Rozhovor s Petrem Peterou z VŠE o udržitelnosti a projektu Unilead 2, do kterého je VŠE zapojena

VŠE je již podruhé zapojena do projektu Unilead, který se věnuje tématu udržitelnosti. Jaké jsou cíle projektu? Chovají se univerzity v zahraničí udržitelně a proč by se vlastně vysoké školy měly o udržitelnost zajímat? Na to odpoví v rozhovoru Ing. Petr Petera, Ph.D. který působí na VŠE, konkrétně na Katedře manažerského účetnictví.

1) VŠE je zapojena do projektu Unilead. Kolikrát se už VŠE účastnila? Můžete nám projekt Unilead a jeho hlavní výstupy stručně představit? Jaké další univerzity se projektu Unilead účastní?

Projekt Unilead se poprvé uskutečnil v roce 2022, a to jako jednoletý, podpořený z prostředků Centralizovaného rozvojového programu MŠMT. Projekt byl koordinován Masarykovou univerzitou a spojilo v něm síly 24 českých veřejných vysokých škol včetně VŠE. Hlavním cílem projektu byla podpora realizace cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, SDGs) prostřednictvím sdílení zkušeností, rešerše funkční domácí i zahraniční dobré praxe a postupné přípravy souboru dobrovolně využitelných doporučení pro chování univerzit. Odtud také název projektu – Unilead je zkratkou pro University leaders in SDGs. Projekt rovněž působí jako platforma pro setkávání aktérů z jednotlivých veřejných vysokých škol, kteří se udržitelností zabývají z velmi pestrého spektra hledisek.

Pozornost byla v roce 2022 věnována deseti klíčovým oblastem (v projektu Unilead nazývaným „zdroje pro změnu“), kterými byly:

strategie, strategická partnerství a struktura pro udržitelnost
odpady, prevence vzniku a recyklace
energetický management
odpovědné nakupování – veřejné zakázky
stravování
udržitelná mobilita studentů a zaměstnanců vysokých škol
hospodaření s vodou, dešťová a šedá voda
zelená výstavba
biodiverzita
udržitelná IT infrastruktura a elektronizace

Projekt proběhl úspěšně a přinesl celou řadu výstupů, například sadu doporučení pro management univerzit. Vysoká škola ekonomická v roce 2022 garantovala téma strategie, strategická partnerství a struktura pro udržitelnost a připravila doporučení pro tuto oblast.

Vzhledem k úspěšnému průběhu projektu v roce 2022 byl připraven navazující jednoletý projekt Unilead 2 pro rok 2023, který uspěl a byl v plné požadované výši podpořen z prostředků Centralizovaného rozvojového programu MŠMT. V roce 2023 je projekt zaměřen na rozvoj dosažených výsledků a zejména na oblast širšího engagementu a tvorbu dobrovolných strategií pro jednotlivé zdroje pro změnu. Projektu Unilead 2 se účastní všechny české veřejné vysoké školy kromě jedné. Je tedy zapojeno 25 veřejných vysokých škol. Již z této skutečnosti je zřejmý význam projektu a rozsah jeho dopadu. V současné době se připravují jednání o dalším pokračováním projektu v roce 2024. Existuje vize, že projekt by se měl kromě provozních aspektů zaměřit na oblast kurikula a potencionálně i na přípravu obecného dobrovolného standardu.

V roce 2023 došlo k určitému přeskupení řešených témat a bylo vyčleněno pět nehorizontálních a tři horizontální témata. Pět nehorizontálních témat tvoří:

odpady, prevence vzniku a recyklace
hospodaření s vodou, dešťová a šedá voda + biodiverzita
stravování
zelená výstavba, energetický management, udržitelná IT infrastruktura, elektronizace
udržitelná mobilita studentů a zaměstnanců vysokých škol.

Tři horizontální (průřezová) témata tvoří:

odpovědné nakupování – veřejné zakázky
strategie, strategická partnerství a struktura pro udržitelnost
marketing a komunikace. Jak je patrné, přeskupení témat reflektuje rostoucí význam engagementu a komunikace, které jsou v Unilead 2 vymezeny jako samostatné téma.

2) Jaké jsou cíle projektu UNILEAD pro VŠE v tomto roce?

Pokud jde specificky o VŠE, pak je třeba zmínit, že rovněž v roce 2023 garantujeme téma strategie, strategická partnerství a struktura pro udržitelnost. V této pozici například koordinujeme ostatní členy projektu a společně se spolutvůrci navrhujeme doporučení ke struktuře a obsahovým prvkům připravovaných strategií. Jedná se o významnou roli, protože strategie jsou v tomto roce jedním z ústředních témat projektu.

Jako člen je VŠE zapojena do všech ostatních témat. V této pozici spíše čerpáme informace a doporučení poskytovaná garanty a spolutvůrci těchto témat, zapojujeme se ale i aktivně, poskytujeme podklady a zpětnou vazbu, a tím přispíváme ke kvalitnímu a smysluplnému výstupu projektu.

