. státem uznané diplomy – tj. doklady o ukončení studia v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.

Slovinsko

Za rovnocenné jsou podle Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a Svazovou výkonnou radou Skupštiny Socialistické federativní republiky Jugoslávie o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání a dokladů o vědeckých hodnostech a titulech, vydávaných v Československé socialistické republice a v Socialistické federativní republice Jugoslávii (Bělehrad, 12. 9. 1989, publikována pod č. 89/1991 Sb. m. s.) považovány doklady

1. doklad prokazujících získání ekvivalentu české maturity ve Slovinsku,
2. diplomy vydané po ukončení vysokoškolského studia, které potvrzují získání vysokoškolského vzdělání v rozsahu vyžadovaném k přijetí do výchovy vědeckých pracovníků, to znamená diplomy vydané po ukončení studia magisterských studijních programů. Na diplomy vydané po ukončení studia bakalářských studijních programů se automatická rovnocennost nevztahuje.