Výstava k 30. výročí sametové revoluce v atriu Rajské budovy

Ve čtvrtek 7. listopadu proběhla v atriu Rajské budovy vernisáž výstavy k 30. výročí sametové revoluce za účasti starosty městské části Praha 3 Jiřího Ptáčka a rektorky VŠE Hany Machkové. Jedná se o společný projekt pod souhrnným názvem „Ze Škroupáku na Národní a dále ke svobodným volbám“. Výstava potrvá až do 27. prosince 2019.

Projev rektorky VŠE Hany Machkové:

Je mi ctí zahájit vernisáž výstavy k 30. výročí sametové revoluce, která se pro české vysoké školy stala jednou z nejvýznamnějších událostí novodobých dějin. Než však přistoupím ke vzpomínce na aktivity studentů a pedagogů VŠE v roce 1989, dovolte mi, abych se vrátila o 100 let zpět, do roku 1919, kdy byla za účasti ministra zahraničních věcí Edvarda Beneše slavnostně otevřena Vysoká škola obchodní, k jejímuž odkazu se dnešní VŠE hlásí. Studentem této školy byl totiž Marek Frauwirth, který byl 17. listopadu 1939 zatčen gestapem a ještě téhož dne byl za šíření protinacistických letáků popraven. Byl jedním z devíti popravených studentů a měli bychom si proto připomenout i jeho odkaz.

17. listopad 1939 byl pro české vysoké školství dnem opravdu tragickým, protože na základě vyhlášky říšského protektora Konstantina von Neuratha byly uzavřeny české vysoké školy. Mezinárodní den studentstva, který opětovně oslavíme dne 17. listopadu, je připomínkou událostí, k nimž došlo v období od 28. října do 17. listopadu 1939  v tehdejším Protektorátě Čechy a Morava. Mezinárodní den studentstva byl vyhlášen v roce 1941 v Londýně na zasedání Mezinárodní studentské rady. Dovolím si připomenout, že Mezinárodní den studentstva je jediným dnem mezinárodního významu, který je českého původu.

17. listopadu 1989 spustila pokojná studentská demonstrace hlubokou politicko-společenskou změnu. Iniciátorem studentské vzpomínkové akce byla nelegální studentská organizace STUHA, jejíž představitelé ale rozhodli i o oficiálním zapojení Městské vysokoškolské rady SSM, která zastřešovala vysokoškolské studenty. Za VŠE se vzpomínkové akce 17. listopadu 1989 sice zúčastnila jen hrstka pedagogů a zhruba patnáct studentů, ale otřesný způsob násilného potlačení této studentské demonstrace bezpečnostními oddíly vyvolal na škole následnou masovou studentskou okupační stávku, která byla všeobecná a měla podporu i většiny pedagogů a zaměstnanců.

Stávkující studenty VŠE reprezentoval tzv. stávkový výbor, který byl ustaven již v pondělí 20. listopadu 1989 a který odsoudil zákrok Veřejné bezpečnosti na Národní třídě. Stávkový výbor VŠE vydal výzvu k občanům, v níž s odkazem na celonárodní podporu zahájené stávky studentů jasně deklaroval nezbytnost hlubokých strukturálních změn politického systému, včetně řízení národního hospodářství, a apeloval současně na změnu celkového společenského klimatu v zemi v zájmu obnovení mravní a občanské odpovědnosti každého jednotlivce. V souladu s tím Stávkový výbor VŠE požadoval kromě vyšetření represívního zákroku pořádkových sil 17. listopadu například okamžité odstoupení těch, kteří byli odpovědní za nastalou politickou krizi, jmenovitě prezidenta republiky Gustáva Husáka a generálního tajemníka KSČ Miloše Jakeše, a vyzval všechny spoluobčany k aktivní účasti na generální stávce dne 27. listopadu 1989.

Podle policejních spisů byla VŠE spolu s DAMU jedním z hlavních iniciátorů vydání prohlášení kritizujícího zákrok Veřejné bezpečnosti proti studentům 17. listopadu 1989 a výzvy k vyhlášení týdenní stávky studentů i učitelů vysokých škol. Součástí stávky na VŠE bylo pořádání diskuzí v aulách školy a seznamování veřejnosti s aktuální politickou situací.

Následný vývoj byl neuvěřitelně rychlý. Již 1. prosince 1989 byl například obávaný kádrový a personální útvar transformován na personální odbor, byla pozastavena činnost Ústavu marxismu-leninismu, v průběhu prosince byly zřízeny některé nové katedry spadající pod Institut sociálně ekonomických věd, do akademických orgánů byli jmenováni bezpartijní odborníci i zástupci stávkových výborů, z vedení byl uvolněn prorektor pro politicko-výchovnou práci, byly provedeny změny v učebních plánech a studenti již nemuseli skládat SZZ z marxismu-leninismu. To vše se dočtete na panelech, které připravilo Centrum pro dějiny VŠE pod vedením doc. Andreje Tótha, kterému patří za přípravu této výstavy velký dík.

Srdečně děkuji také absolventům VŠE, kteří zažili období sametové revoluce na VŠE jako studenti, jmenovitě Ing. Heleně Erbenové, Ing. Marii Špitálníkové, Ing. Tereze Kožuské a Ing. Karlu Běhanovi za to, že nám poskytli mnoho dobových fotografií a dokumentů.