V souladu s celkovým zaměřením na engagement se v tomto roce snažíme o zapojení širšího spektra stakeholderů, což se dle mého názoru daří. Zapojeni jsou i studenti, kteří se například podílejí na přípravě dotazníku zaměřeného na vybrané aspekty udržitelného rozvoje, který by měl dále prohloubit povědomí o problematice udržitelnosti na VŠE a aktivizovat další aktéry.

Za klíčovou považuji skutečnost, že v tomto roce se do projektu velmi aktivně zapojilo i vedení VŠE, zejména kvestor Ing. Zouhar. Toto je nepochybně zcela zásadní předpoklad pro to, aby výstupy projektu byly co nejefektivněji komunikovány a využity.

3) Proč by se udržitelným rozvojem měly zabývat vysoké školy?

Důvodů, proč by vysoké školy měly věnovat pozornost udržitelnému rozvoji, je mnoho.

Univerzity mají potenciál přispívat k plnění cílů udržitelného rozvoje zejména prostřednictvím vzdělávání a výzkumu a plněním své třetí role (službou společnosti). To jsou hlavní cesty, jak mohou univerzity přispět. Významné je však také jít příkladem vlastním chováním v oblasti provozní činnosti a v tomto smyslu jsou dopady chování univerzit větší, než by se mohlo zdát z absolutní velikosti dopadů jejich provozu. Zdůraznit je třeba i skutečnost, že udržitelný rozvoj nemá jen environmentální aspekt, ale také aspekt sociální a ekonomický. Rád bych zmínil i skutečnost, že udržitelný rozvoj je pro vysoké školy také příležitostí k získání konkurenční výhody, například tím, že využijí svá specifika k rozvoji schopnosti a kompetencí, které pro ostatní budou jen obtížně napodobitelné.

4) Je vhodné mít samostatnou strategii udržitelného rozvoje nebo by měl být udržitelný rozvoj začleněn do „hlavního“ strategického dokumentu univerzity? Pokud by univerzita šla cestou samostatné strategie udržitelného rozvoje, je vhodné mít jeden dokumentu nebo více dokumentů pro jednotlivé oblasti udržitelného rozvoje?

V tomto případě neexistuje jednoznačná odpověď ve smyslu jediného nejlepšího řešení vhodného pro všechny situace. V rámci projektů Unilead a Unilead 2 jsme těmto otázkám věnovali relativně velkou pozornost a rešerše na dané téma ukázala, že univerzity k této záležitosti přistupují velmi různorodě. Lze říci, že volba konkrétního řešení by měla vycházet ze specifického kontextu a cílů dané univerzity.

Je to vlastně velmi dobrý námět na výzkum. Intuitivně lze odhadovat, že cílovým stavem je začlenit otázky udržitelného rozvoje přímo do hlavní strategie tak, aby byly plně integrovány do všech aspektů činnosti univerzity. Na druhou stranu univerzity k takovéto integraci přistupují obvykle až poté, co vybudují silnou kulturu a praxi udržitelnosti. Existují ale i renomované světové univerzity, které dlouhodobě a bez ohledu na vybudovanou kulturu udržitelnosti alespoň některé dílčí strategie (zejména environmentální) ponechávají oddělené od hlavní strategie. Hlavní strategie se v takovém případě dané oblasti často věnuje velmi stručně a konkretizace je pak uvedena v samostatné strategii.

Nicméně v okamžiku, kdy univerzity s implementací udržitelného rozvoje začínají, často připravují samostatné strategie udržitelnosti, tímto směrem jde i většina českých univerzit, z nichž některé mají strategie či dílčí strategie udržitelného rozvoje již zveřejněny. Ale jistě to není jediný možný přístup.

Pokud se univerzita rozhodne pro samostatnou strategii udržitelného rozvoje, pak musí řešit otázku, zda bude mít jediný dokument obsahující strategie pro více dílčích oblastí, či samostatné dokumenty pro jednotlivé dílčí oblasti. Ani v tomto případě neexistuje jediné správné řešení a je třeba vycházet z konkrétního kontextu dané univerzity. Například rozdělení strategie udržitelného rozvoje do více dokumentů na jedné straně umožní připravovat a zveřejňovat jednotlivé strategie v různých časových okamžicích a obvykle umožňuje i podrobnější, cílenější a flexibilnější plánování aktivit. Na druhé straně však mohou vzniknout komplikace s koordinací přípravy izolovaných dílčích strategií, nekonzistence mezi strategiemi a podobně.

5) Chováte se konkrétně Vy udržitelně? Jaké kroky v tomto směru podnikáte?

V osobním životě se snažím chovat udržitelným způsobem, například tříděním odpadu a redukováním spotřeby elektrické energie (vypínáním spotřebičů, užíváním úsporných žárovek a dalších chytrých řešení, nákupem energeticky efektivních spotřebičů). Také se snažím zvyšovat podíl rostlinné stravy, ale veganem ani vegetariánem nejsem. V rámci možností se také snažím sledovat vědecké poznatky v jednotlivých oblastech, protože ne vždy jsou názory plně konsensuální a poznání se vyvíjí.

