Přední odborníci diskutovali o budoucnosti EU a Velké Británie

Ve středu 27. dubna 2016 se na půdě Vysoké školy ekonomické uskutečnil již osmý ročník úspěšné akce Evropský den na VŠE. Pod záštitou Konrad Adenauer Stiftung tentokrát přispěli do diskuse přední odborníci na téma budoucnosti Evropské unie po dohodě s Velkou Británií. Konference proběhla prostřednictvím tří panelů, jež uvedl svým úvodním slovem Jarolím Antal, ředitel Centra evropských studií – organizátora události.

V prvním panelu, věnovanému vnitřnímu trhu EU diskutovali Pavel Svoboda, poslanec Evropského parlamentu, Michal Pícl z Úřadu vlády České republiky a Michal Stupavský, analytik a člen CFA, debatu moderoval Jan Jedlička z České spořitelny. Pavel Svoboda ve svém úvodním vystoupení akcentoval zvláštní postavení Británie a vyslovil myšlenku, že vztah s touto zemí se bude měnit bez ohledu na výsledek referenda. Michal Pícl v návaznosti na tato slova upozornil, že v zemi v současnosti probíhají kampaně pro i proti setrvání v EU. Michal Stupavský se domnívá, že již samotná diskuse v posledním půlroce působí negativně na kondici britské ekonomiky, aniž by muselo nakonec k „Brexitu“ dojít. První panel ukončila poměrně živá diskuse. Pavel Svoboda reagoval na dotaz k možným dalším argumentům vystoupení VB slovy: „Racionální argumenty jsou již vyčerpané, zbývají emocionální argumenty.“

Druhý panel uvedl shrnutím současného stavu eurozóny moderátor Roman Chlupatý. Následně byl nabídnut prostor jednotlivým účastníkům diskuse, kterými byli Oldřich Dědek, vládní zmocněnec pro zavedení eura v ČR, Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny, a Petr Gapko z GE Money Bank. Oldřich Dědek připomněl, že to byly právě vady a nedostatky projektu integrace, jež byly podnětem k úpravám a úspěšné eliminaci některých slabin. Petr Gapko se pokusil na základě série statistických údajů osvětlit posluchačům závislost a propojení Velké Británie s EU. Jan Bureš jako poslední řečník panelu varoval před případným čekáním na bezchybný stav Unie a poněkud pesimisticky konstatoval, že nikdy nebude moci fungovat jako perfektně namazaný stroj. Své vyjádření ale vzápětí korigoval: „Když ale pak dojde ke krizi, je EU vždy schopna problémy řešit.“

V posledním panelu, moderovaném Robertem Břešťanem, se představili Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti, profesor Metropolitní univerzity, Jaroslav Jakš, a Luboš Mokráš z PPF banky. Jako první se nad budoucností EU zamyslel Tomáš Prouza, jenž zprvu označil za hlavní nebezpečí populismus, ke kterému se, dle jeho mínění, uchylují krom nových i staré zavedené politické strany. Jaroslav Jakš se ve svém příspěvku věnoval – krom jiného – srovnání významu představitelů unijních institucí a čelních státníků jednotlivých zemí. Okolnosti ústupků Velké Británii vidí jako signál toho, že je Unie otevřena diskusi, nejspíše ale ne se všemi ve stejné míře. Tematicky pak navázal poslední z řečníků, a sice Luboš Mokráš, který potvrdil několikrát zmiňovanou schopnost Velké Británie historicky dosáhnout jiného přístupu v jednání.

Závěrečná diskuse přinesla ihned několik zajímavých konstatování. Jedním z nich byl možný pokles HDP Británie v závislosti na vystoupení z EU ve výši 1-5 %, přičemž dopady na ostatní země a zainteresované subjekty jsou veskrze nepredikovatelné. 

Více informací o proběhlém Evropském dni se dozvíte na: http://ces.vse.cz/?p=4045