Otázka redukce uhlíkové stopy je komplexní. Na jednu stranu se snažím redukovat svou uhlíkovou stopu tím, že je-li to možné, užívám ekologicky šetrné způsoby dopravy (chůze, vlak apod.). Na druhou stranu se domnívám, že v kontextu akademického prostředí existují aktivity, jejichž eliminace by nebyla racionální, jako například účast na konferencích či cestování spojené s internacionalizací. Nepochybně i zde existují cesty, jak zvyšovat podíl ekologicky šetrných způsobů dopravy, někdy lze využít online řešení, ale ne vždy je to možné či optimální.

V profesním životě již relativně dlouhou dobu realizuji výzkum v oblasti účetnictví udržitelného rozvoje. Zejména se zaměřuji na vykazování informací o udržitelném rozvoji podniky a na měření a řízení výkonnosti v oblasti udržitelného rozvoje. Na toto téma jsem rovněž vedl několik diplomových prací. V neposlední řadě jsem v roce 2023 v rámci VŠE řešitelem již zmíněného projektu Unilead 2.

6) Jak (moc udržitelně) se chovají jiné vysoké školy v ČR?

Dle mého názoru lze rozhodně konstatovat, že české veřejné vysoké školy si uvědomují význam udržitelnosti. To je zřejmé i ze zájmu o zapojení do projektu Unilead 2, z rostoucí komunikační aktivity vysokých škol na toto téma a rostoucího množství projektů s vazbou na udržitelný rozvoj. Nicméně z hlediska reálně dosaženého pokroku existují značné rozdíly – některé univerzity se problematikou udržitelnosti zabývají již dlouhodobě a mají vytvořené potřebné struktury, jiné školy jsou teprve na začátku své cesty k naplňování cílů udržitelného rozvoje.

Je třeba také vnímat, že mnohé aktivity spojené s udržitelným rozvojem jsou na univerzitách realizovány, ale nikoli pod hlavičkou udržitelného rozvoje, to se ale postupně mění.

Klíčové je, aby udržitelný rozvoj nebyl pojímán redukcionisticky a izolovaně, aby bylo řešeno jeho začlenění do kurikula, aby vznikal výzkum zaměřený na podporu cílů udržitelného rozvoje, a aby probíhala implementace postupů podporujících cíle udržitelného rozvoje do provozních aspektů činnosti univerzit.

7) Jaké udržitelné aktivity provozují zahraniční univerzity? Můžeme si z některých vzít příklad?

Pokud jde o vytváření kultury udržitelnosti a o implementaci udržitelného rozvoje do provozních aspektů, řídicích a rozhodovacích procesů, výzkumu a pedagogické činnosti, tak i mezi zahraničními univerzitami existují značné rozdíly. Ačkoli existuje nepřeberné množství aktivit přispívajících k udržitelnému rozvoji, které mohou být velmi inspirativní, není snadné poukázat izolovaně na určitou dílčí aktivitu, protože univerzity špičkové z hlediska podpory cílů udržitelného rozvoje jsou jedinečné zejména komplexním uchopením tématu a kvalitní dlouhodobou strategií.

V první řadě bych proto rád poukázal na skutečnost, že v současné době existují žebříčky a další nástroje, které více či méně komplexně hodnotí přístup univerzit k udržitelnému rozvoji a zejména univerzity na předních místech těchto žebříčků mohou nabídnout mnohé inspirativní přístupy jak v podobě dlouhodobých strategií, tak v podobě jednorázových zajímavých akcí. Asi nejznámější je žebříček QS World University Rankings: Sustainability, naposledy publikovaný za rok 2023. Specificky pro univerzity z UK existuje žebříček People & Planet’s University League. Dalšími příklady významných žebříčků v oblasti udržitelného rozvoje mohou být relativně komplexní reportingový systém STARS (Sustainability Tracking Assessment & Rating Systém), na environmentální aspekty zaměřený UI GreenMetric World University Rankings, či žebříček Times Higher Education Impact Rankings, který hodnotí univerzity z hlediska plnění SDGs.

Je zřejmé, že na prvních místech se v těchto žebříčcích umísťují zejména velké univerzity, které mají fakulty, jejichž odborné zaměření je mnohdy bezprostředně spjato s problémy udržitelného rozvoje, např. University of California, Berkeley (UCB), University of Toronto, či University of British Columbia.

Pro mne osobně je inspirativní například přístup University of Essex, konkrétně Essex Business School, s jejímiž zástupci jsem měl rovněž možnost pracovat na výzkumu. Významná je právě snaha o začlenění udržitelného rozvoje do širokého spektra aktivit univerzity (výuky, výzkumu, provoz atd.). Zajímavostí je například budova Essex Business School, která je první budovou s nulovými emisemi patřící business school v UK.

Velice děkujeme za rozhovor.